Na Sapard vzpomíná ovocnář jako na procházku růžovým sadem, porovnává-li ho s operačním programem. U něj mu vadí šílená administrativa a dlouhé termíny. Chce to trpělivost, říká mladý farmář Karel Dryák z Vítova na Slánsku. Nedělá si vůbec iluze, že u podpor z nového evropského fondu EAFRD to bude lepší.

„Celou výrobu, včetně ochrany si řídím sám. Vyjednávám také veškerý obchod, ale neskutečné papírování kolem operačního programu už sám nezvládnu,“ říká čtyřiatřicetiletý Karel Dryák. V podnikání si přitom s lecčím poradí, o čemž svědčí jeho dosavadní dráha. Vydal se na ni v osmnácti letech.
Z 1,5 hektaru sadů s broskvoněmi, které zrestituoval po babičce, se vypracoval na současných zhruba 140 hektarů sadů plus 65 hektarů polí a chtěl by se zastavit na 300 hektarech. Zázemí má v areálu bývalého Agropodniku ve Vítově, který koupil v dražbě a postupně přizpůsobil svému zaměření. Trvale zaměstnává šest lidí, na sezónu přijíždějí brigádníci.
Nenechal se odradit
Karel Dryák zpětně oceňuje pomoc, kterou poskytoval stát před vstupem do Evropské unie mladým zemědělcům – přímou nenávratnou dotaci až do výše padesáti procent nákladů na investici, kterou dvakrát využil při nákupu techniky. „Operační program tuto podporu mladým zdaleka nenahradil. Je šitý na míru velkým podnikům, pro malé sedláky je kvůli velké složitosti téměř nedostupný,“ konstatuje farmář, který se však nenechal odradit a podal již čtyři projekty, pokud počítáme i ten na předvstupní Sapard.
S jeho pomocí si pořídil linku na balení a expedici ovoce, kterou využívá už pět let. Nedávno mu přišlo kladné rozhodnutí k projektu na úpravu ovoce do finálního výrobku, aby mohl zabalit zboží podle přání odběratele. Investice asi za šest milionu korun mu umožní připravit balení do krabiček či igelitových tašek o různé hmotnosti a označit čárovým kódem. „Žádost o podporu jsem podával v únoru a rozhodnutí jsem dostal druhý srpnový týden,“ pozastavuje se farmář nad délkou lhůty pro výběr projektů.
Neumí si také vysvětlit, proč tak dlouho trvá výplata peněz na předchozí projekt, o jehož proplacení požádal v polovině února. Vloni se přihlásil do opatření diverzifikace zemědělských činností a uspěl se záměrem pořídit si linku na likvidaci klestí, kterou využije také pro obec a další zájemce. Čeká ještě, zda v operačním programu uspěje s projektem na rekonstrukci hlavních vodovodních řadů pro závlahy. „Jsou zastaralé a potřebují vyměnit. Do nových výsadeb automaticky dáváme kapénkové závlahy od izraelské firmy Netafim,“ dodává pěstitel.
Nesmyslná razítka by zrušil
„Potřeboval bych ještě vlastní sklad. Mám jen „příruční“ u baličky a jinak si pronajímám prostory v Severofruktu Trávčice. Jenže operační program podporuje pouze rekonstrukci existujícího skladu a já žádný starý nemám,“ vysvětluje ovocnář, proč s touto investicí vyčkává. Doufá, že titul v připravovaném fondu EAFRD zahrne i novou výstavbu skladů na ovoce. Moc ale nevěří tomu, že se doba vyřizování celé agendy zkrátí. Za zbytečné považuje nespočet razítek, který si musí žadatel zajistit. „Jsem schopen pohlídat řadu věcí kolem operačního programu, ale oběhávat úřady kvůli nesmyslným razítkům už ne. Proč mám mít třeba potvrzení, že pro instalaci linky na balení ovoce nepotřebuji stavební povolení?“ těžko chápe podnikatel.
Obává se, že kvůli velmi administrativně složitým podporám nám také jednou ujede vlak. „V Polsku mi ovocnáři říkali, že podávají projekt na dvou stranách formátu A4 a to stačí pro schválení. Také se tam mohutně investuje do technologií a díky tomu nás Poláci převálcují jako parní stroj,“ poznamenal Karel Dryák.
Nové sady jen na vlastní půdě
Všechny pozemky, na kterých vysazuje nové sady, mladý ovocnář předtím koupil. Dnes již vlastní 130 hektarů. Programu Půda Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ještě nevyužil, protože je to podle něho zdlouhavé a lidé chtějí peníze hned. Ale uvažuje o tom, že si tuto podporu přece jen zkusí vyřídit, když přibírá další pozemky, aby příští rok opět rozšířil své sady.
Zhruba polovina sadů vítovského ovocnáře je starých a polovina mladých. „Štíhlé vřeteno, úzký spon, co největší počet stromů na hektar, vodorovné větve a výška maximálně do tří metrů, aby se plody daly česat ze země,“ popisuje pěstitel model pro nové intenzivní výsadby. První bohatou úrodu bude letos sklízet ze čtyřletých sadů hrušní, vysázených na dvaceti hektarech. Na ně navazuje patnáct hektarů tříletých jabloní, pět hektarů třešní a osmnáct hektarů višní – pás mladých stromů pod závlahou se táhne směrem od Vítova k Velvarům. V sortimentu nechybějí meruňky na 15 hektarech, broskve na 20 hektarech a pokusně nektarinky. Pro vysokou školu v Lednici testuje Karel Dryák spolu s dalšími dvěma pěstiteli z různých míst republiky několik odrůd nektarinek.
Úroda potěší, méně už ceny
Po loňském roce, kdy pomalu vše v květu pomrzlo, se letos pěstitel těší z bohaté úrody ovoce. Horší je to s cenami, v nichž se neodrážejí rostoucí náklady. Karel Dryák nerad vidí třeba zvyšování minimální mzdy, která zvedá výdaje na práci brigádníků. „V ceně 25 až 30 korun, za které prodám kilogram třešní, tvoří položka na česání osm korun, přitom neustále nahoru jdou ceny chemie, hnojiv a další náklady včetně řezu stromů,“ vypočítává.
V posledních dvou letech se podle jeho slov naprosto změnil odbyt. Místo velkoobchodům prodává přímo řetězcům, kam jde asi 95 procent produkce. „Ale cenami se nepodbízím, to raději přejdu jinam,“ říká ovocnář, který vypomáhá s prodejem také menším kolegům z Plzeňska a slouží tak podobně jako odbytové družstvo. V současné době obchoduje třeba s Kauflandem a Plus diskontem, kde to podle něho není tak hrozné při vybírání různých poplatků jako u jiných řetězců a platí za třicet až šedesát dní. Hledá odbytové možnosti také v zahraničí – do Německa prodá celou sklizeň višní a část třešní. „Prosadit se venku na trhu je problém, ale snažím se.“
Na polích co nejméně obilí
Za kolik se vykupuje obilí, Karla Dryáka tolik netrápí. Záměrně z něj kvůli špatným cenám udělal okrajovou komoditu a v polařině sazí na jiné plodiny – třeba na mák či jarní hrášek, který v čerstvém stavu dodává do marketů nebo jako surovinu pro mrazírny. Dlouhodobější zaměření na specialitu, jakou je zelený hrášek, mladý farmář potvrdil letošní investicí do kombajnu na jeho sklizeň.