Dosavadní ministr zemědělství Jan Mládek se sice domnívá, že stát by neměl nijak podporovat výrobu biopaliv, zemědělci, výrobci i rafinerie, kteří se ve čtvrtek sešli na besedě u kulatého stolu v Agrární komoře, jsou ale vcelku pochopitelně jiného názoru. Jen se stejně jako vláda, která rozhodnutí o způsobu podpory už několikrát odložila, nemohou shodnout na způsobu, jak by měl stát biopaliva dotovat. Poslední materiál předložený vládě navrhoval tři varianty: vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot, plošné dotace výrobcům bioložek, tj. lihovarům a výrobcům MEŘO, anebo nulové dotace.

Rozhodnutí nelze dál odkládat, ale každý hájí své zájmy

Kvůli nebezpečí z prodlení by měla vláda rozhodnout co nejrychleji. Podle rozhodnutí Evropské unie by se biosložky, tedy metylester řepkového oleje (MEŘO) a biolih měly do nafty, respektive benzinu, povinně přimíchávat v množství do pěti procent už od Nového roku.
Už nyní je ale jasné, že se to nestihne. Agrární komora postoj dosluhujícího kabinetu ostře kritizuje a zvažuje, jaké další kroky podnikne. "Diskuse o systému podpory biopaliv se vede už tolik let, že to připomíná televizní cyklus Hledání ztraceného času," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba s tím, že nulová podpora biopaliv je pro komoru zcela nepřijatelná, protože ve všech okolních zemích je výroba biopaliv státem podporována. Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují dobyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.

Ivan Ottis, šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a šéf pardubické rafinerie Paramo, preferuje celkem logicky vratku spotřební daně pro výrobce pohonných hmot. Tvrdí, že jiný způsob podpory v zemích Evropské unie neexistuje a že náklady pro stát na dotace drahé bioložky se při stoupajících cenách ropy a ropných produktů stále snižují, proti původním předpokladům až na polovinu. Připouští ale i dotace výrobcům MEŘO a biolihu. "V takovém případě by však dotace musely dostávat i zahraniční firmy, které sem dovážejí bioložky. Jinak by na to unie nepřistoupila. Zcela totiž odmítá selektivní podporu," uvedl Ottis.
Pro šéfa petrolejářů by byly přijatelné i nulové dotace, ale jen za podmínky, že výroba biopaliv nebude dotována ani v okolních státech, protože jinak by hrozily jejich masivní dovozy. Systém bez dotací by navíc zdražil i pohonné hmoty, odhady se pohybují mezi 40 haléři až 1 korunou. Ottis se domnívá, že do konce roku se u nás problém biopaliv asi nevyřeší, proto navrhuje posun termínu povinného míchání.

S Ottisem souhlasí Oldřich Reibergr, generální ředitel Cukrovarů TTD, které založily společnost Agroetanol TTD. Ta buduje lihovar na produkci biolihu z řepy. Výrobu má zahájit prvního října. "Neměli bychom vymýšlet něco jiného, než mají v okolních státech. A tam podporují výrobu biopaliv úlevou na spotřební dani," řekl Reinbergr. Dodal však, že podpora by měla být pouze dočasná, dokud se náklady na výrobu bioložek nevyrovnají nákladům na výrobu nafty a benzinu, a měla by se postupně snižovat. Názory, že vratka spotřební daně je nepřijatelná pro Evropskou unii, odmítá. "Průchodnost této varianty v EU je větší než v české vládě," míní Reibergr.

Podpora výroby biopaliv formou vratky spotřební daně se jeví jako nejpřijatelnější i Otakaru Moťkovi, generálnímu řediteli firmy Ethanol Energy, která nyní dokončuje výstavbu obilního lihovaru ve Vrdech u Čáslavi za 700 milionů korun. Bojí se však, že kvůli nerozhodnosti vlády bude mít lihovar potíže s odbytem. Jako druhou nejlepší variantu podporu pak uvedl přímou dotaci výrobcům MEŘO a biolihu. Tu údajně považuje za druhou nejlepší i Evropská unie.

Čepro a Agrofert chtějí přímé dotace, ne vratku daně

Zástupci státní společnosti Čepro a skupiny Agrofert Holding, která chce stavět vlastní lihovar, případně i výrobnu MEŘO, však prosazují zcela jiný způsob podpory. "Pokud by se biopaliva podporovala vratkou spotřební daně, mohla by se ta úleva vyvážet a to nepovažujeme za správné. Podporujeme proto přímé dotace všem výrobcům MEŘO a biolihu, ale neselektivní, aby nevznikl prostor pro korupci," říká Martin Kubů, ředitel obchodní divize pro oblast chemie.

Podle Jana Duspěvy, obchodního ředitele firmy Čepro, je rizikem vratky spotřební daně obtížné stanovení její přiměřenosti i obtížná kontrolovatelnost, která nahrává korupci. Proto i Čepro prosazuje přímé podpory lihovarům a výrobcům MEŘO.

Jediná Setuza, největší domácí výrobce MEŘA, by souhlasila s nulovými dotacemi. Veškerou produkci MEŘO totiž vyváží do Německa a úlevu na spotřební dani tudíž uplatňuje tam. A v Německu je tato podpora dvakrát vyšší než u nás. "Setuza, dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné," řekla mluvčí Setuzy Marie Logrová.

Aby biopaliova nezvedla ceny benzinů, stála by vratka spotřební daně příští rok státní rozpočet podle propočtů 1,2 až 2,3 miliardy korun a dotace výrobcům asi 1,06 až 2,03 miliardy korun.