Agrofert Holding čítá již více než sto firem, ale přesto pokračuje v expandování i za cenu třináctimiliardové zadluženosti.

Firmy holdingu nenajdeme jen v Česku či Slovensku, ale i v dalších zemích. Nejnovější akvizice na výrobu titanové běloby se nachází dokonce v Číně a Agrofert pošilhává i po Ukrajině a dalších zemích. V Německu například Agrofert koupil v roce 2002 největší německou továrnu na hnojiva a močovinu SKW Piesteritz u města Wittenberg ve východní části Německa,

Právě německá továrna na hnojiva, největší česká investice v Německu, která Agrofert stála 50 milionů euro, se nyní jeví jako velice výhodná investice. Vloni dosáhla čistého zisku 1,5 miliardy korun. Ředitel pro strategii Jan Kadaník však říká, že obchod s hnojivy je velice volatilní, tedy nejistý byznys, protože konjunktura na trhu může brzy skončit. Navíc jde o sezónní záležitost.

Co je agrochemický park?
"Rozhodli jsme se, že své výdělky zde pojistíme vytvořením agrochemického parku," vysvětluje ředitel SKW Piesteritz Rastislav Jansik. Obrovský areál, tak typický pro většinu továren z dob budování socialismu, je v současné době poloprázdný, protože většina starých budov a zastaralých technologií někdejšího státního závodu VEB Agrochemie byla zbourána. Jde tedy o klasický brownfield, ale už vyčištěný. "Spolková vláda na sanaci věnovala 400 milionů euro," říká Jansik. Nic tedy podle něho už nebrání tomu, aby areál pronajímali cizím firmám.
Nejde však jen o klasický pronájem pozemků či budov. "Nabízíme komplexní servis – od dodávek chemických surovin, tepla, plynu, vlastního zdroje elektřiny přes dopravní infrastrukturu až po účetní,. zdravotní či stravovací služby, ale i naše chemické laboratoře pro analytiku a kontrolu," popisuje systém Jansik. Zisky z pronájmů mají pomoci pokrýt "hluchá" roční období, kdy se hnojiva neprodávají, tedy především zimu.
Zatím v areálu SKW Piesteritz je kolem třicítky převážně menších firem, ale míří sem i významnější hráči. Majitel továrny pronajal například jedno ze tří zařízení na výrobu močoviny firmě Agrolinz Melamin, která z ní bude vyrábět melaminové pryskyřice, surovinu pro speciální plasty, povrchové úpravy a lamináty. Na investici 128 milionů euro se ze čtvrtiny podílí i SKW Piesteritz.

Neckermann výrobcem suroviny pro bionaftu
Zatím bezkonkurenčně největším pronajímatelem je firma Neckermann Renewables Wittenberg, dceřiná firma známé zásilkové společnosti. Ta dostala od spolkové vlády vysoké investiční pobídky a staví zde největší světové zařízení na výrobu metylesteru řepkového oleje, který se přimíchává do bionafty, včetně lisovny řepkového oleje, o kapacitě 200 tisíc tun metylesteru řepkového oleje ročně. A také výrobní jednotku na lékařský glycerin. Vzhledem k tomu, že skupina Agrofert také uvažuje o výstavbě nové továrny na zpracování řepky pro výrobu bionafty v areálu některé ze svých chemických firem, je pronájem pozemků továrny SKW Piesteritz budoucímu největšímu světovému výrobci metylesteru řepkového oleje, tedy potenciálnímu konkurentovi, poněkud zvláštní. Navíc SKW Piesteritz nebude mít na této výrobě žádný majetkový podíl. "Jedná se čistě o pronájem," tvrdí Jansik. Definitivní rozhodnutí o výstavbě jednotky na zpracování řepky v Agrofertu by mělo padnout na podzim. "Pokud by se firma do tohoto projektu pustila, investovala by kolem miliardy korun," uvedl Kadaník

Elektrárna na štěpku i výzkum
V areálu však nemají být jen výrobní firmy. "Rádi bychom sem dostali i výzkum a vývoj," nastiňuje Jansik. Zatím spolupracuje SKW Piesteritz s Univerzitou Martina Luthera ve Wittenbergu a výsledkem je společné založení Agrochemického institutu. Jeho hlavní náplní je zkoumání účinků chemických látek na rostliny, možnosti zvýšení účinnosti hnojiv či snížení množství emisí dusíku z hnojiv do ovzduší.
Dalšími projekty na území areálu chemičky, o nichž se jedná, je výstavba nejmodernější německé bioelektrárny na dřevěnou štěpku, či továrny na výrobu dřevěných palet. "Celkem jednáme asi s 12 potenciálními investory," vypočítává Jansik.

Kromě zvýšení zisků pro SKW Piesteritz by agrochemický park v areálu závodu měl přinést i snížení nezaměstnanosti v regionu, která se zde dlouhodobě pohybuje kolem 25 procent. Jen v této továrně, kde dříve pracovalo 8 tisíc lidí, je dnes jen 670 zaměstnanců . Na vytvoření nových pracovních míst by mohla Babišova firma dostat dotace od spolkové vlády. A ty nejsou nijak malé. Investiční pobídky jsou více než štědré Vždyť vytvoření jednoho pracovního místa ve východním Německu tak přijde podle Jansika spolkovou vládu zhruba na jeden milion euro. "Přesto se do bývalé NDR investoři ze Západu nehrnou. Nám se tady ale přes některé problémy líbí a také se nám daří," uzavírá Jansik.