Ekonomické výsledky našeho zemědělství v loňském roce byly ve srovnání předcházejícím rokem nižší, a to především kvůli poklesu objemu zemědělské produkce a farmářských cen, přesto však odvětví vykázalo zisk. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2005, tzv. Zelená zpráva, jejíž souhrn má Agroweb k dispozici.

Celkový zisk zemědělství za loňský rok činil podle souhrnu zhruba 7,64 miliardy korun, což znamená ve srovnání s rokem 2004, kdy vykázalo zisk 8,56 miliardy korun, pokles o téměř 11 procent. I přesto však zpráva říká, že „se daří udržet příznivé trendy výrazného zlepšení finálních ekonomických ukazatelů českého zemědělství po vstupu České republiky do Evropské unie“. Důchod ze zemědělství v běžných cenách přepočtený na jednoho pracovníka se loni zvýšil o dalších 2,7 procenta, nicméně tento růst způsobily především výrazně rostoucí podpory zemědělství.
Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 byla meziročně nižší o 4,8 procenta a to zejména v důsledku poklesu objemu hrubé rostlinné produkce o 6,9 procenta, při současném mírnějším poklesu hrubé živočišné produkce o 2,6 procenta. Na snížení se tedy
podílely především horší výsledky rostlinné výroby, kdy se vlivem méně příznivých vegetačních podmínek významně snížila sklizeň obilovin, olejnin a ovoce. Nižší živočišnou produkci ovlivnil zejména pokles výroby jatečného dobytka a vajec. Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách tak na jeden hektar zemědělské půdy dosáhla loni 17 259 korun, což byl meziroční pokles o 4,7 procenta. Výše hrubé zemědělské produkce na jednoho pracovníka klesla jen nevýrazně o 0,8 procenta na 485 372 korun, což ovlivnil úbytek pracovníků v odvětví.
V celoročním průměru loni meziročně klesly ceny zemědělských výrobců o 9,2 procenta. Ceny vstupů do zemědělství byly naopak z roku na rok vyšší o 4,6 procenta, takže po delším příznivějším období došlo opět k výraznému rozevírání cenových nůžek. Relace mezi cenami výstupů a cenami vstupů zemědělských podniků se tak zhoršila o 11,7 procenta. Propad farmářských cen byl podle zprávy způsoben vysokou produkcí rostlinných komodit ze sklizně 2004 a toto snížení cenové hladiny bylo patrné v celé vertikále agrárního trhu již od druhé poloviny roku 2004.
Zpráva uvádí, že tříprocentní podíl zemědělství včetně lesnictví a rybolovu na hrubém domácím produktu a čtyřprocentní podíl na celkové zaměstnanosti se již přibližuje nízkým úrovním nejvyspělejších zemí EU-15. Všeobecně nižší cenová hladina vede v České republice, vedle nižší ceny půdy, i k nižším cenám vstupů do zemědělství, a to především v cenách práce. Tato situace sice u nás vytváří komparativní výhody vůči sedlákům ze starých států unie, nikoliv však vůči některým novým členským zemím, které vytvářejí českým zemědělcům silnou cenovou konkurenci. Nižší produktivita práce v zemědělství v porovnání s průměrem národního hospodářství pak způsobuje, že mzdy v odvětví jsou o 28 procent nižší než celonárodní průměr. Zatímco průměrná měsíční mzda u nás loni dosahovala 19 030 korun, v zemědělství to bylo jen 13 635 korun.
Podle zprávy se české zemědělství nadále potýká s příliš vysokou mírou zornění, která dosahuje 71,5 procenta zemědělské půdy, a to i přesto, že oblasti LFA zaujímají polovinu celkové plochy zemědělské půdy. Což je důsledkem nastavení finančních nástrojů agrární politiky, která přináší zemědělcům často vyšší příjmy při produkci tržních plodin na orné půdě, než by tomu bylo při vyšší míře zatravnění. Zpráva také připouští, že slabší konkurenční schopnost některých odvětví naší živočišné výroby v rámci celé unie vedla, spolu s širší orientací producentů na vývoz živých zvířat, k dalšímu poklesu stavů a produkce především u skotu a potažmo k poklesu celkové živočišné výroby.
Pozitivní vývoj naproti tomu pokračoval v roce 2005 v potravinářském průmyslu. Výsledek hospodaření před zdaněním za podnikatelské subjekty se sto a více pracovníky zde dosáhl hodnoty 15,6 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 28,2 procenta.