Na lesnické dotace z evropských fondů by v letech 2007 až 2013 mělo ročně připadnout kolem 750 milionů korun. Zhruba 84 procent lesnických dotací má ale jít na ekonomicky zaměřené programy a pouze 16 procent bude určeno na podporu zdravého hospodaření a na služby pro turisty, kritizuje program, připravovaný ministerstvem zemědělství, Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kritiku hnutí ministerstvo odmítá s tím, že lesy mají i svůj ekonomický význam a dávat přednost čistě ochranářským opatřením by mohlo mít ekonomické dopady, včetně negativního vlivu na zaměstnanost v tomto oboru.

Stát by měl podle Bláhy věnovat více peněz na ozdravění lesů více peněz a ekonomickou podporu vyplácet pouze těm, kdo dobrovolně přistoupí na základní standardy zdravého hospodaření. Poukázal na vládní oficiální Národní lesnický program, který má prosazovat zdravější hospodaření v lesích. Pravidla dotačních programů by k tomu mohla majitele lesních pozemků účinně motivovat, dodal.
Podle Hnutí Duha by každý žadatel o lesnické dotace měl splňovat několik základních pravidel, jako je například používání místních druhů stromů při výsadbě či těžba dřeva po jednotlivých stromech a ne holosečným kácením. Podle ekologů by lesníci měli na každém hektaru lesa ponechat několik stromů k zestárnutí, aby zde zůstala část živin.
Mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot zdůraznil, že lesy mají kromě společenské a ekologické role i značný ekonomický význam. Podle něj je třeba vzít v úvahu, že zavedení striktně ochranářských opatření by mělo dopad i na ekonomickou funkci lesa, příjmy obcí a práci pro desetitisíce lidí. Pouze turistický ruch, o němž Hnutí Duha hovoří, bohužel plnění ekonomické funkce lesa zajistit nedokáže, řekl.