Stane se tak v případě, že uskuteční záměry případné budoucí vlády trojkoalice uvedené v koaliční smlouvě, vyplývá to z propočtů ministerstva průmyslu a obchodu, o kterých informoval náměstek pro energetiku Jiří Bis.

"Rozhodne-li se nová vláda nepodpořit jadernou energetiku, budeme muset postupně dovážet až 25 milionů tun černého uhlí ročně," uvedl Bis. V koaliční dohodě tří politických stran Zelení prosadili zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a nulovou podporu výstavby nových jaderných bloků.

Podle Bise je velmi problematické tento případný energetický deficit nahradit zemním plynem, a to kvůli jeho vysoké ceně. "Černé uhlí nebo zemní plyn jsou dnes nejdražší paliva. Když se na ně budeme orientovat, čeká nás minimálně dvojnásobné zdražení energií," odhaduje Bis.

Zástupci Zelených naopak tvrdí, že prodloužení závislosti české energetiky na palivech s vysokým obsahem uhlíku povede v budoucnosti ke strmému zdražení elektřiny v důsledku růstu cen emisních povolenek na CO2.

V Česku se nyní skoro dvě třetiny elektřiny vyrábějí z hnědého uhlí. Jeho klesající zásoby podle odhadů vystačí do roku 2030. Otevření dalších ložisek by toto datum posunulo o 20 let. Zástupci ministerstva tvrdí, že postupné utlumení těžby uhlí by mohlo mít negativní vliv na životní prostředí. Nové uhelné elektrárny by produkovaly o čtvrtinu méně emisí, ale pokud by jejich výstavbu blokoval nedostatek uhlí, množství škodlivin bude vyšší.

Pavel Noskievič z Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava vidí řešení v rozvoji jaderné energetiky. "Výpadek v těžbě uhlí lze nahradit jedině jádrem, jsou to spojité nádoby. Úvahy o dovozu černého uhlí nebo zemního plynu nepovažuji za reálné," řekl. Výstavba nového jaderného zdroje by podle něj trvala 10 až 15 let. V tuzemsku se nyní v atomových elektrárnách vyrábí asi třetina elektřiny.