Povinností, které zaměstnavateli ukládají pracovněprávní předpisy, není zrovna málo.

Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů

Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování hlavních zásad pracovněprávních vztahů promítajících se do jednání zaměstnavatele o vzniku pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr až do skončení těchto pracovněprávních vztahů. Ještě před uzavřením pracovního poměru musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, i s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má svou práci vykonávat. V souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy musí zaměstnavatel zabezpečit rovné zacházení s budoucím zaměstnancem, pokud jde o jeho pracovní podmínky včetně odměňování za práci, odborné přípravy a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Nesmí připustit přímou či nepřímou diskriminaci a obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuálního obtěžování. Zaměstnavatel nesmí žádným způsobem zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něho příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Informace musí obsahovat skutečnosti uvedené v § 18 ZP, zejména o ekonomické a finanční situaci, právním postavení a vnitřním uspořádání zaměstnavatele, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u něj, zamýšlených strukturálních změnách a podobně.

Povinnosti k odborům

Zaměstnavateli vyplývají také povinnosti ve vztahu k příslušné odborové organizaci. Uzavírá s ní kolektivní smlouvu a některé otázky s ní projednává, jako například ekonomickou situaci u zaměstnavatele, systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, systém jejich školení a vzdělávání a všechna opatření, která se dotýkají většího počtu zaměstnanců. V zákonech stanovených případech je zaměstnavatel povinen vyžádat si od příslušného odborového orgánu ke svému dalšímu postupu souhlas. Jde například o výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, jestliže jde o člena odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení. Předchozí souhlas je povinen vyžádat také v případě vydání pracovního řádu nebo plánu dovolených. S jinými případy rozvázání pracovního poměru, než je výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen příslušný odborový orgán seznámit ve lhůtách, které si s ní dohodl. Další povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k příslušné odborové organizaci spočívají například v dohodě s ním rozhodovat o tom, zda v konkrétním případě šlo o neomluvené zameškání práce. U zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, si mohou zaměstnanci zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ty pak zaměstnavatel informuje nebo s nimi projedná záležitosti uvedené v § 24 a 18 ZP.

Povinnosti při uzavření pracovní smlouvy

Při uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout všechny základní náležitosti upravené v § 29 ZP. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je povinen zajistit, aby se zaměstnanec ještě před uzavřením smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Pracovní smlouvu je povinen uzavřít se zaměstnancem v písemné formě s výjimkami uvedenými v § 32 ZP a jedno její vyhotovení vydat zaměstnanci. Ode dne vzniku pracovního poměru je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu. Je též povinen vytvářet zaměstnanci podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní či pracovní smlouvou. Pokud by pracovní smlouva neobsahovala údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich informovat písemně nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Obsah informace je taxativně stanoven v § 32 ZP. Jde například o jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, nárok na délku dovolené, údaj o výpovědních dobách a mzdě, stanovení týdenní pracovní doby a další. Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance řádně seznámit s pracovním řádem platným u zaměstnavatele a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Tato povinnost se týká i řádného seznámení s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

Převedení na jinou práci

V případech taxativně vyjmenovaných v § 37 ZP je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, jako například když zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci nebo v případě, že je to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu. Při převedení na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Je také povinen se zaměstnancem předem projednat důvod tohoto opatření a dobu jeho trvání. Po odpadnutí důvodů je povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci i pracoviště, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak.

Rozvázání pracovního poměru

Také v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru vznikají zaměstnavateli povinnosti. Za podmínek uvedených v § 47 ZP je povinen účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání. Při hromadném propouštění mu zákoník práce ukládá povinnosti jak ve vztahu k propouštěným zaměstnancům, tak i vůči odborovému orgánu i úřadu práce. V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat na žádost zaměstnance ve stanovené lhůtě pracovní posudek i potvrzení o zaměstnání. Rozvázal-li neplatně se zaměstnancem pracovní poměr, je povinen za splnění podmínek § 61 ZP poskytnout mu náhradu mzdy.

Pracovní doba

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem rozvrženého období, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Rozvržení pracovní doby musí provést tak, aby byla zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny musí mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců a umožnit zaměstnanci do této evidence nahlédnout. Konkrétní úkoly ukládá zaměstnavateli ustanovení § 99 ZP v souvislosti s noční prací.

Dovolená

Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle plánu dovolených stanoveného po předchozím souhlasu příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Přihlíží přitom nejen k jeho úkolům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Jestliže zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění náklady proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené, je zaměstnavatel povinen mu tyto náklady nahradit.

Mzda – plat

Kromě povinnosti platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (plat) je zaměstnavatel povinen v rámci období splatnosti mzdy (platu) určit pravidelný termín její výplaty, pokud tento termín není sjednán v kolektivní smlouvě. Termín určí po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, je povinen zaměstnanci před nastoupením dovolené vyplatit mzdu splatnou během dovolené, připadne-li tento termín výplaty na období dovolené. Při měsíčním vyúčtování mzdy musí vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy (platu) a o provedených srážkách.

Překážky v práci

Při překážkách v práci na straně zaměstnance je zaměstnavatel u překážek z důvodu obecného zájmu povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a poskytnout náhradu mzdy v rozsahu a za podmínek uvedených v § 124 ZP. Při důležitých osobních překážkách v práci uvedených v § 127 ZP je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, neboť ten je hmotně zabezpečen jiným způsobem vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů. Nemůže-li zaměstnanec konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout pracovní volno. Ve kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se toto volno poskytuje a kdy a v jakém rozsahu se poskytuje náhrada mzdy, vyplývá z NVkZP a přílohy k němu. Při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, spočívajících v prostojích a přerušení práce způsobených nepříznivými povětrnostními vlivy, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy za podmínek a ve výši uvedené v § 129 ZP. U jiných překážek na straně zaměstnavatele se poskytne zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud předpisy uvedené v § 131 ZP nestanoví jinou výši náhrady mzdy.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života nebo zdraví nejen zaměstnancům, ale všem osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Musí vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. K dalším povinnostem zaměstnavatele patří například nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a lékařské preventivní prohlídce se mají podrobit, zajistit školení zaměstnanců o předpisech upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajistit poskytnutí první pomoci a dodržování zákazu kouření na příslušných pracovištích. Je také povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje. Úraz je pak povinen ohlásit a záznam o úrazu zaslat stanoveným orgánům a institucím. Pracoviště musí zajistit tak, aby odpovídala bezpečnostním předpisům a hygienickým limitům a aby výrobní a pracovní prostředky a zařízení byly vhodné pro práci, při které jsou používány. Povinností zaměstnavatele je též nejméně jednou v roce organizovat prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích v dohodě s příslušným odborový orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro tuto oblast a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Péče o zaměstnance

V péči o pracovní a životní podmínky je zaměstnavatel povinen vytvářet pracovní podmínky umožňující bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance včetně vzhledu a úpravy pracovišť. Je také povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. V péči o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance přecházejícího na nové pracoviště nebo na nový druh nebo způsob práce a kontrolovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance. Musí také zaměstnancům zajistit uložení svršků a dopravních prostředků, pokud je zaměstnanci obvykle nosí do práce nebo je používají k cestě do práce a zpět.

Pracovní podmínky žen, matek a mladistvích

Zaměstnavatel je povinen zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy a při zařazování zaměstnanců do směn přihlížet též k potřebám žen pečujících o děti. Matce, která kojí, je povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Mladistvým zaměstnancům musí vytvářet podmínky pro jejich všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek.

Náhrada škody

V zájmu předcházení škodám je zaměstnavatel povinen zajišťovat zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své úkoly bez ohrožení života a majetku a zjistí-li závady, musí učinit opatření ke zjednání nápravy. Musí soustavně kontrolovat, zda se plní úkoly takovým způsobem, aby nedocházelo ke škodám. V případě, že ke škodě dojde, určuje zaměstnavatel výši škody a projedná ji se zaměstnancem. Dojde-li ke škodě při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se mu nepodaří zprostit se odpovědnosti. Zaměstnavatel je povinen nahradit skutečnou škodu v penězích, pokud škodu neodčiní vrácením do předešlého stavu.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

K pracovněprávním vztahům patří též dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti uzavírané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. I z těchto dohod vyplývá pro zaměstnavatele řada povinností ze zákoníku práce. Jde například o povinnost vytvářet zaměstnancům přiměřené pracovní podmínky pro řádný a bezpečný výkon práce, seznámit zaměstnance s předpisy vztahujícími se k jím vykonávané práci, přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce, poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci odměnu a dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě.