Myslivci se v červenci věnují mnoha pracím. Kontrolují kvalitu uskladněného sena. Věnují se ochraně mláďat. Myslivecký hospodář a myslivecká stráž by se měli pohybovat v honitbě každý den. V červenci pokračuje doba lovu srnců a loví se také černá zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilnin. Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sečením pícnin, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři, vyjmenoval Jiří Šilha, pověřený pracovník ČMMJ pro styk s médii.

Sušení sena, letniny a kontrola uskladnění
Většina skladů se senem musí být v červenci ze dvou třetin z 2/3 naplněná, protože druhá seč luk už nebývá výnosná. V červenci obrůstají louky po senoseči, probíhá druhá sklizeň vojtěšky. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. V průběhu sušení není možné připustit zmoknutí sena, protože dochází k jeho vylouhování a zaplísnění. Plísně vytvářejí zdroj mykotoxinů, které by měli silně negativní vliv na zvěř. Skladované seno na půdách nesmí navlhnout. Balíky senáže se musí odvézt na místo uskladnění a je nutné zabezpečit balíky před poškozením od myší.
V červenci myslivci suší letninu. Za letninu se považují sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, což napomáhá snižování škod na lesních porostech.

Ochrana mláďat
Samice spárkaté zvěře vodí svá mláďata, jsou vidět druhé vrhy zajíců a třetí honcování, bažanti, koroptve, křepelky vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř.
V červenci se myslivci musí věnovat ochraně mláďat. Hlavní úlohu má myslivecký hospodář a myslivecká stráž, a ti by se měli pohybovat v honitbě každý den. Veřejnost by měla být upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi a kočky dále mohou zdecimovat hejno kuřat, které bažantí slepice či koroptev nemůže proti těmto šelmám ubránit. Upozorňovat v terénu na tyto skutečnosti má na starosti myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Pokud se vyskytne v honitbě potulující se pes, který bude štvát zvěř, může dojít k jeho zastřelení, ovšem za dodržení všech zákonných pravidel. Toto opatření se využívá jako krajní řešení, nicméně zaručuje ochranu zvěře i bezpečnost lidí.
Šilha upozornil že nalezené opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa je nejlépe ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude člověk mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.

Srnčí říje
Srnci hájí své teritorium a pravidelně obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování v trávě, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout kdekoli v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě o vyžene za hranice svého území.
V polovině července začíná srnčí říje. Proto je třeba upozornit řidiče na možnost zvýšeného pohybu srnčí zvěře a možnost nenadálého vběhnutí srnčí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí nemají téměř možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích.

Bezpečný lov
Červenec je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti – večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí.
V červenci pokračuje doba lovu srnců. I když myslivci na jaře provedli sčítání a mají odsouhlasený plán lovu schválený držitelem honitby, je nutno po letošní zimě přistupovat k lovu dospělých srnců opatrněji než předchozí roky. Kromě trofejí je nutné posoudit také hmotnost a vyspělost srnců. Dále zvážit, zda je nutno ulovit vyspělé dobré šesteráky, přestože jsou již starší.
Myslivci loví také černou zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin. Přednostně se loví lončáci. Zejména za noci je nutné se vyvarovat ráně na samotné kusy. Je lépe lovit „z tlupy“. Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že opravdu jde o tlupu černé. Některým zbrklým lovcům se rána na samotného divočáka již mnohokrát nevyplatila. Při noční čekané je třeba si s ostatními myslivci domluvit signály, například baterkou nebo mobilem. K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou a to ještě po předchozí domluvě. Jakýmkoliv způsobem mít přehled o ostatních myslivcích v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.
Je také nutné připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň – zákon o myslivosti zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.

Práce mysliveckého hospodáře
Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti.
Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sečením pícnin, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře myslivci zahájit sklizeň a to vždy od okrajů směrem ke středu louky. Plašiče jsou sice povinnou výbavou sklízečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není ze strany zemědělců dodržována.