KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Propagaci bio vyškrtli

15/06/06

Zdroj: AGROWEB

Rozpolcenou politiku vůči ekologickému zemědělství vede resortní ministerstvo. Na jedné straně spojuje s českým biotrhem obrovské příležitosti, schválí akční plán rozvoje a slibuje ekofarmářům finanční pomoc. Na druhé straně škrtá z programu na příštích sedm let dva tituly k podpoře bioprodukce.

Téměř na polovinu snížilo ministerstvo zemědělství počet opatření v první ose, která se mají financovat z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Z posledního návrhu programu rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 tak zmizely dva tituly týkající se ekologického zemědělství. Svaz Pro-Bio s tím zásadně nesouhlasí a tvrdí, že české ministerstvo jde takovou politikou proti všem trendům v ostatních členských zemích Evropské unie, kde má spotřeba biopotravin výraznou podporu.
Původní návrh dokumentu, který nyní prochází meziresortním připomínkovým řízením, obsahoval titul, z něhož by zemědělci včetně ekologických mohli získat příspěvek na účast v programech kvality potravin. Další opatření, které z poslední verze vypadlo, mělo pomoci výrobcům při propagaci bioproduktů, ale i místních specialit. „Ministerstvo nám sdělilo, že podle vyjádření profesních organizací mohou zemědělci tyto aktivity financovat z vlastních zdrojů,“ uvedl marketingový manažer svazu Pro-Bio Tomáš Václavík. Mezi těmito organizacemi však nebyl svaz ekologických zemědělců Pro-Bio.
„Právě málo rozvinutý marketing, nedostatek prostředků na propagaci biopotravin a velmi nízká informovanost spotřebitelů jsou největšími překážkami při dalším rozvoji ekologického zemědělství a produkci biopotravin v České republice,“ zdůrazňuje Václavík. Krok ministerstva je podle něho i v zásadním rozporu s akčním plánem rozvoje ekologického zemědělství. Jeho cílem je do roku 2010 deset procent zemědělských ploch v tomto systému, přitom vloni dosáhl podíl necelých šest procent a poprvé v desetileté řadě se meziročně snížil.
Šéf resortu Jan Mládek často vyzdvihuje bioprodukci jako vhodnou alternativu k běžnému zemědělství, což zopakoval i minulý týden. „V souladu s akčním plánem směřujeme k desetiprocentnímu podílu ekologicky obhospodařovaných ploch a současně máme zájem o zvýšení informovanosti našich spotřebitelů a zvýšení podílu biopotravin na trhu,“ prohlásil. Místo aby s finanční pomocí z EAFRD propagovali bioprodukty přímo výrobci, spoléhá MZe hlavně na stát. „Ve spolupráci s marketingovým odborem Státního zemědělského intervenčního fondu byla zahájena státní propagace biopotravin,“ uvedl mluvčí MZe Tomáš Loskot. Doplnil, že Česko letos v únoru podalo projekt k Evropské komisi a počítá v něm se zhruba 70 miliony korun na propagaci biopotravin během příštích tří let. Polovinu výdajů by měla hradit unie, pokud záměr schválí.
Spotřeba biopotravin u nás sice postupně roste, vzhledem k nedostatku domácí produkce jde však často o dovezené zboží. V drtivé většině představují ekologicky obhospodařované plochy louky a pastviny. „V loňském roce výměra orné půdy překonala hranici 20 tisíc hektarů. To je směšně málo,“ poznamenal Václavík. „Ekologické zemědělství se pro MZe stalo zejména nástrojem pro údržbu krajiny. Jeho rozsah již tři roky stagnuje, přitom obě podpůrná opatření by napomohla tento trend zvrátit,“ věří. Jejich finanční náročnost je zanedbatelná – u programů kvality jednorázově nejvýše 90 tisíc korun pro zemědělský podnik a půl milionu korun na celé sedmileté období, na propagaci biopotravin 200 tisíc až milion korun na jednu akci, po dobu sedmi let maximálně pět milionů korun pro jednoho příjemce. „Drobným a středně velkým zemědělcům mohou tyto podpory výrazně pomoci při zvýšení konkurenceschopnosti a kvality jejich produktů. To povede k rozvoji udržitelného podnikání na venkově,“ přesvědčuje Václavík. Doufá, že ještě při připomínkování se podaří podpory bioprodukce do programu rozvoje venkova vrátit.
Svaz Pro-Bio naopak přivítal nesouhlasný postoj MZe k návrhu Evropské komise povolit výskyt geneticky modifikovaných organismů v ekologickém zemědělství až do výše 0,9 procenta. „Jsme rádi, že ministr Mládek prosazuje v Bruselu co možná nejnižší hranici přítomnosti GMO a hájí tak zájmy ekologických zemědělců,“ oceňují zástupci svazu.