Do roku 2015 chtějí zpracovat členské státy Evropské unie plány ke zvládnutí povodňových rizik a mapy povodňových oblastí, do 2012 vypracují předběžné verze těchto dokumentů. Jejich dohoda je součástí protipovodňové směrnice, která bude dokončena po schválení Evropským parlamentem ve druhém čtení. Směrnici vítá náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný, protože se tím povodně stávají celoevropskou záležitostí. Pro Českou republiku nebude její převzetí podle něj problém.

Česká republika může totiž stavět na existujících plánech a mapách a přizpůsobit je požadavkům směrnice. Forma jejich zveřejňování závisí podle Novotného na správách povodí a obecních úřadech.
Směrnici navrhla Evropská komise pod vlivem více než stovky povodní, které postihly členské země v letech 1998 až 2004, včetně katastrofy v povodí Labe a Dunaje v roce 2002. Živel si vyžádal více než 700 obětí na životech a hospodářské škody přesahují 25 miliard eur. V létě roku 2005 tento trend pokračoval. Záplavy mají rovněž značné ekologické dopady.
Směrnice nechává na státech a regionech, jak se na povodně připraví. Ukládá však povinnost vedle zmíněných plánů a map zintenzívnit spolupráci mezi sousedními státy, a to i v oblasti prevence. Naprostá většina řek v EU totiž teče přes hranice. Podle Novotného má Česko dobré zkušenosti ze spolupráce s Německem, Rakouskem a dalšími sousedy při správě povodí a protipovodňových aktivitách.