Spolková republika Německo je sice jedním ze šesti prvních států Evropského společenství, ale velká její část — bývalá Německá demokratická republika — se však jeho součástí stala zhruba před 16 roky. Do jisté míry právě zkušenosti s tímto postsocialistickým státem zbrzdily nadšení s jakým společenství po roce 1989 přistupovalo k přijetí dalších nováčků ze střední a východní Evropy.

Německo sdružuje 16 spolkových zemí. Rozkládá se na 357 021 km2 a žije v něm více než 83 milionů lidí. V zemědělství pracuje asi 3,3 procenta práceschopných obyvatel. Podíl zemědělství na celkovém hrubém domácím produktu činil na přelomu tisíciletí 1,1 procenta. Potravinářský průmysl představuje deset procent ze všech zpracovatelských odvětví.
Území státu klesá od jihu k severu a je jen mírně zvlněné, převážně nížinaté. Země po druhé světové válce rozdělená na tři území — Spolkovou republiku Německo, Německou demokratickou republiku a Západní Berlín, se opět spojila v roce 1990. Evropská unie tak získala první zkušenost se vstupem státu z bývalého sovětského bloku. Ten se ovšem udál více méně ze dne na den bez sáhodlouhých předchozích příprav, jimiž musely projít ostatní kandidátské země, které do unie vstoupily až v roce 2004. Bývalému NDR se také dostalo vydatné pomoci ze starých spolkových zemí.
Struktura farem
Počet zemědělských farem u našich západních sousedů postupně klesá a jejich průměrná výměra se pomalu zvyšuje. Přitom stále zůstává patrný rozdíl mezi zemědělskými objekty v nových zemích (dřívějším NDR) a v západním Německu. Zatímco v nových zemích dominují velké zemědělské podniky, na západě převládají rodinné farmy s menší výměrou zemědělské půdy.
V roce 2004 bylo v celém Německu podle zelené zprávy německého federálního ministerstva pro potraviny, zemědělství a spotřebitele asi 372 400 farem s výměrou zemědělské půdy nad dva hektary. Ve srovnání s předchozím rokem se počet těchto farem snížil téměř o 15 700, tj. o zhruba čtyři procenta. Průměrná rozloha usedlosti přesáhla ve zmíněném roce 45 hektarů. Nejvíce farem — kolem 80 tisíc — pracuje na deseti až 20 ha půdy, zatímco největší podíl půdy obhospodařují podniky se 100 a více hektary. Postupně se snižoval nejen celkový počet farem (podle Federálního statistického úřadu Německa ze 448 936 v roce 2001 na 420 697 o dva roky později), ale také celková výměra obhospodařované zemědělské půdy (ze 17 095 824 ha v roce 2001 na 17 007 968 ha).
Pracovníci v zemědělství
V roce 2004 pracovalo v Německu v zemědělství celkem asi 1,27 milionu lidí, což bylo o 2,4 procenta méně než v předchozím roce. Více než 62 procent z celkového počtu lidí, kteří se živili zemědělstvím, připadalo v roce 2004 na příslušníky rodiny farmáře, asi 15 procent na námezdní síly a 23 procent na sezónní pracovníky. Čistá přidaná hodnota na jednoho pracovníka v zemědělství (jednu pracovní jednotku) v roce 2004 činila 18 161 eur, tedy přes půl milionu korun.
Rostlinná výroba
Zemědělství obdělává kolem 17 milionů hektarů zemědělské půdy, z toho téměř 12 milionů ha je půda orná. Na ní se pěstují zejména obilniny (na asi sedmi milionech hektarů), okopaniny (více než 700 000 ha), kukuřice na siláž roste na více než 1,2 mil. ha, výměra luk přesahuje 1,8 mil. ha a pastvin 2,2 mil. ha, olejniny zabírají více než 1,3 mil. Téměř 800 tisíc hektarů zemědělské půdy je dáno do klidu (set aside). Průměrné výnosy jsou, jak ukazuje tab. 3, poměrně vysoké. Například loni se v Německu sklízelo z jednoho hektaru v průměru z 7,5 tuny potravinářské pšenice, téměř 42 tun brambor či 60,2 tuny cukrovky. V roce 2004 byly výnosy těchto plodin ještě o něco vyšší.
Zahradnictví
Zahradnictví (pěstování ovoce, zeleniny a květin na prodej) a služby pro něj se na celkové hodnotě zemědělské produkce podílejí více než 11 procenty. Zahradnické podniky se rozkládají asi na 224 300 hektarech, což je asi 1,3 procenta zemědělské půdy. Většina z této výměry je osázena zeleninou (včetně jahod a produkce osiva zeleniny jde celkem o 118 130 ha, z toho kolem 1400 ha ve sklenících), následují ovocné sady (68 263 ha), školky stromů (22 697 ha) a produkce květin a okrasných rostlin (9238). Zbývajících 5968 ha je vymezeno pro ostatní zahradnickou produkci. Zahradnické podniky jsou většinou malého až středního rozsahu. Celkem jde asi o 80 tisíc subjektů, které zaměstnávají více než 400 tisíc lidí, k nimž každoročně přibývá značný počet sezónních pracovníků. Podle údajů federálního ministerstva pro potraviny, zemědělství a ochranu spotřebitele jen v roce 2004 nabídly zahradnické podniky přes 17 tisíc míst pro učně.
Spotřeba zeleniny v Německu je poměrně vysoká a za rok na obyvatele přesahuje 93 kg. Tuto potřebu dokáže Německo pokrývat asi ze 40 procent z vlastních zdrojů. V ovocných sadech se asi ze 65 procent pěstují jabloně, dále třešně (11 procent), švestky a blumy (9,5 procenta), višně (devět procent), broskve (čtyři procenta) aj. Spotřeba čerstvého ovoce z obchodní sítě (kromě samozásobení z vlastních zahrad) je kolem 80 kg na obyvatele za rok. Německo je v zásobení svých obyvatel ovocem soběstačné z více než 17 procent.
Živočišná výroba
Federální statistický úřad registroval loni v listopadu celkem téměř 27 milionů prasat, z toho asi 6,9 milionu selat, 64 tisíc koní, 107 milionů kuřat, 330 tisíc hus, 2,4 milionu kachen, 10,6 milionu krůt, 36 milionů nosnic a více než 14 milionů kuřic. Podle loňského květnového sčítání bylo v Německu více než 2,6 milionu ovcí. Skotu se v Německu chovalo k loňskému listopadu téměř 13 milionů kusů, z toho téměř 4,2 milionu dojnic. Nejvíce prasat (7,9 milionu) produkovalo loni Dolní Sasko, druhou příčku obsadilo Horní Porýní—Vestfálsko (přes 6,4 mil.), na třetím místě bylo Bavorsko (téměř 3,8 mil.). Dojnic se chovalo nejvíce v Bavorsku (téměř 1,3 mil.), kde se také z celkové roční produkce přes 28,2 mil. tun mléka nadojilo nejvíc, a to 2235 tis. tun.
Ekologické zemědělství
Na konci roku 2004 hospodařilo ekologicky v Německu o málo více než 16 600 podniků, tedy asi 4,1 procent ze všech zemědělských subjektů. Tímto způsobem se obdělávalo téměř 768 tis. ha zemědělské půdy, tedy 4,5 procenta její celkové výměry. Většina ekologických farem je zapojena do nějaké asociace, z nichž největší jsou Bioland a Demeter. Tyto organizace, kterých je v Německu slušný počet, zastřešuje Federace odvětví organických potravin (BÖLW). Některá pravidla má německé ekologické zemědělství přísnější než stanovuje evropská směrnice. Vládní dokumenty konstatují, že výsledky ekologických farem z hlediska zisku převyšují konvenční hospodářství. Ekologičtí zemědělci dostávají za svou produkci obilovin, brambor a mléka vyšší ceny, mají však nižší výnosy i dojivost než konvenční farmáři.
Německo podporuje rozvoj ekologického zemědělství z veřejných prostředků od roku 1989. Oblibě se ekologické zemědělství těšilo zejména v době „zelené“ ministryně Renate Künastové, která předpokládala v poměrně krátké době zvýšení jeho rozsahu na osm až deset procent. Ekologické zemědělství dotuje federální vláda spolu se spolkovými zeměmi a Evropskou unií v rámci Společného úkolu zlepšení struktury zemědělství a ochrany pobřeží (GAK). V letošním roce dostávají začínající ekologičtí zemědělci na hektar zeleniny 480 eur, orné půdy či trvalých travních porostů 210 eur a na ha trvalých plodin (např. sady) 950 eur. Již existující ekologičtí zemědělci dostávají na hektar zeleniny 300 eur, orné půdy a trvalých travních porostů 160 eur a na hektar permanentních plodin 770 eur. Farmy, které se podrobují kontrolní disciplíně podle nařízení EU dostávají přídavek ve výši 35 eur na hektar až do maximální výše 530 eur na farmu. Spolkové země mohou toto množství zvýšit o 20 procent nebo naopak o 30 procent snížit.