Balíček opatření, která by měla zemědělce motivovat k nižšímu podílu zornění, je zemědělského svazu ho však ministr krátce před volbami prosazovat nechce. Přitom všichni představitelé nevládních organizací uznávají, že více zatravňovat je nutné.

Přestože hlavními cíli naší agrární politiky je už osm let snížit zornění, omezit nadprodukci obilovin a rozšířit možnosti diverzifikace výroby, dosavadní nástroje byly málo účinné, uznává ministerstvo zemědělství pod vedením Jana Mládka. Materiál, který prošel na jeho operativní poradě, měl razantněji přimět zemědělce k zatravňování v méně příznivých oblastech (LFA), ale i v produkčních oblastech na pozemcích ohrožených erozí. Zároveň MZe navrhlo, jak motivovat k rovnoměrnějšímu rozložení chovu skotu. Ambicí ministerského návrhu je předložit zemědělcům silnou alternativu k dosavadnímu tradičnímu zemědělskému využití produkce.
Agrární komora podle slov prezidenta Jana Veleby proti materiálu jako takovému nebyla. „Chtěli jsme pozvolnější náběh, to byla naše hlavní připomínka. Diskuse o snížení podílu zornění je legitimní, ale musí se říci, co s biomasou,“ postrádá Veleba. Osobně si dovede představit, že by materiál s určitými úpravami prošel. „Zatravňování se nevyhneme, ale musí se postupovat promyšleně. Tento návrh vznikl překotně, my jsme měli dva a půl dne na vyjádření. Pod časovým tlakem nelze dělat tak významné věci,“ poznamenal.
Na odpor narazily radikální návrhy u Zemědělského svazu ČR. „Souhlasíme s tím, že je třeba zatravňovat. Nelze to ale přikázat takto administrativně, z roku na rok,“ říká předseda svazu Miroslav Jirovský. MZe chtělo odebráním dotací trestat ty, kdo nesplní stanovený podíl zornění. Podle Jirovského by to existenčně ohrozilo řadu podniků. „Je potřeba hledat spíš systém podpory než postihů,“ míní.
Stejného názoru je i první místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jan Votava. „Měli by se zvýhodnit zemědělci, kteří zatravňují, ne trestat ti, kteří nesplní předepsanou míru zornění. Stále je tu 95 procent pozemků v pronájmu a vlastníci nestojí o převod orné půdy na zatravněnou, když její ocenění je třeba poloviční,“ upozorňuje Votava. Jinak snahu ministerstva řešit podíl zatravnění, který u nás dosahuje 74,2 procenta, vítá. „Přesně to odráží názory ASZ,“ poznamenal. Představitelům MZe na schůzce s nevládními organizacemi to však nemohl říci, protože ASZ nebyla pozvaná.
Pro svůj balíček opatření našlo ministerstvo pochopení u Svazu marginálních oblastí a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. „Jeho filozofie je dobrá a je škoda, že spadl pod stůl,“ řekl Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí. „Pokud se má snížit zornění a zvýšit podíl trvalých travních porostů, pak ale musí být hospodaření na těchto pozemcích ekonomicky atraktivnější,“ dodal.
Zatímco na ministerstvu materiál skončil v šuplíku a čeká se, co bude po volbách, nevládní organizace chtějí o nastolených problémech dál diskutovat. „Zatravnění je třeba podpořit a nemusí být vázáno jen na oblasti LFA. I podniky z nížin vidí tuto potřebu. Budeme připraveni na diskuse, abychom situaci pomohli,“ slibuje Jirovský. Veleba chce probírání návrhů spojit s vyhodnocením hospodářských výsledků podniků v jednotlivých oblastech za loňský rok.
MZe původně chtělo, aby se radikální změny promítly v připravovaném programu rozvoje venkova na příštích sedm let. Přiznává, že jeho současné znění nepřináší změnu kursu. V oblastech LFA, konstatuje MZe, činí průměrná míra zornění 57 procent, přičemž v tzv. ostatních méně příznivých oblastech, zejména na Českomoravské vrchovině, v jižních a jihozápadních Čechách, je 73 procent. Za loňský rok se výměra orné půdy snížila jen o 13,5 tisíce hektarů, což znamená pokles zornění o 0,4 procenta. „V oblastech LFA je 987 tisíc hektarů orné půdy, která je potenciálem pro nadprodukci asi dvou milionů tun obilí. Navíc je tato půda velkým rizikem pro pokračující erozi, nevytváří přirozenou ochranu před povodněmi a zhoršuje předpoklady pro plnění nitrátové směrnice,“ konstatuje ministerstvo ve svém materiálu.