Na poplach kvůli výprodeji cukerních kvót se ještě před schválením nového vládního nařízení snažil bít poslanec za ODS Miloslav Kučera. V této věci ve sněmovně interpeloval premiéra Jiřího Paroubka, s jeho písemnou odpovědí však nemohl být spokojen.

„Vláda by měla systém rozdělení cukerních kvót přehodnotit a rozdělit je na pěstitele. Má poslední možnost. Od 1. července začne v EU platit nová cukerní regulace, která umožňuje cukrovarům odprodat za velmi výhodných podmínek kvótu do Bruselu. Částečný výprodej kvóty je reálnou hrozbou a bude to znamenat nevratné, trvalé poškození českého zemědělství,“ uvedl ve své interpelaci Kučera. Podle svých slov dnes ví minimálně o jednom cukrovaru, který se na odprodej kvóty chystá.
Nepustili by existenční jistotu
„Kdyby kvótu drželi zemědělci, drželi by si ji pevně jako vzácnou existenční jistotu. Rozdělením kvót mezi cukrovary, jejichž opravdové záměry nelze vůbec zvážit, tady vzniklo silné korupční prostředí. Jednotlivé cukrovary mohou díky administrativnímu opatření získat obrovské jmění,“ konstatoval Kučera. Připomněl, že poslanci ODS se snažili zvrátit tento stav stížností k Ústavnímu soudu. „Ten ale dospěl k závěru, že není kompetentní rozhodovat tento „abstraktní spor“ a odkázal poškozené subjekty na obecné soudy. Touto cestou ale nelze národní cukerní kvótu v republice udržet. Vláda připravovaným nařízením brání současné rozdělení kvót na cukrovary. Dává tak do rukou několika podnikatelů a podnikavců pravomoc vyprodat strategickou národní kvótu. Nikdo a nikdy už prodané kvóty nevrátí,“ varoval poslanec při interpelaci ve sněmovně. Řekl také, že je téměř nemožné spravedlivě rozdělit kvótu mezi cukrovary a ty poškozené budou pokračovat v soudních procesech i na mezinárodní úrovni. I proto by se podle Kučery vyplatilo zastavit všechny procesy nastolením spravedlivého řešení. „Ti, co budou chtít opustit český cukerní trh, budou moci odejít, ale bez zlatého padáku,“ prohlásil.
Premiér hájí dnešní stav
Předseda vlády věří, že Česko má reálnou šanci reformu ustát. „Ministerstvo zemědělství, vědomo si rizika nevratného odlivu kvóty, vyzvalo pěstitele cukrové řepy, aby vstoupili v jednání s tuzemskými výrobci a pomohli tak vytvořit podmínky pro zachování maximálně možné výše národní kvóty. Nelze však pěstitele ani výrobce k ničemu nutit. Využít finančně velmi lákavé nabídky reformy, tj. ukončit výrobu cukru, je výhradně na nich samotných,“ odpověděl Paroubek Kučerovi. Premiér má informace o tom, že k výraznému odlivu kvóty by nemělo dojít. „Prozatím by se tak nemělo stát v prvním roce reformy,“ uvedl.
Stále otevíranou otázku přidělování kvót na pěstitele cukrovky označil premiér za nerespektování práva Evropského společenství. Dále ve své odpovědi napsal: „Základním prvkem cukerního systému je přidělení kvót výrobcům cukru, dané mimo jiné tím, že se cukr vyrábí v cukrovarech, nikoliv na poli, že se obchoduje s cukrem, nikoliv řepou, že poptávku po cukru určuje zákazník směrem k cukrovaru, že cukrovar nemusí pro výrobu cukru zpracovávat řepu, ale i odjinud dovezený meziprodukt z cukrové třtiny. Znamená to, že o existenci pěstitele řepy rozhoduje cukrovar, je to prostě historický fakt.“
I z nálezu Ústavního soudu Jiří Paroubek usoudil, že není třeba žádné revize či nového rozdělení produkčních kvót cukru v ČR. „Ani dnes ve starých členských státech nejsou cukrovary v rukou pouze pěstitelů,“ oponoval poslanci.
Tomu písemná odpověď premiéra nestačila, když nerozptýlila obavy z výprodeje kvóty. „Nabádat pěstitele a cukrovary, aby se domluvili, je stejné, jako vyzvat myši, aby se šly s hladovými kočkami dohodnout, že je nesežerou,“ řekl Kučera ve sněmovně při ústních interpelacích, kde však Paroubek chyběl. Poslanec mu chtěl vysvětlit, jak fungují mléčné kvóty – mléko neroste na poli, přesto jsou kvóty rozděleny na chovatele krav, nikoli na mlékárny.
Ministr lobboval u soudu
Ústavní soud, který začátkem letošního března projednával stížnost poslanců ODS na přidělení cukerních kvót, konstatoval, že zvolený klíč je v souladu s Ústavou. Poslanci Miroslav Kučera a Jiří Papež ale v minulých dnech obvinili ministra Mládka, že se snažil ovlivnit rozhodování soudu, když v dopise upozorňoval předsedu Pavla Rychetského na důsledky zrušení současného rozdělení kvót.
Podle Mládka by se ČR stala jedinou členskou zemí EU vyrábějící cukr, která by neměla rozdělenou národní kvótu na cukr. „Ovlivnilo by to už tak složitou ekonomickou situaci výrobců cukru i pěstitelů cukrovky v ČR. Cukrovary by musely vyrábět pouze nekvótovaný cukr, který není možno uvádět na trh EU bez sankčního odvodu. Tím by ztratily své dosavadní trhy, což by také znamenalo ztrátu odbytu pro pěstitele cukrovky. Pěstitelé by navíc přišli o možnost získat dotace z EU,“ napsal Mládek předsedovi Ústavního soudu. Uvedl dále, že vyhovění stížnosti by ovlivnilo průběh rozhodčího řízení, ve kterém společnost Eastern Sugar nárokuje vůči České republice náhradu škody kvůli nedostatečné ochraně její investice. Ministr prostřednictvím Rychetského požádal Ústavní soud, aby přihlédl ke skutečnostem uvedeným v dopise. Pokud by rozhodnutí soudu nebylo pro ČR příznivé, požadoval Mládek odložení účinnosti nálezu od letošního 1. července, kdy začíná příští hospodářský rok.
Nepřijatelný, či legitimní?
Postup ministra označil Jiří Papež za naprosto skandální a nehorázný. „Používá zákulisní metody a nátlak, jaký je v demokratické společnosti nepřijatelný,“ kritizoval poslanec. Mládek reagoval vyjádřením, že dopis byl legitimní snahou hájit zájmy státu.
„Ústavní soud přímo ve svém nálezu uvádí, že se jej vláda snaží obcházet, neboť dvakrát, těsně před projednáním stížnosti novelizovala předmětné nařízení, a tím se pokusila znemožnit Ústavnímu soudu rozhodnout. Dokonce informuje o tom, že několik dnů před ústním jednáním zástupce vlády soud informoval o přijetí nové právní úpravy s tím, že se nehodlá ústního jednání účastnit, neboť očekává zastavení řízení,“ uvedl Papež.
Soudkyně Eliška Vagnerová, která byla zpravodajem v tomto řízení, ujišťuje, že soud Mládkův dopis nebral v potaz. Proto ho ani nezařadil do soudního spisu. „Korespondovat si může kdo chce, s kým chce. Do spisu jsem soustřeďovala jen relevantní důkazy a dopis ministra rozhodně nesloužil jako podklad rozhodování soudu,“ řekla.