Drobné české pěstitele žampionů drtí polská konkurence. Mají ve srovnání s našimi producenty výhody, poukázal František Žídek, šéf představenstva Beskyd Agro z Palkovic na Frýdecko-Místecku, která nyní s pěstováním žampionů asi po čtyřiceti letech končí. Podle něj za drobné žampionáře v Polsku platí stát zdravotní a sociální pojištění a kurzové rozdíly pak činí 28 procent a celkový náskok činí asi čtyřicet procent z ceny.

Firma Beskyd Agro, která ročně vyrobila 200 tun žampionů za rok, už druhým rokem vytváří ztrátu ve výši 1,5 milionu korun ročně, řekl Žídek. Proto bude letos výroba žampionů zakonzervována.
V Moravskoslezském kraji už dříve musela s produkcí žampionů skončit například třinecká pěstírna nebo novojičínská Bocheta. Na severu Moravy tak podle něj bude fungovat jen jeden pěstitel žampionů, Žampionárna IP v Bílovci na Novojičínsku, který má moderní technologii a může tedy lépe odolávat tlaku konkurence. Abychom se firma Beskyd Agro udržela, musela by podle Žídka investovat 80 milionů do rekonstrukce žampionárny, ale na to nemá. Bílovecké firmě se podle Jemelky daří soutěžit s Poláky, protože má lepší technologii než většina tamních pěstíren a je plně automatizovaná. Po každé úrodě celou halu sterilizují horkou párou, takže dosahují výnosu asi 30 kilogramů z metru čtverečního, jinak by to bylo o pět nebo deset kilogramů méně, vysvětlil Jan Jemelka, technický ředitel Žampionárny IP v Bílovci na Novojičínsku. Podle jeho názoru skomírá v tuzemsku celá branže pěstování jedlých hub. Výhody polských pěstitelů jsou vůči ČR nefér, díky evropským dotacím tam navíc vyrostla řada velkých pěstíren žampionů, soudí.
Producenti žampionů prožívají krušné časy i podle šéfa Svazu výrobců jedlých hub Ivana Jablonského. Kvůli levným dovozům z Polska končí v ČR každoročně s pěstováním žampionů několik pěstitelů, noví pěstitelé nevznikají a podíl dovozu hub z Polska na spotřebě žampionů v ČR stále vzrůstá, uvedl. V současnosti se nedá těmto dovozům konkurovat. Dovoz levných žampiónů poškozuje i německé pěstitele, kde jsou pracovní náklady na sklizeň podstatně vyšší než v ČR,“ dodal. Podle Jablonského se polské žampionářství liší od českého v tom, má asi o deset až 15 procent nižší náklady na suroviny, má asi o pětinu levnější pracovní sílu, není tam povinnost platit za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Jejich daň z příjmu se platí konstantně z metru čtverečního pěstební plochy bez ohledu na to, jak intenzivní je pěstební cyklus a kolik kultur za rok v kóji proběhlo. Díky těmto rozdílům mezi Polskem a ČR činila na konci roku 2004 farmářská cena 3,87 až 4,5 zlotého (27 až 32 korun), což je pod úrovní výrobních nákladů v ČR, vypočítal.