Přední světoví experti na ptačí chřipku se shodují, že státy by neměly polevit v bezpečnostních opatřeních proti šíření této nebezpečné nemoci. Podle nich je virus čím dál tím odolnější a dokáže přežít i při vysokých teplotách a ve vlhkém prostředí. Informovala o tom agentura Reuters.

Vědci dosud věřili, že smrtelná forma viru H5N1 se přenáší od října do března a navíc na územích severní polokoule. Z tohoto důvodu také řada lidí věří, že šíření ptačí chřipky by se mohlo v letních měsících zastavit.
Epidemiologický expert Robert Webster však před podceněním nákazy, která se na člověka poprvé přenesla v roce 1997 v Honkongu, varuje. „Když jsme poprvé testovali virus z Hong Kongu, přežil jen dva dny při teplotě 37 stupňů Celsia. Nyní při stejné teplotě přežívá i šest dnů,“ uvedl. „Při pokojové teplotě a ve vlhkém ovzduší vydrží nejméně týden,“ dodal.
Podle něj se odolný typ nákazy objevil již v těle kachen, které byly nalezeny ve Vietnamu, Indonésii a Číně v letech 2004 a 2005. Vědci by nyní rádi zjistili, jestli se tento virus nerozšířil již do Indie, Afriky a Evropy. Podle Webstera by to mohlo znamenat, že vody, které nespadají pod žádnou kontrolu, by nemusely být dále bezpečné. „Vodní plochy, které chovatelé využívají pro napájení kuřat a rekreanti k plavání, musejí být pod dohledem,“ dodal.
Podle expertů je rovněž třeba nadále chránit drůbež před kontaktem se stěhovavými ptáky. Podle mnohých není lepší obrany. Rezervy existují především v Asii. Kennedy Shortridge, který strávil 30 let studiem chřipkových virů, varuje před zdejším chovem na rýžových polích, kde se mísí kuřata i kachny. „Když jsem poprvé na začátku 80. let viděl obrovský boom chovu drůbeže v jižní Číně, tušil jsem problémy,“ řekl. Místní „chovné stanice“ přirovnal ke znečištěné polévce plné ptačí chřipky. Podle něj bude dokonce nezbytné nalézt jiný zdroj bílkovin než kuřata a kachny.
Ptačí chřipka si od roku 2003 vyžádala ve světě nejméně 113 mrtvých a likvidaci stamilionů kusů drůbeže, především v Asii.