Vyčkávací taktiku zvolili chtě nechtě od začátku letošního roku držitelé postoupených restitučních nároků. Získat náhradní pozemky nemají šanci a nabízené finanční vyrovnání není zatím ani možné. Většinou o něj ani nestojí a čekají, že po volbách se něco změní.

Spekulanti nebo méně hanlivě obchodníci. Tak se u nás běžně označují lidé, kteří nakoupili nároky na náhradní pozemky. Restituční tečka dala do jednoho pytle ty, kdo od původních majitelů skupovali restituční nároky s cílem vydělat na prodeji lukrativních parcel, se zemědělci, kteří se nákupem nároků snažili udržet či rozšířit výměru obdělávané půdy.
Mluví o krádeži
Mezi ty druhé patří ekologický zemědělec Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy. „Nakoupil jsem restituční nároky asi za 180 tisíc korun proto, abych se dostal ke státní půdě. Snažil jsem se tak držet krok s těmi, kteří nároky na náhradní pozemky kupovali s cílem dalšího prodeje této půdy,“ vysvětluje farmář, který zprivatizoval bývalý školní velkostatek. Ve svém hospodaření je tedy hodně odkázaný na to, kolik z pronajaté státní půdy si při jejím prodeji nebo díky uplatnění restitučních nároků udrží. Hospodaří asi na 550 hektarech půdy, z toho 70 má vlastních.
„Přímí restituenti měli volbu – buď se zúčastnit soutěží na pozemkovém fondu, nebo prodat své nároky, v posledních letech s docela slušným navýšením. Když někdo teď novému majiteli nároků upírá právo na pozemky, je to krádež,“ říká Sklenář, který se rozhodně nechce smířit s restituční tečkou. Už jen ono samotné slovní spojení mu dost vadí. „K omezování restitucí není důvod. Když si chce stát vytvořit nějaké rezervy půdy, ať si je vytvoří, a zbytek se může dále korektně vypořádávat v restitucích. Potírat korupci a podvody tím, že budeme ukřivďovat jiné, degradovat normální obchodní vztahy na spekulaci, je neslýchané,“ důrazně říká. „Není kam chvátat, pozemkové úpravy budou také trvat desítky let. Čtyřicet let křivd nenapravíte za chvíli.“
O finanční náhrady nežádají
Od začátku letošního roku už pozemkový fond nevydává žádné parcely majitelům postoupených restitučních nároků. „O finanční náhrady nás dosud nežádají, protože poslední novela zákona o půdě, ze které tato povinnost pro Pozemkový fond ČR (PF) vyplývá, nevstoupila ještě v platnost,“ uvedl jeho mluvčí Michal Bureš. Jak doplnil, ke konci března PF evidoval tyto nároky v hodnotě 591 milionů korun.
Fond v souladu s prosincovým rozhodnutím Ústavního soudu pokračuje v uspokojování původních majitelů nároků. „Za první čtvrtletí letošního roku vypořádal přímé nároky za zhruba 15 milionů korun. Je to necelá polovina ve srovnání se stejným obdobím vloni,“ doplnil Bureš. Nedá se tedy podle něho tvrdit, že hlavní příčinou pomalého vypořádání přímých restitučních nároků v minulých letech bylo upřednostňování nároků, které byly v držení postupníků. Původní oprávněné osoby nebo jejich dědicové stále čekají na vypořádání nároků v hodnotě zhruba 724 milionů korun.
Stranické postoje
Poté, co Ústavní soud ponechal restituční tečku pro postoupené nároky, se někteří jejich držitelé nechali slyšet, že se budou bránit žalobami na stát. Stejně jako Josef Sklenář nyní ale většinou čekají, jestli se po volbách něco nezmění.
Nemohou asi spoléhat na sociální demokraty, kteří spolu s KSČM vloni na podzim ve sněmovně prosadili restituční tečku. „Chceme konečně vypořádat restituce – i finančně, hodnota nároků by se ale měla zreálnit,“ uvedl na předvolební debatě se zemědělci předseda sněmovního zemědělského výbor Ladislav Skopal. Podle místopředsedy tohoto výboru Jana Grůzy z KDU-ČSL v podstatě už není co řešit: „Ústavní soud rozdělil restituce na přímé a postoupené. Vše je tedy dané.“ Lidovci v programu zmiňují, že dokončí restituční proces v zemědělství. Poslanec Jiří Papež z ODS si uvědomuje, že restituční nároky skupovali i zemědělci k rozšíření svého hospodářství, také oni by měli mít přednostní právo jako původní restituenti. ODS slibuje, že spravedlivě dokončí restituční proces. Strana zelených tuto otázku ve svém programu neřeší. „Měla by se navrhnout určitá tečka, dokdy je uzavřít,“ uvedl svůj názor zemědělský odborník zelených Tomáš Zídek.
„Když tady někdo nedostane rozum a nenavrhne v parlamentu změnu, která alespoň uzavřené kontrakty vrátí zpět do hry, tak je tu ještě jedno řešení. Vzdám se nároku zpátky ve prospěch přímého restituenta, který se nadále může ucházet o náhradní pozemky,“ neskládá zbraně Josef Sklenář.