Za několik týdnů proběhnou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a většina politických stran už veřejnosti představila svoje volební programy. Podíváme-li se na to, co jejich prostřednictvím slibují zemědělcům a venkovu strany, kterým výzkumy veřejného mínění dávají šanci v letošních volbách uspět, zjistíme, že se i přes rozdílnou politickou orientaci v hlavních prioritách shodují.

Když pomineme obecnou podporu zemědělství a venkova, ke které se jednomyslně hlásí ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS i Strana zelených, panuje podobná shoda i v tématech protipovodňové ochrany, v péči o krajinu a v té či oné míře i u podpory obnovitelných zdrojů energie a ekologického zemědělství. Ve vztahu ke společné zemědělské politice Evropské unie chce většina stran prosazovat vyrovnání podmínek domácích zemědělců s jejich konkurenty v ostatních členských zemích, zajištění konkurenceschopnosti a plné dorovnání přímých plateb. Spolu s tím slibují volební programy většinou i snížení administrativní zátěže pro zemědělce a zrušení daně ze zemědělské půdy případně i jiných daní spojených s převodem nemovitostí.
Mezi ČSSD, KDU-ČSL a ODS panuje shoda také v názorech na řízení zemědělství a rozvoje venkova, které by podle jejich programů mělo zajišťovat jedno společné ministerstvo. ODS navíc ještě slibuje zúžení institucí v odvětví na tři základní, a to Národní úřad pro bezpečnost potravin, Národní pozemkový úřad, Výzkumné a informační centrum. Spolu se Zelenými se také tyto strany shodují na nutnosti zrychlit pozemkové úpravy a dořešit vlastnické vztahy. ČSSD a KSČM spojují více rozvoj venkova se zemědělskou velkovýrobou. Naproti tomu Zelení staví do popředí multifunkční a ekologické zemědělství.
Podle odborníků programy hlavních politických stran nereagují vždy dostatečně na problémy českého venkova, který se potýká hlavně se stárnutím a vylidňováním. Strany mimo jiné neříkají vždy jasně a konkrétně, jak chtějí dosáhnout venkovského rozvoje. Vedle pozitivních opatření se v programech objevují i taková, která mohou vytčený cíl minout či naplnit jen částečně, soudí někteří experti.
S nabídkou volebních programů pro zemědělství a venkov není spokojen ani prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Ten ve všech postrádá dvě základní systémová opatření – majetkovou účast zemědělců ve zpracovatelských podnicích a spravedlivější rozdělení zisku ve výrobním řetězci mezi prvovýrobce, zpracovatele a obchodníky. Navíc jsou podle něj některé programové body hodně obecné. „Praktickou ukázkou je biolíh, kde dosud není rozhodnuto, kterým směrem se půjde. Není rozhodnuto proto, že vláda podléhá různým kapitálovým skupinám a zemědělci se do toho nepustí. Je třeba udělat takovou legislativu, aby se prvovýrobci k těmto programům dostali,“ uvedl Veleba.
Řediteli Potravinářské komory ČR Miroslavu Kobernovi chybí v nabídce stran jednoznačně podpora potravinářství. „Všechny hovoří o zemědělství a rozvoji venkova, ale to nejdůležitější, tedy ta koncovka, bez které tady do budoucna zemědělství moc prosperovat nebude, se ve všech programech, co jsem měl možnost číst, opomíjí,“ řekl.
Předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala považuje za zásadní problém volebních programů všech stran, že ani jeden není schopen definovat, co to je venkov. Podle jeho slov totiž právě z této definice vyplývá všechno ostatní. Druhou otázkou je alespoň částečné naplnění nabízených programů. „Přestože se mnohé body z programů jednotlivých stran překrývají, zůstávají po volbách nesplněny a poslanci se i přes zmíněnou programovou shodu vymlouvají na to, že je nedokázali prosadit,“ konstatuje.
„Bohužel se programy politických stran smířily s naprosto nesmyslnou, nemoderní, protekcionistickou zemědělskou politikou EU,“ říká Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Podle jeho mínění nereaguje na dlouhodobé problémy venkova a zemědělství ve svém programu odpovídajícím způsobem žádná ze stran, modernější cesty se ale snaží nalézt pravice. Čeští zemědělci by podle Ševčíka neměli být znevýhodňováni tím, že jim nebudou dorovnávány přímé platby do výše jejich konkurentů. Více ku prospěchu prvovýrobců by mělo také směřovat konečné rozdělení podpor. Zatím jejich podle něj nemalou část pohltí „nesmyslná administrativa, různé zprostředkovatelské a lobbystické skupiny a další struktury přisáté na zemědělce“.