Pozemkové úpravy zatím proběhly asi na čtyřech procentech zemědělské plochy v České republice. Zhruba na stejné ploše jsou zahájené. Pokud by pokračovaly tímto tempem, v celé zemi by skončily za dalších nejméně dvě stě let, uvádí se bulletinu ministerstva zemědělství věnovanému pozemkovým úpravám.

Posun v komplexních pozemkových úpravách ztroskotává na nedostatku peněz. Podle koncepce činnosti pozemkových úřadů, kterou v roce 1998 vzala vláda na vědomí, se mělo do loňského roku na tento účel vynaložit v optimálním případě 25 miliard korun, při reálné variantě alespoň 17 miliard. To by znamenalo přes dvě miliardy korun ročně. V rozporu s koncepcí se však přísun finančních prostředků ze státního rozpočtu snižoval. Díky tomu, že od roku 2002 se na uskutečnění tzv. společných zařízení, což jsou polní cesty, protierozní a vodohospodářská opatření či výsadba nové zeleně, dají využít prostředky z Evropské unie, představovaly roční výdaje na pozemkové úpravy zhruba miliardu korun. Stále to není ani polovina z plánované sumy.
Finanční situace se vyhrotila v minulém roce, kdy vláda ve státním rozpočtu nevyčlenila pro pozemkové úpravy žádné prostředky. Zkomplikovalo se jednak plnění nasmlouvaných zakázek, navíc pozemkové úřady nebyly schopny plnit požadavky dané zákonem. Významně se zpomalilo zahajování nových pozemkových úprav, přitom zájem o ně v poslední době významně stoupá, a to jak ze strany vlastníků, tak obcí.
Některé firmy zajišťující zpracování zakázek musely v důsledku neutěšené finanční situace ukončit činnost. Jak se uvádí v bulletinu MZe, snížila se tak konkurence. Zanikly totiž hlavně menší firmy, které s nižšími náklady na projektování prospívaly konkurenčnímu prostředí.
V průměru dosahují celkové náklady na pozemkové úpravy podle ředitele Ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka přes 10,1 tisíce korun na hektar. Zaměření a projekt vychází zhruba na 7,8 tisíce korun na hektar, vytyčení stojí kolem 2500 korun. Komplexní pozemkové úpravy v průměru trvají přibližně 4,5 roku.
Vloni se nakonec poskládalo 455 milionů korun alespoň na pokračování již zahájených akcí. Nové projekty neměly šanci. Letošní rok, kdy státní rozpočet opět téměř zapomněl na pozemkové úpravy, má jejich financování zachránit půl miliardy korun přesunutých z Pozemkového fondu ČR. Převod již odsouhlasil parlament. Spolu se zdroji vyčleněnými v operačním programu by měly výdaje na pozemkové úpravy přesáhnout 1,1 miliardy korun. Pozemkové úřady ale ani tak nebudou schopny uspokojit všechny žadatele o zahájení úprav. Ti přitom mohou žalovat stát pro neplnění povinností daných zákonem.
Pokud by státní rozpočet respektoval finanční potřeby pozemkových úřadů opírající se o požadavky žadatelů, musel by ročně vyčlenit přes miliardu korun. Každý rok mají nároky stoupat, na tříleté období počínaje letoškem je Ústřední pozemkový úřad vyčíslil na 3,6 miliardy korun. V připravovaném Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova se na pozemkové úpravy počítá s pouhými 290 miliony korun ročně, tedy zhruba s polovinou než je pro letošek vyhrazeno v operačním programu. Přitom při národní diskusi v krajích se podle poslance ODS Jiřího Papeže veřejnost shodla na tom, že jde o typicky českou prioritu, která by si zasloužila odpovídající finanční podporu.
Komplexní pozemkové úpravy jsou dokončeny ani ne v 600 katastrálních územích na ploše 233 tisíc hektarů, vyplývá z údajů Ústředního pozemkového úřadu. Dalších 515 katastrálních území s plochou 260 tisíc hektarů je rozpracovaných. V České republice je celkem asi 13 tisíc katastrálních území. Ze společných zařízení se dosud podařilo uskutečnit přes tisíc kilometrů polních cest, na 610 hektarech vysadit novou zeleň, na 445 hektarech realizovat protierozní opatření a na 145 hektarech vodohospodářská opatření.