Nad zdravotní nezávadností bioproduktů, potravin živočišného původu, bdí i orgány státního veterinárního dozoru. Pokud se dodržují ustanovení veterinárního zákona a zákona o ekologickém zemědělství, lze říci, že biopotraviny jsou zdravotně nezávadné a kvalitní vzhledem k šetrnému přístupu v chovu zvířat i klasickému krmení. Zarážející je, že v propagaci biovýrobků se lze setkat na českém trhu s málo odbornými a hodně zavádějícími argumenty, poukazuje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Například v komerční příloze Hospodářských novin z 9. 2. 2006 se uvádí, že zvířata v ekologickém zemědělství nesmějí dostávat růstové hormony, ani preventivní dávky antibiotik. To však veterinární legislativa zakazuje, zdůraznil Duben. Tyto látky se nesmějí podávat žádným hospodářským zvířatům, a samozřejmě v žádném typu chovu, tedy ani skotu, ani prasatům, ani drůbeži. Dále propagace biohovězího popisuje, že normální drůbež je mimo jiné krmena chemoterapeutiky, antikokcidiky, masokostními moučkami či barvivy. Dále pak vyčítá, že „všežravá kuřata a prasata konzumují nejen těla skotu, ale i dalších jedinců svého druhu (kuřecí kanibalismus)“. Takové nepravdy již byly před několika lety vyvráceny. Snad lze jen zopakovat, že hormonální přípravky a antibiotika se drůbeži zkrmovat nesmějí, nesmějí se ani zkrmovat masokostní moučky. To se týká i ostatních hospodářských zvířat, připomněl Duben.
Zajisté jsou produkty ekozemědělství, zejména pak označené nálepkou Bio, přece jen o něco odlišnější od produktů velkovýroby, jsou také zpravidla dražší. Ale, že by bylo nutné při jejich propagaci používat nečistých a zavádějících argumentů, pochybuje Duben. Státní veterinární správa ČR se domnívá, že to nemají ekologičtí zemědělci zapotřebí, uzavřel.