KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Dát více peněz do investic, než je projídat

16/02/06

Zdroj: Agroweb

Rozhovor s Jiřím Papežem, poslancem a stínovým ministrem zemědělství ODS

V minulém roce jste jako předseda sněmovního podvýboru pro rozvoj venkova organizoval celonárodní diskusi k budoucnosti venkova. Nejste zklamán z toho, že v připravovaných dokumentech pro fond EAFRD se její závěry příliš nepromítají?
Nebyla to jen národní diskuse v krajích, další konference organizovaly agrární komora a ministerstvo zemědělství, řadu kvalitních materiálů, z nichž bylo možné vycházet, připojily i různé odborné platformy. Proto jsem smutný z toho, co nakonec MZe vytvořilo, i když zatím jde údajně o pracovní dokument pro vnitřní potřebu a komunikaci s Bruselem. Přestože se v něm citují národní diskuse v krajích, tak jednotlivá opatření i rozvržení finančních prostředků jsou v rozporu s výsledkem diskusí, a to je mi líto.
Co především programovému dokumentu vytýkáte?
Programu chybějí cíle, kterých chceme na závěr sedmiletého období dosáhnout. Poslední verze obsahuje padesát opatření, kdy se každému dává trošku. Byl bych pro definování jasnějších cílů, které jsou ostatně obsaženy v závěrech národní diskuse. Ideální také není rozdělit přes šedesát procent prostředků do přímých plateb, jak chce MZe. Lidé na venkově by si přáli podporovat investice, změnu struktury krajiny, ale to se v materiálu neodrazilo. V národních diskusích se také často přikládala velká váha pozemkovým úpravám a počítalo se s jejich začleněním do osy II ke zlepšování životního prostředí. Ovšem MZe je zařazuje do osy I, která sleduje zvyšování konkurenceschopnosti. Dal bych spíš přednost tomu, nasměrovat peníze do změny struktury krajiny na základě zeleného kontraktu. To je princip, o kterém stále hovořím a není to nic jiného, než dohoda lidí v určitém území na tom, že chtějí změnit krajinu, udělat pozemkové úpravy, vyjasnit vlastnické vztahy. My jim dáme určitý objem financí a oni si rozhodnou, co uskuteční v rámci mantinelů centrálně nastavených.
Šel by podle vás udělat program jednodušeji, aby se skutečně zmenšila byrokratická zátěž, jak by si všichni přáli?
Tento požadavek se objevoval na všech diskusích. Ale program má padesát opatření a ke každému je detailní metodika, což povede k jedinému – jednotlivá opatření budou klást na každého žadatele takovou administrativu a vyžadovat spoustu komplikovaných dokladů, že to velmi omezí využití peněz. Trend by měl být opačný – pravidla zjednodušit, snížit administrativní zátěž pro příjemce a nabídnout možnost, aby si na tyto zdroje sáhla co nejširší populace na venkově. Nejsmutnější je, že Evropská unie nás do tolika opatření a byrokracie vůbec nenutí, tu dělají čeští úředníci sami. EU po každé zemi jen požaduje, aby se dalo dohledat, jakým způsobem se prostředky investují, jestli skutečně dotekly na schválená opatření. Čeští úředníci ovšem zase připravují šílenou administrativu a jen zkomplikují život lidem, kteří by si na peníze chtěli sáhnout. Je kuriózní, že Paroubkova vláda měla v programovém prohlášení větu, že chce snížit byrokratickou zátěž kladenou na zemědělce. Byli to přitom sociální demokraté, kteří ji vyrobili a v posledním tři čtvrtě roku vládnutí chtějí něco měnit. Vidíme však, že výsledek je naprosto opačný, vláda zase směřuje EAFRD jen prohloubení administrativní zátěže.
Představa MZe o rozvržení peněz mezi jednotlivé osy se rozchází se závěry diskuse v krajích. Nicméně debaty na toto téma stále probíhají. Co by podle vás bylo rozumné?
Finanční perspektiva na období 2007 až 2013 ještě není schválená a netuším, jak bude vypadat konečná alokace peněz. Byl bych rád, aby se reflektovala národní diskuse, která dospěla k vyváženému rozdělení peněz. Já tady vidím dva základní principy: jednak dát více prostředků do investic než do spotřeby, tedy peníze neprojídat. Za druhé bych volil menší počet opatření, dobře finančně zajištěných, než více titulů s nedostatkem peněz. Zatím to ale směruje přesně opačným směrem.
Víte, jak přistupují k EAFRD v některých jiných členských zemích unie?
Byl jsem vloni na podzim v Nizozemsku a na tamním ministerstvu zemědělství se zajímal, jak budou rozdělovat peníze. Mají to jednoduché – rozložení mezi osy bude rovnoměrné, tzn. 30 : 30 : 30 a deset procent na Leader. Jednotlivá opatření mají nastavená jen velmi obecně. Také nám by radili, ať se hlavně nepouštíme do velkých detailů.


 

Zařazeno v Aktuality