KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Kvalita brambor z ekologického a konvenčního zemědělství

20/07/05

Výsledky čtyřleté studie zaměřené na sledování četných parametrů (mikronutrientů, kovů, sekundárních metabolitů, enzymového hnědnutí a organoleptických vlastností) u brambor z různých produkčních systémů.

Ve studii prováděné ve spolupráci vědců Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT Praha a Uppsala University (Švédsko) se porovnávala kvalita ekologicky a konvenčně pěstovaných brambor. V období čtyř let (1996–1999) se sledovaly hlízy osmi odrůd brambor, u nichž se analyzovaly tyto parametry:


– dusičnany,


– stopové prvky (As, Cd, Co, Cu, Fe, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Zn)


– vitamin C,


– glykoalkaloidy,


– chlorogenová kyselina,


– polyfenoloxidáza,


– stupeň enzymového hnědnutí hlíz.


 


Výsledky ukázaly, že se ekologicky pěstované brambory lišily od brambor pěstovaných konvenčním způsobem shodně v nižším obsahu dusičnanů a vyšším obsahu vitaminu C a chlorogenové kyseliny, která může mít pozitivní i negativní vliv na kvalitu brambor. Naproti tomu koncentrace celkových glykoalkaloidů (s výjimkou určitých odrůd) a profil esenciálních nebo toxických minerálů u brambor z ekologické a konvenční produkce se důsledně nelišily. Žádné zřetelné rozdíly mezi ekologicky a konvenčně produkovanými bramborami nebyly zjištěny v senzorické kvalitě brambor. Analýza hlavních komponent (PCA) i senzorické testování ukázalo na odchylky mezi jednotlivými roky, genotypem a lokalitou pěstování. Zdá se, že tyto parametry jsou stejně důležité nebo dokonce důležitější faktory, které ovlivňují kvalitu brambor než vlastní produkční systém. Při vydávání obecných doporučení spotřebitelům je proto třeba mít na mysli, že vyjádřit se ke “kvalitě brambor ve vztahu k ekologickému a konvenčnímu systému hospodaření” je velmi složité. K získání spolehlivých údajů o vlivu systému hospodaření na kvalitu brambor je zapotřebí provést dlouhodobá šetření.


 


Uvedená studie byla provedena v rámci projektů financovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.


 


Food Additives & Contaminants 22, 2005, č. 6, s. 514–534