MZe zahajuje systematickou podporu využívání lokálních potravin při stravování zaměstnanců a při nákupu občerstvení v organizacích spadajících pod resort. Opatření vychází z Programového prohlášení vlády, které klade důraz na posílení potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství.

Za lokální potraviny jsou považovány zejména české potraviny z tuzemské produkce s krátkými dodavatelskými řetězci, včetně potravin od regionálních zemědělců a odbytových družstev nebo produktů označených značkami kvality Klasa, Regionální potravina či logem Česká potravina. Podpora lokálních potravin je možná při přímém nákupu i v rámci veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek již nyní umožňuje zvýhodnit místní potraviny, produkty ekologického zemědělství nebo potraviny z krátkých dodavatelských řetězců.

Resortní organizace mají za úkol postupně navyšovat podíl peněz určených na nákup lokálních potravin podle stanoveného harmonogramu – od minimálně 50 % v roce 2026 až po minimálně 65 % do roku 2028. Současně má být alespoň 5 % prostředků na nákup potravin vyčleněno na biopotraviny.

Součástí opatření je také metodická podpora resortních organizací s detailními informacemi k možnosti využívat lokální potraviny, včetně odkazů na metodiky a praktická doporučení.

Širší zapojení lokálních potravin podle MZe přispěje k větší podpoře domácích producentů i k dlouhodobému zvýšení zájmu o české potraviny a k posílení národního hospodářství.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Naším cílem je, aby se v České republice nejen více drůbeže chovalo, ale také poráželo a zpracovávalo. Každé kuře, které vyvezeme živé do zahraničí, znamená ztrátu pracovních míst i přidané hodnoty, která by měla zůstat doma,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Méně vývozu živé drůbeže, více českého masa

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě upozorňuje na nevyváženost v drůbežářském řetězci. Přestože se v Česku drůbež ve velkém chová, značná část živých kuřat směřuje za porážkou a dalším zpracováním do zahraničí, odkud se následně část produkce vrací zpět na český trh už jako hotové maso.

„To je cesta, kterou chceme změnit. České zemědělství i potravinářství musí těžit z celé hodnotové vertikály – od krmiva, přes chov až po finální výrobek. Jen tak dokážeme posílit soběstačnost a odolnost sektoru,“ uvedl ministr.

Vyšší zhodnocení českého obilí

Rozvoj domácího chovu a zpracování drůbeže má přímou souvislost i s rostlinnou výrobou. Vyšší počet zvířat chovaných v Česku znamená větší spotřebu krmných směsí, a tím i lepší uplatnění českého obilí, které je dnes často vyváženo bez dalšího zpracování.

„Dává smysl přeměnit obilí na kvalitní živočišnou produkci tady doma. Zůstává tím vyšší přidaná hodnota v Česku – u zemědělců, zpracovatelů i v navazujících oborech,“ řekl  Petr Jílek, vrchní ředitel sekce.

Podpora investic a stabilních podmínek

Účastníci kulatého stolu se shodli, že klíčové jsou investice do modernizace chovů a jatek, stabilní dotační nástroje a předvídatelné regulatorní prostředí. Ministerstvo zemědělství proto podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v ČR, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.

„Chceme, aby se producentům vyplatilo investovat a plánovat dlouhodobě. Prioritou tedy je převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování,“ uvedl v této souvislosti Petr Jílek.

Čerstvé lokální maso ve veřejném stravování

Jako důležitou cestu ke zvýšení spotřeby českého masa vidí zástupci producentů i posílení jeho využití v rámci institucionálního stravování. Namísto dovozu masa z tisíce kilometrů vzdálených destinací by v ideálním případě veřejné instituce měly nakupovat čerstvé lokální maso.

„Drůbeží maso je vhodné i z výživového hlediska, poptávka po něm celosvětově roste. Všichni chceme, aby naše děti ve školách nebo lidé v nemocnicích jedli zdravé a kvalitní potraviny, pokud navíc budou lokálního původu, má to i další přínosy. Jestliže přidanou hodnotu uděláme u nás, vrátí se to státu i v daňových příjmech,” řekl ministr Šebestyán.

Dialog se sektorem bude pokračovat

Ministerstvo zemědělství považuje dnešní kulatý stůl za další krok v systematickém dialogu se zemědělci a potravináři. Společně se domluvili na stanovení priorit v oblasti legislativy, podpory konkurenceschopnosti a na dopracování strategie MZe v sektoru drůbeže.

„Drůbežářský sektor je strategický jak z hlediska potravinové bezpečnosti, tak z pohledu zaměstnanosti na venkově. Budeme pokračovat v otevřeném dialogu a hledat řešení, která povedou k silnější a konkurenceschopné české produkci. Musíme otevřít i otázku filozofie prodeje masa a toho, aby chovatelé dostávali férovou a stabilní cenu, která jim umožní dlouhodobě produkovat a rozvíjet se. Jen tak zůstanou naši producenti na evropském trhu konkurenceschopní,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Zemědělství a potravinářství považuji za strategické sektory, proto mě mrzí, že jejich význam byl v poslední době upozaděn. Česká republika se bohužel stala vývozcem komodit a dovozcem potravin. Soběstačnost v základních zemědělských komoditách sice máme nad 70 procent, pokud se ale podíváme na naši soběstačnost na talíři „v potravinách“, tak klesá k 50 procentům. To musíme změnit, podmínky pro to máme. Naši zemědělci patří k evropské špičce, máme skvělou užitkovost mléčného skotu, v zemědělství využíváme nejmodernější techniku, používáme minimum přípravků na ochranu rostlin. Tyto podmínky ale dostatečně nevyužíváme, vyvážíme základní komodity, jako jsou obiloviny, živá zvířata (především zástavový skot) nebo surové mléko, a zpátky dovážíme hotové potraviny jako jsou jogurty, sýry nebo masné výrobky. Přitom bychom je mohli a měli vyrábět doma,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Podle ministra Česko dostatečně nevyužívá svůj potenciál v zemědělství a potravinářství. Přidaná hodnota v zemědělství v ČR je pouze na úrovni 39 % průměru EU. Přepočtená produkce na hektar pak na 64 % průměru Unie. Dlouhodobě se také prohlubuje saldo agrárního zahraničního obchodu. Po odečtení tabákových výrobků (které statistiku zkreslují) je záporné saldo agrárního obchodu 60 miliard korun. Kromě jiného je to způsobeno právě tím, že ČR vyváží základní komodity a dováží hotové potraviny.

„Podpora zpracovatelů u nás v posledních letech byla nedostatečná, v kombinaci s vysokými cenami energií bylo pro naše potravináře stále obtížnější konkurovat producentům z okolních zemí. To hodláme změnit. Podpory pro zpracovatele z evropských zdrojů chceme výrazně zjednodušit už pro letošní podzimní kolo, na úpravě pravidel již pracujeme. Podpořit zpracovatele chceme v budoucnu i z národních zdrojů, což v posledních letech zcela chybělo. Současně je třeba revidovat a výrazně snížit byrokratickou zátěž, která na podniky dopadá. Chci změnit filozofii, se kterou k podnikatelům stát přistupuje. Méně je regulovat, a naopak, vytvářet jim příznivé prostředí pro podnikání a motivovat je k tvorbě přidané hodnoty. Pokud se toto podaří, pak dokážou sami generovat dostatečné tržby, sníží se závislost celého sektoru na dotacích a bude i více českých potravin na trhu,“ uvedl ministr Šebestyán.

Důležitá je podle ministra pro zemědělce a potravináře také stabilita a předvídatelnost. U národních dotací chce proto plánovat jejich strukturu na několik let dopředu, aby zemědělci s dostatečným předstihem věděli, s jakými podporami mohou počítat. Zaměřit se ministr plánuje také na vyjednávání podmínek nové společné zemědělské politiky EU. Požadovat bude navýšení celkových prostředků pro evropské zemědělce, výrazné snížení administrativy a také to, aby pravidla respektovala odlišnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských zemích EU a umožnila na národní úrovni tato specifika zohlednit.

S ohledem na předpokládané snížení celkových peněz do zemědělství je důležité také jasně definovat, které subjekty mají mít na podporu nárok. „Mají ji dostávat ti, kteří tvoří nějakou přidanou hodnotu, produkují potraviny a krmiva. Zaměřit bychom se měli na výkonnost, kvalitu a produkci, nerozdávat podpory jen na základě toho, kolik zemědělec obhospodařuje hektarů. Koneckonců toto jasně deklaroval i evropský komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen. Stejně tak je potřeba, aby vyšší podporu dostávaly malé a střední podniky,“ řekl ministr Šebestyán.

Férový trh a ochrana spotřebitele

Spravedlivé podmínky na jednotném evropském trhu jsou velmi důležité. Je potřeba, aby dodavatelé potravin, kteří mají přístup na evropský trh, dodržovali stejná pravidla, jaká klademe na evropskou produkci. Stejně tak je důležité, aby platila stejná pravidla a stejný přístup v jednotlivých členských zemích EU.

„Pokud otevíráme evropský trh dovozům ze třetích zemí, je potřeba, abychom důsledně kontrolovali kvalitu a dodržování všech pravidel. Obchodní dohody se třetími zeměmi musí obsahovat ochranná opatření. Musíme být schopní zkontrolovat, že producenti ve třetích zemích dodržují stejné standardy jako naši zemědělci. Jinak je vystavíme konkurenci, které nemohou dlouhodobě odolávat. Souvisí to také s ochranou našich spotřebitelů, kvalita a bezpečnost potravin v České republice je na vysoké úrovni a musí to tak i zůstat,“ řekl ministr Šebestyán.

V oblasti ochrany spotřebitele plánuje ministr, v souladu s programovým prohlášením vlády, zřídit funkci potravinového ombudsmana. Ten by měl zastřešovat oblast transparentnosti potravinového řetězce, bezpečnost a kvalitu potravin. Vznikne v rámci kapacit MZe bez dopadů na rozpočet či byrokracii.

Vznikne také systém monitoringu marží v potravinovém řetězci. Cílem je transparentně spotřebitelům ukázat, kde vzniká koncová cena u základních potravin. Tento systém bude vycházet primárně z veřejně dostupných dat. Bude monitorovat ceny, obchodní přirážky a trendy v jednotlivých vertikálách (tedy od zemědělců přes zpracovatele po obchod). Tato data budou pravidelně zveřejňována s cílem poskytnout spotřebitelům transparentní informace.

Byrokracie

Přebujelé papírování, složitý systém pravidel, opakující se kontroly stejných věcí nebo nastavení národních pravidel nad úroveň požadavků Evropské unie. To jsou věci, na které si podnikatelé v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví dlouhodobě stěžují. I proto je to oblast, na kterou se ministr Šebestyán plánuje zaměřit.

„Již jsem zadal pokyny k zřízení pracovní skupiny pro dozorové orgány. Není možné, aby na farmu nebo do potravinářského provozu dorazily tři kontroly různých institucí během jednoho týdne. Podnikatelé potom nemají čas na vlastní práci, ale musí se opakovaně věnovat kontrolním institucím. Stejný problém je i vyplňování různých výkazů. Chci, aby úřady mezi sebou sdílely maximum údajů a zbytečně nezatěžovaly podniky vyplňováním informací, které lze získat z jiných databází. Vznikne proto pracovní skupina pod vedením Ministerstva, ve které budou dozorové instituce koordinovat a sjednocovat svoje postupy a sdílet si příklady dobré praxe,“ uvedl ministr.

Při tvorbě legislativy se podle něj nově mají všichni řídit heslem „Když navrhuješ, tak zjednodušuj a staré zruš“. Cílem je zeštíhlit a zjednodušit předpisy minimálně o 30 %. Stejně tak chceme snížit i počet úředníků Ministerstva a podřízených organizací. Minimalizovat chce ministr i duplicity mezi jednotlivými ministerstvy a úřady.

Ochrana půdy

Půda je základním výrobním prostředkem zemědělců a je třeba, aby byla dostatečně chráněna. MZe bude podporovat ochranu půdy před degradací, aby byla půda i nadále v dobré kondici. Na druhé straně nesmí docházet k výraznému oslabení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů.

„Dlouhodobě říkám, že mi vadí, pokud na národní úrovni zpřísňujeme pravidla nad rámec evropských standardů. Příkladem je vymezení erozních oblastí v České republice. Rozsah ochrany půdy u nás významně převyšuje evropský průměr. Do oblastí s erozní ohrožeností jsme u nás zařadili 64 procent orné půdy, jen dvě evropské země se přitom pohybují kolem 30 procent, ostatní mají ještě výrazně méně. Takto vysoký podíl je tedy v evropském srovnání výjimečný. Nechci omezovat ochranu půdy, jsem ale přesvědčený, že to jde i jinak než represivní cestou. Měli bychom zacílit ochranu na nejohroženější a nejcennější území a důkladně monitorovat projevy eroze. Díky tomu dokážeme ochranu směrovat do oblastí, kde se tento problém opakovaně vyskytuje, přičemž nebudeme zvyšovat náklady spojené s ochranou půdy těm, kteří s erozí problém nemají,“ uvedl ministr.

Cílem vlády je také omezit spekulativní nákupy půdy. Součástí programového prohlášení vlády je tedy i předkupní právo na půdu pro zemědělce, kteří na ní aktivně hospodaří. MZe také bude nadále podporovat budování závlah, které pomáhají zlepšit hospodaření v suchých oblastech a podporovat opatření na zadržování vody v krajině.

Lesy a zpracování dřeva

„V oblasti lesnictví nás trápí podobný problém jako u potravin. Vyvážíme totiž surové dřevo a zpátky do České republiky vozíme nábytek a další výrobky ze dřeva. Chtěl bych, aby se naše dřevo u nás zpracovávalo ve větším rozsahu. K tomu také povedou naše kroky. Zasadím se o vytvoření lesnicko-dřevařského fondu, který by podpořil využití dřeva a objektivně informoval veřejnost o lesích a lesním hospodářství. Už jsem rozdal úkoly k vytvoření základních parametrů fungování tohoto fondu,“ řekl ministr Šebestyán.

MZe také připravuje metodiku pro zadávání veřejných zakázek s využitím dřeva, hotová by měla být již na konci ledna. Ministerstvo bude hledat i další cesty podpory dřevostaveb ve spolupráci s jinými resorty. Pokračovat budou také podpory na výsadbu odolných a pestrých lesů. Cílem je mít druhově pestré lesy, ve kterých bude zachována produkční, ekologická i rekreační funkce.

Vodní hospodářství

„V posledních letech jsou stále častější extrémní projevy počasí, ať už povodně nebo dlouhá období sucha. Na našem území můžeme hospodařit pouze s vodou, která u nás naprší. Proto je nesmírně důležité, jak s vodou zacházíme. Nestačí jen drobná opatření na zadržení vody v krajině, musíme budovat i velká strategická vodní díla. Chci, aby se jejich příprava zrychlila a byl na ně dostatek peněz. Velké investice půjdou také do propojování vodárenských soustav. Jen tyto páteřní vodovody nám totiž umožní v případě potřeby převádět velké množství vody do oblastí, kde jí bude nedostatek, a dokážeme tak zajistit stabilní dodávku pitné vody lidem,“ uvedl ministr.

Ministr plánuje připravit také komplexní vodní balíček, který bude zahrnovat podporu budování a rekonstrukce rybníků, závlah a zmíněných strategických vodních děl. Podporovat bude MZe i investice do budování a obnovy vodovodů a kanalizací.

Ochrana zvířat

Ochranu zvířat považuje ministr zemědělství za důležitou, a to jak v oblasti hospodářských, tak zájmových chovů. MZe bude podporovat investice do dobrých životních podmínek zvířat (welfare), a také osvětu, vzdělávání a spolupráci chovatelů s dozorovými orgány. Cílem je především předcházet možným pochybením v péči o zvířata. „Chceme také prosadit zvýšení trestů za týrání zvířat a jejich lepší vymahatelnost. Budeme bojovat proti nelegálním množírnám zvířat a podpoříme i obce v péči o toulavá zvířata. Po dlouhých odkladech by se měl v letošním roce spustit také centrální registr psů, který usnadní identifikaci zaběhnutých psů a jejich snazší návrat majitelům,“ řekl ministr Šebestyán.

Rozvoj venkova

Dlouhodobým problémem ČR je postupné vylidňování venkova, který se pro řadu lidí stal neatraktivním Zemědělství přitom hraje v životě na venkově zásadní roli. „Naším cílem je sbližovat občany měst a venkova se zemědělci. Proto připravujeme program Zemědělství pro občany a venkov, který propojí podporu zemědělství s životem lidí na venkově,“ vysvětlil ministr Šebestyán.

Společně s obcemi MZe podpoří i zájmové činnosti občanů a spolků – myslivost, rybářství, včelařství a zahrádkářství, a to včetně rozvoje komunitních aktivit.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Drobní farmáři, kteří nemají na svém hospodářství zpracovnu masa ani jatka, mohli doposud prodávat přímo zákazníkům nebo v místních obchodech buď jatečně opracované trupy z 10 krůt, nebo 35 hus, případně 35 kachen, či 35 kusů ostatní drůbeže za týden. Po novele vyhlášky o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty mohou od začátku letošního září prodat až 2 tisíce kusů drůbeže, bez ohledu na druh, za rok. Novela také prodloužila lhůtu pro dodání vajec spotřebiteli na 28 dní od snůšky. Dosud to bylo 21 dní. Vyhláška zpřesnila, že ze dvora může být prodáno až 6 tisíc vajíček za měsíc. Maso z nutrií už není možné ze dvora prodávat, protože to neumožňuje novelizovaný veterinární zákon.

MZe rovněž chystá novelu vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky. Důvodem navrhované úpravy je rozšíření možnosti maloobchodních potravinářských podniků a chovatelů drůbeže a králíků při dodávání potravin, a to při zachování veterinárních a hygienických standardů stanovených Evropskou unií. Malé farmy, které mají výrobnu masa a masných produktů a porážku, budou moci dodávat své výrobky až do vzdálenosti 100 kilometrů od své provozovny. Dosud mohou zboží prodávat do obchodů nebo na trzích pouze v rámci svého kraje a v sousedních krajích, což některé regiony znevýhodňovalo. Takto budou moci dodávat na trh až 10 tisíc kusů jatečně opracované drůbeže nebo 10 tisíc jatečně opracovaných trupů králíků ročně. Zjednodušením pro menší podniky také je, že v nich nebude probíhat veterinární prohlídka zvířat před a po poražení. Takto zpracované maso bude viditelně označené upozorněním, že produkty nebyly veterinárně vyšetřeny a jsou určeny po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele. Farma však bude muset být registrována u krajské veterinární správy a hygienu výroby v ní budou kontrolovat veterinární inspektoři. Chystanou novinkou také je, že malovýrobci budou moci dodávat pasterované mléko do školských, zdravotnických a sociálních zařízení, což dosud není možné. Novelizovaná vyhláška by podle předpokladů mohla nabýt účinnosti od začátku příštího roku.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Podporujeme oblasti, které rozvíjejí naše zemědělství a jsou potřebné pro občany a zároveň i pro udržení pracovních míst a lepšího života na venkově. V živočišné výrobě podporujeme například welfare v chovech hospodářských zvířat. V živočišném sektoru se loni situace zlepšila, jak o tom vypovídají statistická data v nedávno vydané Zelené zprávě 2024,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Bilance výroby a spotřeby obilovin je dlouhodobě aktivní. Míra soběstačnosti u obilovin celkem v marketingovém roce 2024/25 dosáhla 162,8 %. Výroba cukru se zvýšila, řepka olejná se sklidila z menší produkční plochy než v předchozím roce, produkce ovoce byla nižší a plocha zeleniny stagnovala. Soběstačná byla v roce 2024 ČR v obilovinách, kukuřici, cukru, mléku a hovězím mase.

Meziroční vývoj cen zemědělských výrobců poklesl na 94,1 % úrovně roku 2023. Ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků, nápojů a tabáku mírně vzrostly o 0,8 %, zatímco spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů se v průměru snížily na 97,7 % ve srovnání s předešlým rokem. Ceny rostlinných výrobků klesly o 9,1 %. Důvodem bylo především významné snížení cen obilovin, olejnin, brambor a zeleniny. Vzrostly ceny zemědělských výrobců u cukrové řepy a ovoce.

Vývoj cen zemědělských výrobců jatečného skotu v EU byl pro producenty příznivý. Hlavním důvodem byla poptávka po hovězím mase na světovém trhu podpořená rostoucími cenami nejvýznamnějších světových exportérů (USA, Austrálie). U kuřat ceny zemědělských výrobců klesly, u mléka stouply.

Celková spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách se mírně zvýšila (o 0,7 %). Zatímco u rostlinných výrobků lehce poklesla (o 0,5 %), spotřeba živočišných výrobků vzrostla (o 2,1 %).

Bezpečnost potravin je v ČR na vysoké úrovni. V roce 2024 Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala a analyzovala 2 198 vzorků potravin rostlinného původu. Nevyhovujících z toho bylo 1,1 % vzorků. Státní veterinární správa a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv provedli celkem 125 875 vyšetření. Nevyhovujících nálezů bylo celkem 0,02 %.

Zemědělský půdní fond tvořil loni více než polovinu celkové výměry ČR, tj. 53,1 %, celkem 4 192 tisíc hektarů. Nepatrný pokles zaznamenala orná půda (o 0,4 %) a mírný nárůst byl u trvalých travních porostů (o 0,4 %). Výměra lesních pozemků zůstala přibližně stejná jako v předchozích letech (34 %). Ke konci předešlého roku působilo v ČR 5 565 ekologických zemědělců a 980 výrobců biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované půdy v registru zemědělské půdy LPIS k celkové výměře zemědělské půdy činil 17,1 %.

Obrat českého agrárního zahraničního obchodu se meziročně navýšil o 10,9 % na 722,3 miliardy korun, a to vzhledem ke zvýšení exportu i importu. Pasivní bilance českého agrárního zahraničního obchodu se v roce 2024 opět prohloubila, a to o 7,2 mld. Kč na 46,1 mld. Kč.

Podíl zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybářství na celkovém počtu zaměstnanců se výrazně nezměnil a činil 2,23 %. V agrárním sektoru pracovalo 89,7 tisíc lidí. Podle předběžných údajů klesla hodnota produkce zemědělského odvětví o 2,7 % na 172,1 miliardy korun.  Hodnota výsledného ukazatele podnikatelského důchodu ale vzrostla (o 22 % na 13,3 miliard).

Zelená zpráva je zásadní statistický materiál o údajích z agrárního resortu. Informace připravil Ústav zemědělské ekonomiky a informací s využitím informací Českého statistického úřadu, odborných útvarů Ministerstva zemědělství a dalších ústavů a institucí. Zelená zpráva 2024 je veřejně dostupná zde.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Český chmel patří mezi nejkvalitnější na světě a jeho tradice je pevně zakořeněná v naší kultuře i ekonomice. Jsem rád, že Ministerstvo zemědělství je partnerem, který pomáhá pěstitelům zvládat klimatické výkyvy, modernizovat technologie a udržet konkurenceschopnost. Věřím, že společně dokážeme český chmel nejen udržet, ale dál rozvíjet jako strategickou komoditu s globálním významem. Naše podpora je investice do tradice, kvality a budoucnosti českého zemědělství,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje chmel jako tzv. citlivou komoditu. Od roku 2019 přispělo k ozdravování chmelnic na více než 1300 hektarech celkovou částkou přes 65 milionů korun. V roce 2025 jsme navýšili sazbu dotace z 15 na 22 korun za kus certifikované sadby. Program kapkové závlahy podpořil jejich výstavbu na 1 316 hektarech chmelnic s investicí přes 340 milionů korun. V roce 2024 došlo k navýšení sazby na 93 000 korun/ha.

V současnosti probíhá 6. kolo příjmu žádostí v rámci projektů rozvoje venkova. Pěstitelé mohou obdržet podporu na modernizaci sklizňové techniky, konstrukce chmelnic i specializované stroje. Novinkou je možnost získat dodatečné body za projekty, které více než z poloviny směřují do budování nosných konstrukcí chmelnic.

Česká republika je třetím největším producentem chmele na světě hned po USA a Německu. Dominantní odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který pokrývá přes 82 % celkové pěstitelské plochy.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Na investice do obnovy kalamitních ploch může žádat jakýkoli subjekt hospodařící v lesích včetně státních podniků. Podpora je zaměřena na obnovu lesních porostů po nepříznivých kalamitních situacích, například po požáru, suchu, větrné kalamitě, námraze a také po poškození chorobami a škůdci. Opatření slouží i jako prevence vůči nepříznivým jevům v budoucnosti, protože při obnově musí být holina osazená vyšším podílem melioračních a zpevňujících dřevin. Nově je možno podpořit obnovu topolových porostů po kalamitě.

Dotace do lesů v rámci 6. kola:

Chránit meliorační a zpevňující dřeviny před škodami způsobenými zvěří budou oplocenky. Na ně mohou získat podporu subjekty hospodařící v lesích vyjma státních podniků. Příspěvek je určený na dřevěné i drátěné oplocenky, přičemž přednost mají dřevěné s ohledem na životní prostředí.

Přeměna porostů náhradních dřevin je zaměřena zejména na horské oblasti, které byly v minulosti poškozeny imisemi a osázeny nepůvodními druhy dřevin. Ty nyní dotace umožňuje nahrazovat původními druhy stromů (např. jedle bělokorá, buk lesní, javory).

Lesnické intervence navazují na předchozí kola příjmu a v pravidlech nedošlo k zásadním změnám. Termín pro příjem žádostí o dotace prostřednictvím Portálu farmáře je od 14. 10. do 4. 11. 2025.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.mze.gov.cz/spszp (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu https://szif.gov.cz/cs v sekci Strategický plán 2023–2027.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství