MZe se chce proto podle Strategie zaměřené na drůbež a drůbeží maso ještě více zaměřit na podporu investic do modernizace chovů, posílení domácího zpracování, zvýšení potravinové soběstačnosti a zlepšení obrazu drůbežího masa v obchodních řetězcích. Například náklady ušetří zpracovatelům automatizace a robotizace porážkových linek. Výdaje za krmiva sníží náhrada dovozové sóji tuzemskými bílkovinnými plodinami jako jsou lupina, hrách, bob i sója.

„Domácí produkce drůbežího masa má vysokou kvalitu, jak potvrzují výsledky veterinárních kontrol. To je pozitivní zpráva také pro spotřebitele. Výhody by drůbežářský sektor mohl čerpat i ze spolupráce podniků přes odbytové organizace a společný marketing. Zakládání organizací producentů posílí vyjednávací pozice drůbežářů vůči obchodním řetězcům,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

MZe poskytuje do drůbežářství prostředky například přes program Podpora zpracování produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s ročním rozpočtem mezi 100 až 120 milionů korun na modernizaci linek a chladírenská zařízení. MZe rovněž pomáhá drůbežářům vyrovnávat ztráty po nákazách v chovech.

Důležitou roli v podpoře českého drůbežářství hraje rozvoj národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), jasné označování původu potravin a důraz na welfare zvířat. Pomoci by měla i revize zákona o významné tržní síle. Ta má účinněji chránit zpracovatele před obchodními praktikami vedoucími k prodeji pod nákupními cenami. Velkou příležitostí je i vládou podpořené usnesení o větším uplatňování lokálních potravin v institucionálním stravování. To by mělo významně podpořit odbytiště domácí produkce a biopotravin.

O budoucnosti českého drůbežářství jednal ministr zemědělství také 15. července letošního roku na kulatém stolu se zástupci drůbežářského sektoru a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2025 v ČR chováno celkem 23 548 755 kusů drůbeže. Z toho byla kategorie kura domácího zastoupena v počtu 22 835 784 kusů, dále kachny (380 965 kusů), husy (12 089 kusů) a krůty (308 965 kusů). V kategorii kuřat chovaných na maso bylo evidováno celkem 12 milionů kusů.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Pěstování zeleniny neplní pouze produkční funkci. Má významnou roli při udržování života na venkově, vytváření pracovních míst, ochraně krajiny, posilování regionálních ekonomik i zajišťování dostupnosti kvalitních domácích potravin,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Podle účastníků kulatého stolu je důležité posilovat postavení pěstitelů na trhu. Zejména podpora organizací producentů, krátkých dodavatelských řetězců a lokálních odbytišť má pomoci lépe vyjednávat s obchodními řetězci a zajistit spravedlivější podmínky v celém dodavatelském řetězci. Současně bude pokračovat propagace české zeleniny a podpora značek kvality, které spotřebitelům usnadní orientaci v původu a kvalitě domácí produkce. Významnou součástí je také využití lokálních potravin, tedy i zeleniny, ve veřejném stravování.

„Důležité je i zajištění podmínek práce v sektoru zeleniny i ovoce, a to včetně snížení odvodů a daňového zatížení u sezónních pracovních vztahů, zjednodušení a garance přístupu zahraničních sezónních pracovníků,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán

Pomoci by měly i moderní technologie. Stále větší význam budou mít digitalizace, precizní zemědělství, automatizace a robotizace, které umožní efektivnější hospodaření a pomohou řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Rozvíjet se mají také moderní kryté pěstební plochy využívající umělou inteligenci, biologická ochrana rostlin a pokročilé monitorovací systémy, které umožní celoroční produkci kvalitní zeleniny.

Součástí strategie je i podpora pojištění, které udrží cenovou dostupnost pojistných produktů pro zelinářský sektor a sníží rizika pěstování.

Ministerstvo zemědělství chce také do roku 2035 navýšit plochy pěstované zeleniny. To by mělo přinést i vyšší míru soběstačnosti, která se v roce 2025 dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pohybovala okolo 32 %.

Spotřeba zeleniny přitom v ČR roste, dle údajů ČSÚ spotřeboval v roce 2024 každý obyvatel České republiky 91,6 kg zeleniny, tedy o 4,4 kg více než v roce předchozím, v letech 2018–2024 se průměrná spotřeba zeleniny zvýšila o 5,2 %.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí ministerstva zemědělství

Dohodu musí ještě formálně schválit Rada EU a poté bude změna nařízení zveřejněna v Úředním věstníku EU.

Podrobné informace týkající se EUDR naleznete na webových stránkách Národního lesnického institutu.