MZe vyčlenilo z vlastních úspor na aktuální zvýšení platů SVS 20 milionů korun navíc, to by mělo pomoci stabilizovat situaci u odborného personálu. Tyto prostředky dostane SVS v nejbližších týdnech. Díky následným úsporám administrativních pracovních pozic po reorganizaci bude možné platové podmínky inspektorů ještě více zlepšit. Jejich nedostatečné ohodnocení je dlouhodobým problémem, kvůli kterému se státu nedaří udržet některé odborníky a přilákat nové. „Výsledkem bude více kontrol, rychlejší reakce a lepší ochrana zvířat v praxi,” vysvětlil ministr Šebestyán.

Změny u SVS jsou součástí optimalizace celého systému dozorových organizací, jeho cílem je zvýšení efektivity a posílení kontrolní činnosti v terénu. Základním principem změny je zavedení modelu „jedna oblast – jedna dozorová organizace”. Rostlinnou výrobu by měl nadále kontrolovat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, oblast potravin Státní zemědělská a potravinářská inspekce a oblast živočišné výroby Státní veterinární správa.

„S ní by se měla sloučit i Česká plemenářská inspekce. Celý systém tím zjednodušíme, odstraníme duplicity a současně posílíme kapacity. Efektivněji dokážeme využít také laboratorní kapacity. Zásadní je, že nedojde k žádnému oslabení dozorové činnosti, naopak ji co do kvality i personálních kapacit posílíme,” uvedl ministr Šebestyán.

Restrukturalizace SVS by měla přinést úspory nikoliv propouštěním inspektorů, ale zeštíhlením systému řízení a centralizací podpůrných činností. To povede k lepší efektivitě a současně to umožní navýšit platy. Dokončení změn v systému dozorových organizací je v plánu v průběhu letošního roku tak, aby změny byly plně účinné od 1. ledna příštího roku.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Alternativní ověření pomocí bezpečnostní skládačky (tzv. CAPTCHA) je jen záložní variantou, kterou v praxi využívá minimální počet lidí. Její účel je čistě technický – chránit systém před masivními automatizovanými přístupy robotů, nikoli komplikovat přístup běžným občanům. Přesto byla v reakci na některé stížnosti v uplynulých dnech skládačka výrazně zjednodušena a technicky zpřesněna, aby byla pro uživatele přehlednější a lépe čitelná.

Reálná zkušenost většiny uživatelů, což je patrné i z reakcí veřejnosti, potvrzuje, že přihlášení do systému funguje standardně a bez zásadních komplikací. Drtivá většina běžných uživatelů se s omezením vůbec nesetká, protože využívá – nebo může využívat – přihlášení přes Identitu občana.

Cílem současných technických opatření není omezovat veřejnost, ale zajistit stabilní provoz systému a ochranu osobních údajů vlastníků nemovitostí před automatizovaným vytěžováním a následným zneužíváním. Právě tyto robotické přístupy v minulosti výrazně zatěžovaly systém a způsobovaly problémy i pro běžné uživatele. Např. v prosinci 2025 bylo v některých dnech až 80 % přístupů do aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí realizováno ze zahraničních IP adres ve snaze maskovat subjekt, který data stahuje.

MZe a ČÚZK proto považují za důležité v této debatě oddělit reálnou každodenní zkušenost většiny uživatelů od okrajových technických situací, se kterými se setká jen minimum lidí. Katastr nemovitostí zůstává dostupný, funkční a otevřený – a pro drtivou většinu občanů i nadále snadno použitelný.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Karel Štencel

předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

MZe zahajuje systematickou podporu využívání lokálních potravin při stravování zaměstnanců a při nákupu občerstvení v organizacích spadajících pod resort. Opatření vychází z Programového prohlášení vlády, které klade důraz na posílení potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství.

Za lokální potraviny jsou považovány zejména české potraviny z tuzemské produkce s krátkými dodavatelskými řetězci, včetně potravin od regionálních zemědělců a odbytových družstev nebo produktů označených značkami kvality Klasa, Regionální potravina či logem Česká potravina. Podpora lokálních potravin je možná při přímém nákupu i v rámci veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek již nyní umožňuje zvýhodnit místní potraviny, produkty ekologického zemědělství nebo potraviny z krátkých dodavatelských řetězců.

Resortní organizace mají za úkol postupně navyšovat podíl peněz určených na nákup lokálních potravin podle stanoveného harmonogramu – od minimálně 50 % v roce 2026 až po minimálně 65 % do roku 2028. Současně má být alespoň 5 % prostředků na nákup potravin vyčleněno na biopotraviny.

Součástí opatření je také metodická podpora resortních organizací s detailními informacemi k možnosti využívat lokální potraviny, včetně odkazů na metodiky a praktická doporučení.

Širší zapojení lokálních potravin podle MZe přispěje k větší podpoře domácích producentů i k dlouhodobému zvýšení zájmu o české potraviny a k posílení národního hospodářství.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Pravidla pro poskytování dotací jsme maximálně zjednodušili a snažili jsme se, aby byla pro žadatele co nejpřístupnější. Například dosud jsme rybáři, který předložil neúplnou žádost, poslali výzvu k doplnění, a pokud na ni nereagoval, jeho žádost jsme vyřadili. Nyní mu dáme více času tím, že ho na neúplnost jeho žádosti upozorníme další výzvou. Také budeme přihlížet k tomu, nakolik závažné je případné porušení podmínek a podle toho postupovat přiměřeně. To znamená, že v některých případech, kdy se žadatel snažil zjednat nápravu, ale z objektivních příčin to nestihl včas, můžeme zmírnit finanční opravy, případně prodloužit některé termíny,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Žadatelé už také nebudou muset při žádosti o platbu na nákup strojů a technologií dokládat tzv. EU posouzení shody, tedy, že pořízený výrobek je možné uvést na trh v Evropské unii. Postačí, když si technickou dokumentaci s dokladem o posouzení shody uschovají a budou ji moci předložit při případné kontrole.

Rybáři, kteří mají platný certifikát ekologického chovu ryb k datu registrace žádosti o podporu, získají body navíc v rámci preferenčního kritéria a při posuzování žádosti o podporu budou zvýhodněni. Nově si za dotaci z OP Rybářství budou žadatelé moci pořídit u rybníků usazovací nádrže na sedimenty a přirozené filtrační lože k čištění vody.

Dle zásady významně nepoškozovat (DNSH) a klimatického prověřování investic (climate proofing) bude možné pořídit si s pomocí podpory pouze nákladní automobily s nulovými emisemi, tj. elektroauta.

V rámci výzvy Inovace bude možné získat podporu na vědeckou spolupráci a přenos poznatků do praxe mezi vysokou školou a podniky akvakultury, nebo zpracovateli ryb. V Investicích do akvakultury získají podniky příspěvek na zvýšení konkurenceschopnosti s cílem zachovat tradiční rybářství. Zpracování produktů podporuje zelenou a digitální proměnu zpracovatelských podniků a také přispívá na uvádění produktů na trh. V rámci výzvy Propagační kampaně získají podniky, vzdělávací instituce, výzkumné ústavy nebo rybářská sdružení peníze na komunikační strategie a realizaci komunikačních a propagačních kampaní o prospěšnosti produktů akvakultury.

Příjem žádostí začne 28. dubna od 9 hodin a skoční 18. května 2026 ve 13. hodin. Všechny žádosti budou v souladu s Pravidly pro jednotlivé aktivity přijímány elektronicky prostřednictvím portálu ministerstva pro místní rozvoj ISKP21+ bez nutnosti osobní účasti žadatele na regionálním odboru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese MZe Jarní výzvy z OP Rybářství 2021–2027 budou spuštěny v dubnu 2026 | MZe na stránkách MZe.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Všichni aktéři na trhu vnímají pozitivně záměr MZe dosáhnout vyšší míry přidané hodnoty a posílení zpracovatelských kapacit v ČR, jak s ohledem na zvýšení konkurenceschopné lokální nabídky, tak s ohledem na nestabilní nákladové položky, zejména logistiku.

„Přijímáme konkrétní podněty od občanů, struktura je aktuálně 53 procent k cenotvorbě, 23 procent k označování potravin, tedy etiketám, 12 procent ke kvalitě a bezpečnosti potravin a 12 procent jsou ostatní podněty. Občanům vadí zejména chaos ve slevových akcích, neví, co je reálná a de facto spravedlivá cena potravin,“ uvedl vrchní ředitel Sekce potravinářství MZe a potravinový ombudsman Jindřich Fialka.

V mezidobí se udělaly také dílčí analýzy opatření jednotlivých členských států EU, na základě podnětů občanů a dosud proběhlých konzultací se zdá, že bude potřeba s příslušnými resorty vést diskusi ohledně slevových akcí a uplatňovaní podnákupních cen.

Meziresortní pracovní skupina dnes projednala i otázku Sdílení dat, která má státní správa k dispozici i posílení kompetencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Do tří týdnů mají resorty předložit návrhy řešení k probraným tématům. Další jednání skupiny se uskuteční 1. června 2026.

Pracovní skupinu tvoří kromě zástupců MZe také zástupci České obchodní inspekce, Českého statistického úřadu, Generálního finančního ředitelství, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ÚOHS, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

„Naším cílem je, aby se v České republice nejen více drůbeže chovalo, ale také poráželo a zpracovávalo. Každé kuře, které vyvezeme živé do zahraničí, znamená ztrátu pracovních míst i přidané hodnoty, která by měla zůstat doma,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Méně vývozu živé drůbeže, více českého masa

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě upozorňuje na nevyváženost v drůbežářském řetězci. Přestože se v Česku drůbež ve velkém chová, značná část živých kuřat směřuje za porážkou a dalším zpracováním do zahraničí, odkud se následně část produkce vrací zpět na český trh už jako hotové maso.

„To je cesta, kterou chceme změnit. České zemědělství i potravinářství musí těžit z celé hodnotové vertikály – od krmiva, přes chov až po finální výrobek. Jen tak dokážeme posílit soběstačnost a odolnost sektoru,“ uvedl ministr.

Vyšší zhodnocení českého obilí

Rozvoj domácího chovu a zpracování drůbeže má přímou souvislost i s rostlinnou výrobou. Vyšší počet zvířat chovaných v Česku znamená větší spotřebu krmných směsí, a tím i lepší uplatnění českého obilí, které je dnes často vyváženo bez dalšího zpracování.

„Dává smysl přeměnit obilí na kvalitní živočišnou produkci tady doma. Zůstává tím vyšší přidaná hodnota v Česku – u zemědělců, zpracovatelů i v navazujících oborech,“ řekl  Petr Jílek, vrchní ředitel sekce.

Podpora investic a stabilních podmínek

Účastníci kulatého stolu se shodli, že klíčové jsou investice do modernizace chovů a jatek, stabilní dotační nástroje a předvídatelné regulatorní prostředí. Ministerstvo zemědělství proto podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v ČR, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.

„Chceme, aby se producentům vyplatilo investovat a plánovat dlouhodobě. Prioritou tedy je převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování,“ uvedl v této souvislosti Petr Jílek.

Čerstvé lokální maso ve veřejném stravování

Jako důležitou cestu ke zvýšení spotřeby českého masa vidí zástupci producentů i posílení jeho využití v rámci institucionálního stravování. Namísto dovozu masa z tisíce kilometrů vzdálených destinací by v ideálním případě veřejné instituce měly nakupovat čerstvé lokální maso.

„Drůbeží maso je vhodné i z výživového hlediska, poptávka po něm celosvětově roste. Všichni chceme, aby naše děti ve školách nebo lidé v nemocnicích jedli zdravé a kvalitní potraviny, pokud navíc budou lokálního původu, má to i další přínosy. Jestliže přidanou hodnotu uděláme u nás, vrátí se to státu i v daňových příjmech,” řekl ministr Šebestyán.

Dialog se sektorem bude pokračovat

Ministerstvo zemědělství považuje dnešní kulatý stůl za další krok v systematickém dialogu se zemědělci a potravináři. Společně se domluvili na stanovení priorit v oblasti legislativy, podpory konkurenceschopnosti a na dopracování strategie MZe v sektoru drůbeže.

„Drůbežářský sektor je strategický jak z hlediska potravinové bezpečnosti, tak z pohledu zaměstnanosti na venkově. Budeme pokračovat v otevřeném dialogu a hledat řešení, která povedou k silnější a konkurenceschopné české produkci. Musíme otevřít i otázku filozofie prodeje masa a toho, aby chovatelé dostávali férovou a stabilní cenu, která jim umožní dlouhodobě produkovat a rozvíjet se. Jen tak zůstanou naši producenti na evropském trhu konkurenceschopní,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Za účelem zmírnění těchto dopadů vydala vláda opatření obecné povahy, kterým dočasně promíjí část spotřební daně z vybraných minerálních olejů. Opatřením obecné povahy z 2. dubna 2026 byla prominuta část spotřební daně z motorové nafty ve výši 1 939 Kč na 1 000 litrů.

Snížení daně se vztahuje na přesně vymezené období od 8. do 30. dubna 2026. V tomto časovém rozmezí se sazba spotřební daně snížila z původních 9 950 Kč na 8 011 Kč na 1 000 litrů, což odpovídá minimální sazbě povolené právem Evropské unie. Toto opatření se po dobu své platnosti promítá přímo do konečné ceny nafty na trhu, takže odběratelé – včetně zemědělců – platí nižší daň již při samotném nákupu pohonné hmoty.

Systém vratky spotřební daně v zemědělství (tzv. zelená nafta) je ze zákona založen na principu částečného vrácení skutečně zaplacené spotřební daně z nakoupené nafty. Pokud je tedy v uvedeném období spotřební daň snížena přímo v ceně paliva, není možné následně uplatňovat vratku ve vyšší částce, než jaká byla fakticky zahrnuta v zaplacené ceně. Takový postup by byl v rozporu s právní úpravou a vedl by k neoprávněnému zvýhodnění.

Snížení maximální výše vratky spotřební daně z 8 500 Kč na 8 011 Kč za 1 000 litrů motorové nafty je proto přímým a technicky nezbytným důsledkem tohoto vládního opatření. Nepředstavuje omezení podpory ani zásah do ekonomické stability zemědělských podniků. Naopak, čistá nákladová pozice zemědělců zůstává zachována a v daném období se díky nižší ceně nafty může i zlepšit.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Ministři zemědělství také projednali Společné prohlášení ministrů zemědělství Visegrádské skupiny a Bulharska a Rumunska k víceletému finančnímu rámci po roce 2027 a společné zemědělské politice s požadavkem na celkové zjednodušení a zajištění silné a samostatné politiky.

V rámci diskuse k mezinárodnímu obchodu delegace přivítaly dokončení vyjednávání obchodní dohody s Austrálií a plánovaný podpis dohody s Mexikem, které by měly podpořit diverzifikaci zdrojů i exportní příležitosti EU. Zároveň však byly vyjádřeny obavy ze současné geopolitické situace a jejích dopadů na obchod a zejména na ceny a dostupnost hnojiv.  Ta rezonovala i v dalších bodech, jedním z nich byla případná úprava nitrátové směrnice kvůli možnostem většího využití digestátu (tj. odpadu z biostanic) jako hnojiva.

ČR se připojila k zemím, které vyjádřily obavy ze situace na trhu s mlékem, kde prudce klesly výkupní ceny. ČR chce trh podpořit využitím vhodných opatření včetně posilování poptávky po mléku. Zároveň je však proti omezování produkce a zavedení dobrovolného programu na snižování produkce mléka, protože to nepovažuje za účinné a strategické.

Ministři dále projednali energetickou transformaci v rybolovu a akvakultuře a možnosti, jak snížit jejich závislost na fosilních palivech. Česká republika preferuje, aby environmentální ambice byly v souladu s ekonomickou realitou, a aby vysoké náklady na energetickou transformaci sektoru tvořeného převážně malými a středními podniky nenesl pouze samotný sektor. Otevřená zůstává otázka návrhu rozpočtu společné rybářské politiky pro budoucí programové období, kde Komise navrhuje snížení téměř o dvě třetiny. Podle ČR by EU i členské státy měly přispět ke snížení investičních rizik.

Rada také finálně schválila cílenou úpravu nařízení o emisních normách CO2 pro těžká užitková vozidla. Česko vítá přijetí návrhu, který mění stávající právní rámec s pomocí větší flexibility usnadní evropským výrobcům plnění legislativních požadavků. Jedná se o další krok pro udržení konkurenceschopnosti autoprůmyslu a zohlednění tržní reality.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Ministři se shodli, že otázka legislativního vymezení SZP má zásadní význam pro fungování politiky, její finanční řízení a naplňování očekávaných cílů. Česko vnímá jako zásadní otázku degresivity a zastropování, kde jednoznačně preferuje dobrovolnost aplikace těchto opatření a zohlednění národních specifik v podobě zavedení dalších nástrojů (zohlednění struktury podniku, výrobní zaměření, odpočty atd.). Rovněž podporuje zachování maximální finanční samostatnosti členských států, možnost samostatné obálky pokrývající všechna opatření, zahrnutí zpracování zemědělské produkce, pozemkových úprav, poradenství, vzdělávání, EIP či LEADER do alokace SZP, navýšení rozpočtu SZP minimálně na úroveň stávajícího období, s ohledem na více než 20% inflaci posledních let.

Významná část jednání byla věnována také době přechodu na nové legislativní období. Ministři upozornili na nezbytnost realistického harmonogramu a potřebu přechodného období, které umožní dokončení běžících projektů a plynulý náběh nového systému. Představitelé V4+2 se rovněž shodli na nutnosti aktivní komunikace společných závěrů směrem k Evropské komisi i aktuálnímu a budoucímu předsednictví Rady EU.

Jednání se týkalo i návrhu omezení používání olova ve střelivu a rybolovu, zejména dopadů na rekreační rybářství a praktické limity dostupných alternativ. Podle ministrů je nezbytné hledat řešení šetrná k životnímu prostředí i realistická z hlediska technických a finančních možností uživatelů. Někteří zástupci apelovali na nutnost přepracování aktuální podoby návrhu tak, aby lépe reflektovala specifické podmínky jednotlivých zemí. Diskutována byla rovněž problematika nákazové situace a dopady posledního geopolitického vývoje z hlediska cen a dostupnosti zemědělských vstupů, zejména hnojiv.

Ministři přijali společnou deklaraci, která upozorňuje na význam zachování silné a samostatné společné zemědělské politiky se dvěma pilíři a odpovídajícím rozpočtem, který nebude v soutěži s jinými politikami EU. Dokument zároveň apeluje na nutnost zachovat klíčové nástroje, jako jsou programy rozvoje venkova, poradenské služby, pozemkové úpravy nebo iniciativy LEADER a EIP.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství