KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Evropa plánuje konec krácení ocásků selat

14/12/18
viz. zdroj

Zdroj: Deník Zemědělec

Autor:  Martin Jedlička   
    
     
Okusování ocásků je popisováno jako abnormální chování vznikající jako reakce na stres. Jedná se o multifaktoriální problém, který vyžaduje systémové řešení. Nezkrácený a neporušený ocas je ukazatelem dobrých životních podmínek prasat všech kategorií.

Problematika welfare, včetně krácení ocásků selat byla diskutována i na listopadové konferenci Svazu chovatelů prasat v Choceradech. Aktuální téma, které Evropská komise chce vyřešit akčním plánem během tříletého období (2017 až 2019) přednesla MVDr. Miroslava Lutzová ze Státní veterinární správy.
„Rutinní krácení ocásků je zakázáno již od roku 1988 ve Švédsku a o osm let později se k němu přihlásilo také Finsko. Cílem evropské komise je zlepšit pohodu zvířat dosažením lepší shody s legislativou v oblasti ochrany prasat. A to jak doporučením Komise (EU) 2016/336 o uplatňování směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, pokud jde o opatření ke snížení potřeby krácení ocasů. Tak i pomocí pracovního dokumentu o osvědčených postupech pro předcházení rutinnímu krácení
ocasů prasat a poskytování materiálů k obohacení prostředí prasat. Ke 30. 1. 2018 mělo 26 členských států, včetně České republiky vypravovat na žádost komise akční plán k ukončení rutinního krácení ocásků selat. Z auditů evropské komise v Nizozemsku, Španělsku, Dánsku, Itálii a Německu vyplynulo, že u 98,5 až 100 % selat se zkracují ocásky. V letošním roce (2019) se bude pokračovat v auditech ve Francii, Polsku, Rumunsku a Maďarsku,“ uvedla ve svém vystoupení MVDr. Miroslava Lutzová.
Na žádost evropské komise vypracovaný „Akční plán ke zlepšení kontrol prevence okusování ocásků selat a ukončení rutinního krácení ocásků selat“ zahrnuje analýzu rizik tohoto abnormálního chování prasat. Základním bodem analýzy je pozorování chování prasat. Současně ale i sledování klíčových faktorů, souvisejících jednak s typem ustájení a nabídkou manipulovatelného materiálu či teplotním komfortem ve stáji (a to včetně kvality vzduchu a osvětlení), ale i s přístupem zvířat ke krmivu, nutriční hodnotou krmné dávky, zoohygienou prostředí a zdravotním stavem zvířat.

Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov