Hlavním tématem jednání v toto období logicky bylo nastavení dalšího dialogu ohledně Společné zemědělské politiky po roce 2020, který se odehrává s Evropskou komisí, Evropským parlamentem, DG Agri, sdružením evropských farmářů a družstev COPA-COGECA, na úrovni národních vlád a napříč s dalšími partnery. Základním požadavkem je zachovat konkurenceschopný rozměr evropského zemědělství se zajištěním silného rozpočtu, adekvátního k rozsahu služeb, které současné zemědělství zajišťuje ve směru výroby kvalitních a bezpečných potravin, ale také v péči o krajinu a přírodní zdroje. Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR je přesvědčen, že: „Další budoucnost zemědělství EU je v co nejrychlejším vyrovnání podmínek ve všech členských zemích a posílení vlastní výroby a vývozu směrem na světové trhy, nikoliv ve vzájemném podrážení konkurenceschopnosti mezi členskými státy, které bylo založené při rozšiřování EU v roce 2004 rozdílnou úrovní evropských i národních podpor. Nadprodukce států staré patnáctky dlouhodobě směřuje na středo a východoevropské trhy a s cenami pod úrovní výrobních nákladů a naší stále slabší ekonomikou se nelze dlouhodobě poměřovat. Není na co čekat, o výsledku budou rozhodovat již nejbližší týdny.“. I proto nadále přetrvává v platnosti souhrn požadavků agrárních komor definovaný v březnu 2017 v Bratislavské deklaraci, které přispěla i k tomu, že pozice organizací COPA-COGECA je kvalitním základem pro další diskuzi s institucemi Evropské unie, které budou v příštích měsících finalizovat legislativní rámec nové Společné zemědělské politiky.
Velmi významná je spolupráce organizací na národní úrovni s vládami a parlamenty, které mají mandát a možnost účinně jednat na úrovni celé EU. Zároveň byla ve vzájemné shodě přijata myšlenka vzniku Iniciativy tří moří pro spolupráci nevládních agrárních organizací zemí Střední a Východní Evropy, jejichž celková populace v Evropské unii přesahuje 100 mil. obyvatel. Iniciativa by cíleně obhajovala společné zájmy těchto zemí v oblasti zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova při aktuálním vyjednávání o novém rámci SZP tak, aby nedošlo k další diskriminaci zemědělců.

Zásadní diskuze byla věnována současné situaci na trzích se zemědělskými a potravinářskými produkty. Prakticky celá EU byla v letošním roce zasažena vysokými teplotami a suchem, které negativně ovlivnily výnosy všech hlavních plodin a také travních porostů, s propadem produkce krmiv, které dosáhly historických hodnot. Na úrovni jednotlivých států tak dochází k různým formám finančních kompenzací a úlev. Jak uvedl Robert Nowak, z představenstva Národní rady agrárních komor Polska: „Škody v Polsku zasáhly celkem 200 tisíc hospodářství, celkové ztráty se momentálně upřesňují, ale stát již deklaroval připravenost pomoci. Pro zemědělce, jehož ztráty přesahují 70 % ztrát, bude připravena kompenzace 250 Eur na hektar, při škodách mezi 70 – 30 % je to pomoc 60 Euro na hektar. Stále větším problémem pak je Africký mor prasat.“. Ztráty na objemech sklizně polních plodin potvrdili také zástupci všech ostatních států, například u ovoce však produkce vzrostla natolik, že razantně poklesly ceny, v Maďarsku kvůli tomu došlo i k protestní akci. Situaci však mnohde komplikují příliš restriktivní pravidla Společné zemědělské politiky, které neumožňují efektivní a rychlou pomoc, jako je například možnost využití krmiv ze zeleného hnojení či biopásů.

Vývoj ve věci rychlého šíření nákazy Afrického moru prasat Evropou lze ze současných indicií předvídat jako velmi komplikovaný, s možnými katastrofickými následky. Díky tomu se prohlubuje krize sektoru chovu prasat a produkce vepřového masa, kde jsou výkupní ceny dlouhodobě pod výrobními náklady. Proto agrární komory u Evropské komise požadují co nejrychlejší řešení v podobě záchranného balíčku pro chovatele v podobě mimořádných finančních podpor vyplácených na chované prasnice, případně dalších nástrojů, včetně ochrany před dalším šířením moru.

Zástupci komor jednali také o nekalých obchodních praktikách v maloobchodě, regulacích na úrovni jednotlivých členských států a chystané směrnici EK na potírání nekalých obchodních praktik. Jak upřesňuje prezident Jandejsek: „Určitě je to směr, kudy by měla komise jít, ale současný návrh je málo ambiciózní, například jde o malý záběr zakázaných nekalých praktik, kde chybí nákup zboží pod výrobními náklady nebo není ošetřen nepřiměřený tlak na dodavatele, který je nucen investovat do výroby nikoliv na základě zákazníka, ale rozhodnutím řetězce.“ V současnosti také je potřeba řešit iniciativu obchodních řetězců k ukončení odběru vajec z obohacených klecových chovů, jejichž technologie jsou nové a u kterých neexistuje racionální důvod a prvovýrobci požadují jeho odklad s důrazem na ekonomické ohledy i na zdravotní nezávadnost této produkce.

Tématem schůzky byl také rozvoj udržitelného zemědělství, jako příležitosti pro evropský model zemědělství, šetrný ke krajině a ochraně přírodních zdrojů, živého venkova, udržení zaměstnanosti, zvýšením atraktivity, posílením živočišných výrob a využití organické hmoty v půdě. Zásadní je také racionální využití hnojiv a především přípravků na ochranu rostlin s důrazem na jejich bezpečné používání, včetně důsledné evidence, boje s ilegálními přípravky a černým trhem například v souladu s českým Národním akčním plánem pro bezpečné používání pesticidů. Tomuto tématu byl následující den věnovaný samostatný seminář. S využitím principů precizního zemědělství jde o směr, kterým se může evropský agrární sektor úspěšně rozvíjet k získání další konkurenceschopnosti.
Agrární komory zemí Střední a Východní Evropy souběžně s tím dlouhodobě a aktivně podporují vize EU v oblastech využití obnovitelných zdrojů energie využívající přiměřeně a v souladu se správnou zemědělskou praxí produkci plodin, přispívající tak k efektivnímu zvýšení energetické nezávislosti EU a ke snižování emisí skleníkových plynů z dopravy. Využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv ze zemědělské produkce napomáhá k udržení směrnice RED II, a proto je potřeba pro období let 2020 – 2030 udržet alespoň 7% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě původem ze zemědělských komodit.

Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR
m. 602 440 763, e-mail: felcarek@akcr.cz