„Navrhujeme, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn. Chceme zachovat naše lesy a zvýšit jejich biodiverzitu. Návrh vyhlášky ještě dozná určitých změn, které jsou potřebné pro zachování všech funkcí lesa, tedy nejen produkční, ale i ekologické a rekreační,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Platforma odborníků diskutovala rovněž o kůrovcové kalamitě a možnostech jejího tlumení. Vlastníci lesů mají v současnosti největší problém s nedostatkem kapacit pro zajištění těžby a asanace kůrovcem napadené dřevní hmoty, a zároveň s přebytkem kalamitního dříví, pro který není odbyt a které bude nutné dočasně skladovat. MZe proto v současné době upravuje Katalog skladovacích ploch tak, aby v maximální možné míře odpovídal potřebám praxe. Spolu s Asociací krajů ČR se jej snaží nadále doplňovat i o vhodné plochy ve vlastnictví krajů a zemědělců.
MZe s kraji spolupracuje i při rozvoji systému finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Ty jsou zejména pro drobné vlastníky lesů nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem podpory. „Podporujeme především ekologické technologie při hospodaření v lese, přirozené zmlazování lesních porostů a výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin. V současné době dokončujeme na Ministerstvu také přípravu nového dotačního programu pro ochranu lesa před kalamitními hmyzími škůdci,“ řekl ministr Toman.
Ministerstvo zemědělství dlouhodobě zajišťuje koordinační úlohu a krajům zprostředkovává informace k optimálnímu čerpání dotací ze svých rozpočtů. Kraje následně v konkrétních oblastech dotace rozšiřují, jde zejména o podporu ochrany lesních porostů před zvěří (např. oplocenky), doplňování a vylepšování výsadeb poškozených suchem, zlepšování druhové skladby lesů (vnášení plodonosných dřevin do lesních porostů) nebo provádění ochranných a obranných opatření proti kůrovci.
Důležité je při řešení kůrovcové kalamity i následné zalesňování. Podle posledních dostupných informací bylo ke konci loňského roku ve školkách zhruba 142 milionů dvouletých sazenic všech druhů dřevin a 179 milionů jednoletých sazenic. Celkem je v lesních školkách přibližně půl miliardy sazenic, a to zejména nejpoužívanějších listnatých dřevin, jako jsou buk lesní, dub letní či dub zimní.
„Letošní rok je u nás takzvaně semenný, je tedy vhodný ke sběru semen pro další použití. Apelujeme proto na státní i soukromé subjekty, aby využily veškeré své kapacity a možnosti pro zajištění a sběr potřebného množství semen všech druhů dřevin, včetně vytvoření potřebné rezervy pro případ neúrody v následujících letech,“ uvedl ministr Toman.
MZe finančně podporuje i zachování genofondu lesních dřevin. Na podporu semenných sadů, genových základen, uznaných porostů fenotypové třídy A a B, založení a podporu provozu Národních bank osiva a explantátů ročně poskytuje okolo 15 milionů korun.
Václav Tampír
vedoucí Tiskového oddělení Ministerstva zemědělství
