KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Setkání v Bratislavě

27/06/18
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

V pondělí 25. června 2018 se v Bratislavě uskutečnilo historicky první setkání ministrů zemědělství, předsedů parlamentních výboru pro zemědělství a prezidentů zemědělských nevládních organizací. Za Českou republiku se pracovního střetnutí zúčastnili ministr zemědělství Jiří Milek, předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek a prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek. Za Slovensko se jednání zúčastnila paní ministryně zemědělství Gabriela Matečná, předseda zemědělského výboru Peter Antal a předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Emil Macho. Střetnutí po dohodě s Agrární komorou České republiky zorganizovala Slovenská zemědělská a potravinářská komora v Bratislavě.

Cílem jednání byla diskuze k návrhu pozice ke Společné zemědělské politice po roce 2020. Přítomní se zaměřili na rozpočet EU, zastropování, přímé platby na citlivé komodity, harmonizace státní pomoci, konvergenci a platby na první hektary. Prodiskutována byla i definice termínu tzv. skutečného zemědělce.

Všichni účastníci střetnutí odmítli snížení rozpočtu na Společnou zemědělskou politiku po roce 2020. Zemědělská politika bez silného rozpočtu nemůže fungovat, vždyť evropští zemědělci vyrábějí vysoce kvalitní potraviny, pečují o krajinu a zároveň konkurují třetím zemím. S rozpočtem souvisí i návrh zastropování přímých plateb. Zastropování by mělo být pro členské státy dobrovolné a v žádném případe se nemůžou započítávat přímé platby na citlivé komodity a eko-platby do limitů. Snížení platby na citlivé komodity je pro zemědělce nepřijatelné, právě naopak je nezbytné navýšení podílu obálky vázaných přímých plateb na citlivé komodity minimálně na 20 %, a to ze současných 15 % a navrhovaných 12 %. V budoucnosti je potřebná i harmonizace státní pomoci. Národní dotace ve starých zemích jsou často čtyřikrát až pětkrát vyšší než v nových členských zemích a díky této disproporci pak není možné konkurovat na společném trhu. V diskuzi se přítomní zástupci zemědělců shodli na stanovisku ke konvergenci, kdy na vyrovnání přímých plateb čekali zemědělci deset let od vstupu. Přitom v roce 2004 byl pro nově vstupující země dán starou EU příslib, že do deset let se platby vyrovnají. Píše se rok 2018 a stále mají téměř všichni zemědělci v nových členských státech platby výrazně nižší jako jsou platby ve starých zemích. Z tohoto pohledu je naprostý nesmysl, aby se platby krátily zemědělcům, kteří pobírají méně jako 100 % plateb. Za spravedlivé všichni považují zvýšené platby na první hektary. Tento postup zajistí přístup k dotacím pro různě velké zemědělské podniky.

Posledním bodem jednáni byla definice skutečného zemědělce, která navazuje na definici aktivního zemědělce v současné SZP. Podle nového návrhu by se podpora nemohla poskytnut osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti nebo jejichž hlavním předmětem podnikání není zemědělství, přičemž z poskytnutí podpory nejsou vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci. Z definice musí být možné určit, které zemědělce nelze považovat za skutečné zemědělce na základě takových podmínek, jako jsou příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání nebo zápis v rejstřících. Na jednání se přítomní shodli, že je potřeba jednoznačněji definovat, co se rozumí pod pojmem nevýznamná část. Zároveň se v České republice i ve Slovenské republice samosprávy zamýšlejí nad bližším určením podmínek, aby byly platby poskytované tam, kde se dělá, produkuje, hospodaří a ne tam, kde není produkce a nezabezpečují se ani veřejné statky.

Na společném setkání navrhl Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory České republiky, aby jednání zemí Vyšehradské čtyřky bylo rozšířené také o další země. Návrh byl jednohlasně přijat. Společné jednání bylo zakončené tiskovou besedou.

Celý článek v odkaze zde: http://www.akcr.cz/txt/setkani-v-bratislave