KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Přirozené mokřady se pro čištění vody vyplatí víc než ty umělé

22/05/18
viz. zdroj

Zdroj: Deník Zemědělec

 

 

Autor: Oldřich Přibík

Co dokáže s odpadní vodou i s vodou nasycenou látkami z polí přirozený mokřad, zkoušeli na Příbramsku vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Jejich čtyřletý výzkum ukázal, že pro čištění vody od fosforu, dusíku a organických látek je přirozený mokřad stejně účinný jako ten, který se dá zbudovat uměle. Odvést do něj potok přitom stojí desítky tisíc korun, zatímco u umělého mokřadu se náklady pohybují v milionech. Vědci doufají, že se jimi navržený postup uplatní ve velkém, vedle čištění vody pomáhá i zadržování vody v krajině. Řekl to jeden z autorů výzkumu Jan Vymazal z katedry aplikované ekologie na Fakultě životního prostředí.

Ke zkoumání využili vědci část přirozeného mokřadu u Martinic a svedli do něho vodu z blízkého potoka. Poté sledovali, jak se změní hodnoty některých látek. Koncentrace dusíku klesla o 45 procent, fosforu o 43,5 procenta, organických látek ubylo 48 procent a nerozpuštěných látek mokřad zadržel 77 procent. "To je pro představu v absolutních číslech zadržení 22 tun nerozpuštěných látek na hektar mokřadu za rok," uvedl Vymazal. Látky jako fosfor a dusík jsou v povrchových vodách velmi časté. Dostávají se do nich z polí, ale také z městské odpadní vody. Mokřad si s těmito látkami poradí, zpracuje je přirozeně při obnově vegetace.

Na to, jak využít přirozený mokřad místo budování umělého, vypracovali vědci podrobný návod. Loni ho jako metodiku certifikovalo ministerstvo zemědělství. "Očekáváme, že naše výstupy najdou v české krajině široké uplatnění. Vytvoření umělého mokřadu o rozloze desetiny hektaru stojí několik milionů korun, zatímco investice do námi provedené úpravy toků mohou dosáhnout řádově desítek tisíc korun," uvedl spoluřešitel projektu Petr Sklenička, který je rektorem ČZU.*