Zemědělci přestávají nakupovat půdu, je pro ně příliš drahá. Cenu vyhnaly levné úvěry i zájem investorů
Zdroj: www.ihned.cz
17. 8. 2017 00:00 (aktualizováno 07:03)
Nikdy dřív neplatili zemědělci za nákup půdy tolik jako dnes. Hektar je v průměru vyjde na 235 tisíc korun, loni to bylo o 28 tisíc korun méně. Vysoké ceny mohou za to, že se farmářům přestává vyplácet pozemky kupovat.
"Zemědělci si kladou otázku, jestli za tuto částku půdu vůbec koupit a zda se jim investice vrátí," říká Mojmír Severin, externí poradce Monety Money Bank, která je v tuzemsku jedničkou ve financování zemědělství. Ceny půdy nahoru vyhání dostupné a výhodné úvěry, které banky poskytují na nákup půdy. Zároveň ke zdražování přispěl fakt, že zemědělské pozemky byly velmi oblíbené pro investiční skupiny a fondy.
"Tímto hitem už půda několik měsíců není, ale tento trend stále doznívá," dodává majitel serveru Farmy.cz Jaroslav Urban.
235 tisíc Kč
platí v průměru zemědělci za hektar půdy. Za poslední tři roky vzrostly tržní ceny zemědělské půdy zhruba o 65 procent.
Farmáři podle Monety Money Bank poslední dobou investují víc do nákupu nových technologií než právě do půdy − tu si většinou pronajímají. Až na 80 procentech pozemků hospodaří někdo jiný než vlastník.
V Česku je okolo 3,2 milionu vlastníků půdy. Patří jim 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy. Přibližně 75 procent z nich jsou fyzické osoby, pětinu vlastní firmy a zbytek stát. Z celkového objemu nákupů půdy dnes do rukou nezemědělských investorů míří 47 procent pozemků.
Za poslední tři roky vzrostly ceny zemědělské půdy o 65 procent. "Půda nemusí růst donekonečna," tvrdí Severin a dodává, že pokud zemědělci nebudou mít peníze na nákup půdy, tak její cena neporoste − nebude na ní mít kdo hospodařit a nezíská evropské peníze. Právě změny ve vyplácení evropských dotací čekají české zemědělce po roce 2020, kdy nastane nové dotační období. A to může být jiné, než na jaké byli farmáři doposud zvyklí. Zemědělství si z celkového evropského rozpočtu zatím ukusuje 40 procent. Odborníci se však obávají, že vlivem brexitu nebo i migrační krize by se tento rozpočet mohl snížit. Výši dotací také zřejmě ovlivní i rozhodnutí Evropské unie více podporovat takové zemědělství, které bude zaměřené na ochranu krajiny, péči o půdu, vodu nebo rozvoj života na venkově.
"Nikde není psáno, že podpora řepky, které pěstujeme celkově 16 procent, bude trvat i nadále. A není jasné, jaká podobně výdělečná plodina ji nahradí v osevním postupu," doplňuje analytik Severin.
Zařazeno v Aktuality, v České republice
