V rámci průzkumů škodlivých organismů rostlin, které ÚKZÚZ provádí, byl původce hnědé hniloby bramboru v ČR poprvé zjištěn v roce 2010 ve vzorku vody z řeky Labe. Od té doby je téměř každoročně zjišťován v povrchových vodách některých ranobramborářských oblastí. Zde přežívá na hostitelských rostlinách příbřežní vegetace, konkrétně na rostlinách lilku potměchuti. Původce choroby se v ČR od roku 2012 vyskytuje ojediněle také v porostech resp. hlízách bramboru. V roce 2016 byla přítomnost bakterie Ralstonia solanacearum potvrzena poprvé také ve dvou vzorcích odpadních vod odebraných v podnicích zpracovávajících brambory.
Na základě zjištěných skutečností připravili odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v součinnosti s Ministerstvem zemědělství, a po jednání se zástupci Českého bramborářského svazu a výzkumných organizací, postup pro omezování zavlékání a šíření původce bakteriální hnědé hniloby bramboru. Tento postup se týká zejména zamezení zavlékání patogena infikovanou sadbou bramboru ze zahraničí a jeho šíření jak odpadními vodami z podniků zpracovávajících případně zamořené brambory, tak zamořenou povrchovou vodou využívanou k závlaze porostů bramboru v ranobramborářských oblastech.
Proto ÚKZÚZ v roce 2017 provede cílený průzkum výskytu původce hnědé hniloby v sadbě bramboru určené k výsadbě v ranobramborářských oblastech.
Nově budou závlahy porostů brambor ze zamořených úseků povrchových vod možné pouze při splnění podmínek stanovených ÚKZÚZ pro zužitkování sklizených hlíz z takto zavlažených porostů. ÚKZÚZ v tomto smyslu vydá nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k zamezení šíření patogena prostřednictvím zamořené závlahové vody. Toto nařízení bude zveřejněno na úřední desce a internetových stránkách ÚKZÚZ a bude na regionální úrovni aktivně komunikováno směrem k dotčeným zemědělským podnikům.
ÚKZÚZ bude nadále systematicky sledovat přítomnost původce bakteriální hnědé hniloby bramboru ve vodních tocích a nařizovat likvidaci potvrzených ohnisek jeho výskytu v pěstovaných i divoce rostoucích hostitelských rostlinách. V této souvislosti žádáme pěstitele bramboru hospodařící v blízkosti vodních toků v ranobramborářských oblastech, aby nezakládali případné skládky nevyhovujících hlíz bramboru v jejich blízkosti. Tato praxe totiž představuje vysoké riziko opětovného průniku bakterie Ralstonia solanacearum z případně zamořených hlíz do vodních toků a dalšího šíření původce této fytokaranténní choroby bramboru.
Pro úspěšné potlačení šíření patogena bude také důležité, aby podniky zpracovávající brambory přijaly opatření k posílení systémů očisty a dezinfekce odpadů po zpracování hlíz bramboru tak, aby bylo možné zajistit jejich dostatečnou dekontaminaci od původce hnědé hniloby bramboru, pokud je ve zpracovávaných hlízách přítomen.
