KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Problémy s ochranou řepky proti škůdcům v posledních letech

05/08/16
viz. zdroj

Zdroj: Deník Zemědělec

 

V posledních třech letech došlo v České republice k nárůstu škodlivosti dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového, v některých oblastech také květilky zelné a dřepčíků rodu Phyllotreta na vzcházejících porostech. Naopak výskyty blýskáčka řepkového byly nejnižší na většině území ČR za posledních deset let. Na převážné většině území výskyty blýskáčka na jaře 2014 a 2015 nedosáhly prahů škodlivosti a ochrana proti tomuto škůdci nebyla zdůvodněná. Výskyty bejlomorky kapustové byly regionálně proměnlivé. Na jaře 2015 došlo k vývoji druhé generace na většině území a škodlivost bejlomorky, zejména na okrajích pozemků byla významná. V roce 2016 byl výlet dospělců přezimující generace rozvleklý a opožděný, takže podíl škůdce, který se na řepce vyvíjel v druhé generaci, byl na většině území velmi nízký.

Mírné zimy v letech 2013/2014 a 2014/2015 významně přispěly ke zvýšení škodlivosti dřepčíka olejkového, ale také ke snížení výskytu blýskáčka řepkového. Zatímco při mírné zimě dospělci i larvy dřepčíka olejkového lépe přezimují, při teplé zimě se zvyšuje mortalita přezimujících brouků blýskáčka. Obecně lze konstatovat, že omezení používání klasických pyretroidů proti blýskáčkovi v důsledku doporučovaných antirezistentních strategií přineslo účinnější ochranu a zabránilo provádění nezdůvodněných aplikací pesticidů.

V posledních letech vzrostla škodlivost škůdců na řepce na podzim také v souvislosti se zákazem moření osiv řepky neonikotinoidy. Nové problémy v praktické ochraně způsobily škodlivé výskyty dřepčíka olejkového na podzim i na jaře a krytonosce řepkového na jaře. V praxi přibývá případů nedostatečné účinnosti chemické ochrany proti těmto dvěma druhům škůdců. Většinou se nejedná o chybný výběr málo účinného přípravku, ale o chybně zvolený termín aplikace nebo neprovedení aplikace přípravků vůbec. Důvodem jsou nedostatečné zkušenosti s ochranou proti těmto škůdcům a zvláštnosti v jejich biologii spojené s problémy monitorování jejich výskytu v porostech.

Podrobněji se tématu věnuje článek prof. RNDr. Ing. Františka Kocourka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně v srponovém vydání časopisu Úroda.*