Přímé platby na plochu by měli podle Zemědělského svazu ČR dostávat pouze ti zemědělci, kteří hospodaří minimálně na třech hektarech. V současnosti limit činí jeden hektar. Uvedl to předseda svazu Martin Pýcha. Podle něho by výjimku měli mít například pěstitelé ovoce nebo zeleniny. Proti se staví například Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Ministerstvo zemědělství chce o změnách podmínek jednat s resortními ministry členských zemí Evropské unie na začátku září. V hlavní evropské dotační platbě na plochu se nyní ročně vyplácí 12,5 miliardy korun.

Podle Pýchy nelze provozovat zemědělství jako povolání s jedním hektarem. Pro speciální komodity, jako jsou byliny, ovoce a zelenina, případně víno, by ale měla platit výjimka. Poukázal také na to, že za stoupající počet žádostí o dotace na plochu může skutečnost, že vlastníci půdy často pronajmou pozemek zemědělcům, kteří hospodaří na větší výměře, ale dotace na plochu pobírají sami. Letos podali zemědělci 30 632 žádostí. Loni jich bylo 29 221, ale meziročně jejich počet klesl.

S návrhem nesouhlasí ani Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která zastupuje především malé farmy, ani Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. „Podniky do tří hektarů tvoří přibližně 25 procent žadatelů v rámci přímých podpor. Podmínky mají být pro všechny zemědělce rovné, a není proto možné zavádět podobná opatření,“ řekl tajemník podnikatelského svazu Jan Novopacký. Podle něj navíc malé podniky dokážou dodat na venkov přidanou hodnotu a snížit odliv obyvatel do měst.

Podle tajemníka ASZ Jaroslava Šebka by se měl stát naopak snažit podporovat, aby lidé hospodařili i na malé ploše. Zvýšením limitu by se sebraly dotace pro přibližně 8000 zemědělců, zůstaly by jenom větším. Pokud dotace na plochu pobírají vlastníci půdy místo zemědělců, pak by měl proti tomu zakročit stát, nikoliv brát dotace malým, řekl.*

Zemědělský svaz by chtěl podmínky změnit co nejdříve. Pokud by se změna nepovedla prosadit nyní, měla by se podle Pýchy začít aplikovat v rámci nového programovacího období po roce 2020. „Obdobné otázky, ale zejména celková podoba společné zemědělské politiky a její další směrování po roce 2021 jsou jedním z hlavních témat jednání ministrů zemědělství Evropské unie 1. až 2. září ve Francii,“ sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.