Jak ukazují předběžná statistická šetření, zvýšily se letos dost podstatně pěstitelské plochy, např. u sóji až na 12 tis. ha, vyšší plochy jsou též u hrachu a také došlo k většímu rozsahu množení. U hrachu, který unikl letošnímu suchu, došlo dokonce k dosažení vynikajících výnosů, ojediněle kolem 5 t/ha a v průměru asi přes 3,5 t/ha. Ve srovnání s dlouhodobým nepříznivým stavem a poklesem je to pozitivní a nadějné. Snad k tomu přispělo využívání greeningu a další vyhlášená opatření MZe. Nechvalme však den před večerem. Jde o to, aby se jednalo o trvalý zlom a výrazný posun v aktivním přístupu zemědělské praxe.

V mnoha příspěvcích, citacích odborníků, ale už i politiků se v posledních měsících skloňuje nepostradatelný význam půdy a péče o ní. S tím souvisí správné hospodaření, mj. při respektování dávno osvědčených zásad střídání plodin.

Příčiny stávajícího stavu lze přirozeně hledat od 90. let minulého století proklamovaného tvrzení, že v zemědělství se musí jednat tržně, s co nejvyšším ziskem. Je proto přirozené, že jsou vyhledávány komodity relativně s nižšími náklady a co nejvyššími tržbami i možností odbytu. Nelze se divit orientaci rostlinné výroby na obilniny, řepku a kukuřicí. I když jde o plodiny nezbytné, je třeba rozumně zvážit rozsah tak, aby z celkového podílu orné půdy byl dostatek prostoru pro další druhy. Mezi těmi, které téměř propadly a dostaly se do tzv. minoritních plodin, je i skupina luskovin. Je nezbytné, aby bylo pamatováno na dostatečné plochy a zařazování půdotvorných a dusík obohacujících plodin, jimiž jsou všechny motýlokvěté, tj. luskoviny a jeteloviny. Není možné nadále setrvávat na pokračující postupné devastaci a ztrátě úrodnosti! Bez udržení, resp. výrazného zvýšení podílu organické hmoty, včetně plodin působících na mikrobiální a vyvážený půdní režim, se nelze obejít.*

Ing. Miroslav Houba, CSc.

APZLU, z. s.