Za naprosto klíčové opatření pro nové období SZP v rámci I. pilíře považuje Rada ASZ zavedení tzv. redistributivní platby, jejímž principem je možnost dotovat prvních 89 hektarů výměry farmy až 165 procenty základní sazby přímé platby. Jedná se o jednoznačně nejspravedlivější, nediskriminační, jednoduchou a pro české zemědělce přínosnou formu platebního nároku přinášejícího další efekt nejen v rámci farmy, ale i venkova celkově. Pro redistribuci se počínaje letošním rokem rozhodl i náš hospodářsky silný soused – Německo, kde tamní zemědělci dostávají na prvních 30 hektarů dotovaných pozemků 50 eur navíc. 
 

Tato forma platebního nároku byla v rámci ASZ diskutována již dříve a ve všech regionálních organizacích i pracovních skupinách zaznamenala jednoznačnou podporu. Vzhledem k tomu, že jde o prakticky jedinou možnost přímé podpory rodinných a malých farem k zajištění jejich konkurenceschopnosti, apelovali sedláci v průběhu zasedání Rady velmi důrazně na ministra Jurečku, aby zavedení redistributivní platby zcela reálně zvážil. Tato podpora se členům asociace, kromě výše zmíněných zřejmých argumentů, jeví jako nejpřínosnější řešení pro zachování životaschopného venkova.  

Stejně tak si již některé členské státy EU nechaly schválit přesuny mezi jednotlivými pilíři. Asociace prosazuje přesunutí 15 % (tj. 20 miliard) z I. do II. pilíře pro maximální podporu dotací agroenvi a LFA. V rámci II. pilíře pak maximální možnou podporu menších projektů (do 5 mil. Kč), popřípadě kategorizaci opatření pro velké a malé subjekty a také co nejmasivnější podporu mladých zemědělců jako účinného nástroje k potřebné generační výměně na venkově. 
 

Rada ASZ se jednoznačně shodla nejen na odmítnutí třídění plodin dle započítávacích koeficientů, ale zejména povinného greeningu, který by s sebou nesl řadu negativ v podobě omezení svobodného podnikání (nejvíce v úrodných oblastech) a další byrokratizace. Ke splnění ozelenění navrhuje zavedení alternativního opatření založeného na maximální výměře půdních bloků 30 hektarů či nahrazení této povinnosti systémem certifikace. 

Velmi inspirativní bylo vystoupení zástupce ASZ pro oblast rybářství a akvakultury Martina Junka, který informoval o podporách umělého chovu ryb a především recirkulačních akvakulturních systémů, s nimiž se v příští SZP počítá. V podmínkách dotací je však prozatím stanoveno, že o ně může žádat pouze podnik, který již v akvakultuře podniká, což zcela nelogicky znevýhodňuje nové žadatele z řad zemědělců, kteří by s chovem ryb rádi začali a diverzifikovali tak svou stávající činnost. Asociace proto bude prosazovat vyřazení tohoto kritéria přijatelnosti. 

Velký prostor byl v průběhu zasedání Rady věnován zástupcům jednotlivých regionů, kteří hojně informovali o aktivitách ve „svých“ organizacích. Dle jejich rozsahu a četnosti je více než jasné, že Asociace soukromého zemědělství je vskutku celostátně velmi dobře fungujícím sdružením se stále se rozšiřující členskou základnou. 

Řadu aktivit však v letošním roce neplánují pouze regiony, ale i ústředí ASZ, a to hlavně v rámci OSN vyhlášeného Roku rodinných farem. Nejen odborné veřejnosti budou určeny semináře k tomuto tématu, z nichž první se uskuteční během mezinárodního veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO na brněnském výstavišti. Několik dalších pak proběhne v jarních a letních měsících na farmách členů ASZ. Poslouží nejen k poukázání na konkrétní problémy českého zemědělství (vyhasínající život na vesnici, zpřetrhané vlastnické vztahy, mezigenerační problém, zničená krajina, půda poškozená erozí, nekvalitní potraviny, nedostatek pracovních příležitostí na vesnici), ale i k navržení zcela reálných cest jejich řešení. 

O tom, že Asociace soukromého zemědělství správné cesty hledat umí, svědčí v posledních několika letech úspěšně řešená ožehavá a zcela zásadní témata, která českým sedlákům nastavila přijatelnější podmínky pro jejich hospodaření – snížení byrokracie (činnost ABK), prodej ze dvora, podpora mladých zemědělců, vyjasnění vlastnictví, pozemkové úpravy, kvalita půdy či diverzifikace podnikání včetně dnes velmi rozšířené agroturistiky. 

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR