„Dne 26. února se naše škola zúčastnila mezinárodního potravinářského veletrhu Salima 2014 na brněnském výstavišti. Nešlo o účast pasivní, ale velice aktivní a kreativní. K vidění bylo filetování a příprava pohořelického kapra, flambování tropického ovoce, modelování marcipánových figurek, pečení tyčinek a tvarohových taštiček a spousta jiného. Důkazem o kvalitě a chuti výrobků našich žáků byly dlouhé řady, které se u našeho stánku neustále tvořily, a návštěvníci, kteří po konzumaci spokojeně přikyvovali a děkovali za dobroty,“ uvedl ředitel školy Jiří Souchop.

Bilance návštěvnosti je výborná

Potravinářský veletrh Salima, který se jako každé dva roky konal na brněnském výstavišti, přilákal za čtyři dny společně s dalšími pěti doprovodnými veletrhy 28 000 návštěvníků. Je to o 3000 více než minule. Většinou zavítala na akci odborná veřejnost, tedy výrobci, obchodníci či zástupci gastronomických zařízení. „Po dvaceti letech se ale na žádost vystavovatelů otevřel veletrh všem zájemcům, aby se k novinkám i osvědčeným výrobkům dostal konečný spotřebitel,“ uvedl v závěrečné zprávě mluvčí veletrhu Jaromír Krejčí.

Na brněnském výstavišti začal 25. února potravinářský veletrh Salima a souběžně i vinařský veletrh Vinex, veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství MBK, veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování Inteco a veletrh obalů a obalových technologií Embax.

Letošní veletrhy se proti těm před dvěma lety rozšířily, přijelo 786 firem z 35 zemí, což bylo o patnáct procent více. Zájem měly především střední a malé firmy, které si chtěly vytvořit nové obchodní vazby. Téměř polovina jich byla ze zahraničí, převážně z Polska, pro které je Česko významným importérem, ze Slovenska, Itálie či Slovenska. „Kromě obchodních kontaktů chtěly firmy prezentovat výrobky konečným spotřebitelům a získat zpětnou vazbu,“ uvedl Krejčí. Nejvíce si podle něj pochvalovali první dva dny. „Během nich jsme měli na stánku velmi rušno. Zákazníci přicházeli na jednání a zjišťovali si, jaké máme pro letošek v naší nabídce novinky,“ poznamenala například manažerka společnosti Bohemilk Eva Šachová.

Ve stánku komory bylo stále živo

Na veletrhu Salima svým způsobem vyčníval Jihomoravský kraj. Jeho expozice Regionální potraviny, tvořená jednotlivými domky s vyznamenanými firmami, dávala návštěvníkům jasně najevo, že v tomto kraji to žije. A je tomu přesně podle spotu české agentury cestovního ruchu Czech Tourismu, jehož logo bylo také patrné ve stánku Agrární komory ČR.

Před nedávnem si totiž prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a generální ředitel Czech Tourismu Rostislav Vondruška plácli na pokračování spolupráce v propagaci regionálních potravin. Po Bille je to tedy další společný projekt Agrární komory ČR. Zatímco agrární komora to dělá formou tiskových konferencí, ochutnávek těchto potravin na různých akcích a veletrzích, Czech Tourism stejně pestře zve tuzemské a zahraniční turisty do regionů mimo jiné také za dobrou krmí. Tu představují právě regionální vítězné potraviny, vyráběné podle rodinných receptůr, které by dříve zapadly a dnes je vzkřísil podnikatelský duch místních lidí.

A tak se během veletrhu ochutnávaly dobroty z mlékárenského gigantu tvořeného třemi mlékárnami Interlacto, stejně tak sýry z Velkého Meziříčí a lahodné jogurty z Valašského Meziříčí, stoprocentní ovocné šťávy z firmy Vitaminátor nebo ovocňák z Toko Rudice, linula se vůně smažených bochánků vyznamenané hrachové směsi Hraška a jen o kus dál to byl odér mnoha kořenicích směsí z českých bylinek.

České potraviny jsou kvalitní

Ve stánku Agrární komory ČR v Brně jsme během veletrhu Salima hovořili s bývalým radním Kraje Vysočina a donedávna členem představenstva Agrární komory ČR, Ing. Josefem Matějkem. Prozraďme ještě, že po roce 1990 byl jednak ekonomem Zemědělského družstva Letohrad-Kunčice a následně i předsedou družstva AGROCHEMA Studenec, okres Třebíč. Mezi lety 1994–2002 byl zastupitelem obce Koněšín, v letech 2002–2010 obce Studenec. Zamýšlel se nad expozicemi Agrární komory ČR a Regionální agrární komory Jihomoravského kraje, kde se návštěvníkům představovaly potraviny vyznamenané diplomem Regionální potravina.

„Můj názor na české potraviny je jednoznačný, jsou kvalitní, a to díky zodpovědnosti, s jakou je jednotlivé firmy produkují, a pak i velmi přísným kontrolám. Ať je to Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa, obě tyto instituce jsou přísnější než obdobné orgány v okolních státech a dávají tak jistotu spotřebitelům, že získávají jakostní výrobky,“ uvedl Josef Matějek. Léta působil v praxi jako řídicí pracovník a dobře ví, že i zemědělské komodity podléhaly kontrolám a předpisy se striktně dodržovaly. „To co se vyrábí na českých polích, je skutečně kvalitní,“ dodal. Navíc podle jeho slov čeští zemědělci nejsou spekulanti a většina z nich má k této práci hluboký vztah a nedokáže se tak k živým tvorům a přírodě chovat macešsky. „Jen by nám jako spotřebitelům neměl chybět zdravý patriotismus a měli bychom víc i ctít produkci zdravých a kvalitních potravin vyrobených v České republice. Totéž by mělo platit i o výrobcích průmyslu nebo službách. Nemáme se za co stydět a dávat přednost tuzemské výrobě by mělo být i věcí cti. Navíc tím zmírníme dopady ekonomické krize, s nimiž se sice postupně vyrovnáváme, ale šlo by to rychleji,“ uzavřel Matějek.

Pekařem roku se stal David Federla

Během letošního veletrhu Salima proběhla na výstavišti v Brně velmi zajímavá a pro učně pekárenského řemesla náročná soutěž. Během krátké doby museli splnit hned několik disciplín. „Letos to byl již 19. ročník této řemeslné soutěže, první se konala v pelhřimovské pekárně Adélka,“ prozradil Ing. Stanislav Musil, jeden ze spoluzakladatelů Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů.

Cílem soutěží bylo jednak porovnat úroveň výuky na jednotlivých odborných pekařských školách a pak i dál udržovat řemeslnou zručnost a tradiční recepty. „Za tu dobu získala soutěž svým obsahem velkou prestiž,“ dodal Musil. Během soutěže, jak jsme ji měli možnost sledovat, studenti odborných škol museli v daném čase vyrobit bochníčky chleba, pak i běžné pečivo, jako byly kupříkladu pletýnky. Tam se dbalo nejen na vzhled, ale i na čas potřebný k výrobě patnácti kusů pletýnek. Dále se vyráběly čtyři druhy běžného pečiva a jemné pečivo. Soutěž má svá neměnná pravidla, a tak třeba u koláče chodského typu, kdy se zdobí různými náplněmi, se vyrobí vždy dva koláče, které musí být identické. Jeden je určený k následné výstavě a druhý na ochutnávku porotě. Roli hraje nejen vzhled, ale i chuť.

I výroba vánoček má své přesné parametry. Jde buď o vánočky pletené ze šesti pramenů, nebo hladké s takzvanými okénky. Podle slov Stanislava Musila je ale o obor setrvale nízký zájem a zatímco dříve se hlásilo na tyto odborné školy i několik tisíc studentů, dnes je jich všeho všudy něco přes 600. „Potravinářské obory trpí velkým nezájmem, jednáme se zřizovateli škol, aby zavedli ve druhém a třetím ročníku preferovaný obor s prospěchovým stipendiem. Náklady spojené se vzděláním jsou totiž pro mnohé rodiče vysoké, a tím by se jim i studentům mohlo výrazně finančně pomoci,“ slibuje si od tohoto nápadu Stanislav Musil.

Titul Pekař roku 2014 – kategorie junior, získal a vítězem této prestižní dovednostní soutěže se stal David Federla, student Střední školy hotelové a služeb Kroměříž.

Je jen škoda, že velké potravinářské celky povětšinou na Salimě chyběly. Letos si reklamu tohoto druhu jednoduše odřekly. Veletrhy se uskuteční opět za dva roky od 1. do 4. března.