KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Aujeszkyho choroba

06/12/13
viz. zdroj

Zdroj: SVS ČR

28.11.2013

Tisková zpráva – Je na místě se bát se psem v lese?

Je na místě se bát se psem v lese? Ano, pokud bude dotyčný volně pobíhat, popřípadě štvát zvěř, musí majitel počítat s možným postihem.

Pokud jde o možné riziko nákazy výše zmíněnou Aujeszkyho (ACH) chorobou, týká se riziko zejména psů loveckých, kteří se mohou dostat do kontaktu s divokými prasaty. Právě ta, černá zvěř, jsou rezervoárem viru této choroby.

Jelikož je každý rok několik loveckých psů, zpravidla v průběhu honů, infikováno a následně uhyne, nemoc totiž není léčitelná, odpovídáme v této souvislosti na řadu dotazů. Proto shrňme, o jaké onemocnění jde, a jaká jsou skutečná rizika.

Na počátku je třeba připomenout, že v chovech domácích prasat u nás se s Aujeszkyho chorobou nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl v ČR ukončen již v roce 1987 a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.  

Aujeszkyho choroba (ACH), nebo též Pseudorabies (pseudovzteklina) je infekční virové onemocnění, které poprvé popsal v roce 1902 profesor Aujeszky v Maďarsku u skotu. Tato choroba je rozšířená prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají.

Původcem ACH je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. V zevním prostředí (pH 5 – 9) je poměrně odolný. Při zrání jatečného masa nelze tedy počítat s bezpečnou inaktivací viru. Jatečné maso uchovávané při 4 ºC může obsahovat virus 5 – 7 měsíců, v plicích se virus při pokojové teplotě udrží 6 týdnů, v moči při 4 ºC několik měsíců, v hnoji však nepřežívá více jak 2 – 3 dny. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ºC) 15 – 40 dní, na jaře (16 ºC) a v létě (24 ºC) 5 – 15 dní.

Rezervoárem viru ACH jsou prasata, která jsou k viru vnímavá. Pomnožení viru v organismu prasat nemusejí doprovázet klinické příznaky. Čím jsou prasata při infekci mladší, tím výrazněji u nich onemocnění probíhá. U dospělých prasat proto může onemocnění probíhat nenápadně, bez výrazných klinických příznaků. Existují i latentní infekce kdy virus přežívá v gangliích velkých hlavových nervů. Prasata jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých  nemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata. Přirozený výskyt ACH u koní je poměrně vzácný a u ptáků zatím nebyl pozorován. Z volně žijících zvířat se ACH vyskytla u potkanů, myší, lišek, divočáků, srn, jelenů, medvědů a zajíců. Člověk není k infekci vnímavý

Klinické příznaky jsou velmi různorodé a závisí na druhu zvířete a na jeho stáří. U prasat se onemocnění projevuje především příznaky postižení centrální nervové soustavy (CNS), dýchacího systému a potraty. U dalších druhů zvířat postihuje CNS, které se projevuje nesnesitelným svěděním. Podle těchto příznaků se můžeme setkat i s označením této nákazy jako „ďábelské svědění“.

Aujeszkyho choroba v ČR

Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 u smíšeného malochovu ve Středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ks ovcí různých kategorií. Chovatel byl myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.

Od té doby se u nás provádí sérologické vyšetření ulovených divočáků. Z dosavadních výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a pozitivních je zhruba 30 %. To znamená, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem a má protilátky. Protože se však jedná o herpesvirovou nákazu, která je charakteristická možností latence, je velmi obtížné definovat množství vylučovatelů viru. Toto může mít vztah i k jiným faktorů, jako je počasí (mrazy), porod, stres apod.

Podobná situace je například v sousedním Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 – 48 hodin a posledních 6 – 12 hodin byla zvířata v kómatu.

Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při likvidaci této nákazy v chovech prasat. Po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987 byla vakcinace zakázána.

S ohledem na sporadické případy onemocnění loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Nicméně by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože postvakcinační reakce vedly až k úhynům. Výzkumy pokračují. V současné době na trhu EU není dostupná vakcína pro vakcinaci psů.

Riziko infekce psa není tak velké, avšak vyloučit ho nelze, zejména nepodaří-li se zabránit přímému kontaktu s prasetem, které vylučuje virus. Hlavní prevence je omezit kontakt psů s divokými prasaty a nekrmit psy syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka.

I majitele se psy „na procházce“ by se v přírodě měli pohybovat po cestách a měli by psy mít na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Ostatně pohyb psů bez vodítka je v honitbách zapovězen, a to nejen z důvodů případného nakažení Aujeszkyho chorobou, ale zejména z důvodů rušení zvěře i možného pytláctví.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Aujeszkyho choroba je nebezpečná nákaza přenosná na více druhů zvířat, přičemž prase je považováno za přirozeného hostitele a které může tuto infekci přežít. Nákaza je přenosná na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy, u kterých vyvolává nesnesitelné svědění a následný úhyn.

Prasata jsou vnímavá, avšak příznaky svědění se u nich nevyskytují. Z klinického hlediska se u prasete popisuje klasický projev věkové rezistence k tomuto onemocnění. Při infekci do věku asi 6 týdnů selata onemocní za výrazných klinických příznaků, zatímco u starších zvířat probíhá nákaza více méně bez příznaků, nebo za příznaků všeobecného, atypického, krátkodobého horečnatého onemocnění, které je spojeno s nechutenstvím. U březích prasnic vyvolává nákaza zmetání, případně porod málo životaschopných selat. Léčení se neprovádí. Vakcinace byla zakázána po ukončení ozdravovacího programu v chovech domácích prasat v roce 1987, a byla dodržována u všech druhů zvířat. Česká republika je ve vztahu k chovu domácích prasat prostá této nákazy od r. 1988. Nákaza se nepřenáší na člověka. V legislativě EU se v souvislosti s Aujeszkyho chorobou a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Pokud by byla v ČR registrovaná vakcína pro jiné druhy zvířat než prasata, nebránilo by nic jejímu použití.

Rozsah vyšetřování u divokých prasat

V průběhu roku 2011 bylo rozhodnuto o provedení monitoringu v populaci divokých prasat. Pro tento monitoring byly využity vzorky, které se odebírají od ulovených divokých prasat pro vyšetření na klasický mor prasat. Monitoring byl ukončen počátkem roku 2013. Předepsaný počet vzorků nebyl odebrán pouze v okresech Sokolov a Cheb, z důvodu nízkých stavů divokých prasat v těchto lokalitách.

Kraj Vzorků Pozitivních % Pozitivních
Celkový součet 5627 1850 33%
Hlavní město Praha 2 0 0%
Jihočeský 1277 433 34%
Jihomoravský 415 168 40%
Karlovarský 176 42 24%
Královéhradecký 416 132 32%
Liberecký 266 99 37%
Moravskoslezský 210 73 35%
NULL Celkem 39 13 33%
Olomoucký 253 74 29%
Pardubický 352 119 34%
Plzeňský 677 185 27%
Středočeský 504 164 33%
Ústecký 314 97 31%
Vysočina 492 158 32%
Zlínský 234 93 40%

Výsledky monitoringu Aujeszkyho choroby u divočáků 08/2011 – 01/2013

Výsledky monitoringu

Z výsledků monitoringu je zřejmé, že u zhruba 1/3 divokých prasat se na celém území ČR vyskytují protilátky proti viru Aujeszkyho choroby. To znamená, že se 1/3 divokých prasat s tímto virem v průběhu svého života setkala. Ne všechna sérologicky pozitivní prasata jsou aktivními vylučovateli viru a přítomnost protilátek nepotvrzuje klinický průběh onemocnění. Tyto výsledky korelují s výsledky, které byly získány při podobném monitoringu v roce 2004, kdy bylo u 42 vzorků zjištěno 20 (47,6%) pozitivních vzorků.