KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Zemědělství a prosazování jeho zájmů v politice ČR

08/11/13
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

V hlavním sále sídla Senátu PČR ve Valdštejnském paláci v Praze uspořádal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu spolu s AKČR seminář na téma: Zemědělství a prosazování jeho zájmů v politice ČR.

Pro venkov má zemědělství nezastupitelnou roli, uvedl Milan Štěch, předseda Senátu PČR v úvodním vystoupení. Uvítal v krásném prostředí Senátu ČR na několik desítek předsedkyň a předsedů agrárních komor z většiny okresů ČR, představitele  profesních svazů a zástupce spolupracujících organizací. Vyzvedl i samotnou skutečnost, že v horní komoře PČR, postupně přibývá  zemědělských odborníků,lidí z praxe, kteří nejlépe vědí co venkov bytostně potřebuje a spolu s nimi se pak zákonodárcům pracuje mnohem pružněji. Sám Milan Štěch  pochází ze zemědělské rodiny z jižních Čech a kdyby v padesátých letech nebyla jeho rodina vyvlastněna, zřejmě i on by zůstal v tomto oboru. Potvrdil jen, že mu právě tento obor je velmi blízký a s Janem  Hajdou, předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR a přítomnými senátory Petrem Šilarem a Janem Velebou se mu dobře spolupracuje.

Jednání byl přítomen i ministr zemědělství Miroslav Toman, který detailně přítomným popsal co obsahuje  dokument zasazený do rámce nového finančního období 2014-2020 v agrární politice EU. Dvouhodinový seminář moderoval prezident  AKČR a nezávislý senátor Jan Veleba, který jednotlivá vystoupení i příhodně komentoval.

Zákony s dopadem do zemědělství

Jan Hajda přítomné seznámil se zákony, které byly v posledním období projednány a dotýkají se zemědělství. Byl to především návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Dále se jedná o návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců. Je  určený k obnově lesa a zalesňování a dotýká se změn některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).Neméně významný byl i návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí. Pak to byl i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2002 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Svým dopadem je velmi významný i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon o Státním pozemkovém úřadu

Zvlášť se Jan Hajda zastavil u zákona o Státním pozemkovém úřadu, jehož hlavním účelem bylo vrátit do zákona jednak zachování již poskytnuté výhody splátek v případě převodu zemědělského pozemku na osoby v zákoně vyjmenované. Je tomu za podmínky, že tyto osoby na příslušném pozemku hospodaří (§ 14 odst. 3 zákona). Dále je to  umožnění převodu pozemku na společnost či družstvo, jejichž je převodce společníkem či členem a které na tomto pozemku hospodaří s tím, že předkupní právo státu se v takovém případě neuplatní.

„Ovšem dnes  na základě poznatků z praxe vidím situaci jinak a řada těch, kteří mě přemlouvali např. k vymazání předkupního práva státu, ke kterému jsem měl negativní stanovisko mi dnes dávají za pravdu. Řada podnikatelů se snaží tohoto využít a půdu výhodně prodat, situace na trhu jim nahrává, dostává a dostane se do vlastnictví cizích investorů,“ upozornil senátor Hajda.

Krátce se dotknul i zákona o významné tržní síle. V tehdejším pravicovém Senátu prošel o jeden hlas a jeho přínos, tak jak ho hodnotí Potravinářská komora ČR i zemědělci je velký. „Pokusy o jeho likvidaci se podařilo odvrátit a věřím, že naopak dojde k jeho rozšíření. Především musí dojít k aktivnějšímu zapojení Ministerstva financí ČR, odboru cen, a hodnotit důsledně oprávněnost marží obchodních řetězců, nebo umět hodnotit některé ceny, které jsou prokazatelně dumpingové,“ řekl dále Jan Hajda.

Doporučení: zažádat o notifikovatelné podpory z národních zdrojů

V posledních dvou letech zemědělská veřejnost žila projednáváním  podmínek souvisejících  s novým obdobím společné zemědělské politiky a i Senát se snažil přispět. Proběhla tak řada jednání s partnerskými zemědělskými výbory v parlamentech zemí EU. „Věřím, že praxe potvrdí, že slibovaná podpora produkce a těch, kteří ji provádějí bude naplněná jako jeden z hlavních cílů,“ uvedl Hajda.

„Aby došlo ke zvýšení soběstačnosti českého zemědělství a posílení našeho potravinářství, je nutné přehodnotit současnou zemědělskou a potravinářskou dotační politiku MZe ČR. Ta současná je příliš „měkká“. Je třeba více využívat „mezer“ ve Společné zemědělské politice a zažádat „notifikovatelné podpory“ z národních zdrojů. Je iluzí věřit, že skryté národní podpory ekonomicky silných zemí budou v dohledné době zrušeny,“ konstatoval senátor. Uvedl také několik podmínek provázejících  budoucí konkurenceschopnost pro ČR. Podle Jana Hajdy je nutné oddělit podpory pro venkovský rozvoj resortu zemědělství od podpor v rámci kohezních fondů resortů místního rozvoje. V rámci současného vyjednávání by slovy senátora bylo dobré podat výhradu k tomu, aby se proces podpory zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sektoru EU neorientoval výhradně na malé a střední zemědělské podniky. „Nositeli restrukturalizačních a inovačních aktivit jsou velké zemědělské subjekty a rovněž velké podniky, v rámci potravinového řetězce, přímo navazující na prvovýrobu,“ řekl. Vidí také nutnost zajistit ochranu ohrožených produkcí hlavně v živočišné výrobě. Je pro podporu produkce těch komodit, které byly v době po vstupu do EU neprávem opomenuty. Usiluje i o to,aby se neoslabila podpora těch komodit, v kterých má ČR renomé .Je to především mák, chmel, hořčice a pár dalších. Navrhuje i přehodnotit efektivitu podpory ekologického zemědělství. „Je propastný rozdíl mezi statistikou obdělané půdy v režimu ekologického zemědělství a výslednou produkcí,“ vysvětlil co má na mysli. V neposlední řadě Jan Hajda v souladu s požadavkem větší soběstačnosti v tradičních surovinách a komoditách doporučuje posílit podporu kvality a propagaci českých výrobků z českých surovin – KLASA, Regionální potravina, Český výrobek. Je i pro určitou podporu daného zpracovatelského sektoru z národních rozpočtů, tak jak to dělají původní země EU. V závěru svého vystoupení Jan Hajda vysoce ocenil ministra zemědělství Miroslava Tomana za to , jak velmi aktivně  řešil povodňové škody a dával do souvislostí s opačným případem, kdy  jeho  předchůdce Petr Bendl vůbec neřešil  a nepomohl postiženým  suchem na jižní Moravě. Miliardové ztráty se jednoduše přešly mlčením. Na tomto příkladě on i další vystupující ukázali, jak se přístup k zemědělství  řešil  do doby nástupu Miroslava Tomana.

Rychlá a účinná pomoc postiženým

Ministr na semináři řekl, že zhruba v polovině listopadu by měli hospodáři, kterým velká voda v červnu způsobila škody na zemědělském majetku, začít dostávat vyplacené dotace. „Je to díky programu náhrad povodňových škod, který jsme na Ministerstvu bezprostředně po mém nástupu do funkce připravili a žádost o jeho schválení hned odeslali do Bruselu. Naším cílem totiž byla rychlá a účinná pomoc pro všechny poškozené zemědělce,“uvedl. Jde o částku 685 milionů korun.

Pokud jde o jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS), ministr informoval, že pro letošek schválil sazbu ve výši 6 068,88 Kč na hektar. Zemědělci tak získají v rámci SAPS o cca 2,5 mld. Kč více než loni, kdy bylo na tuto platbu necelých 19 miliard  Kč, a sazba byla 5 387,30 Kč na hektar. „Je to proto, že přímé platby pro nové členské státy Unie se od roku 2004 postupně zvyšovaly. Čeští zemědělci měli loni nárok na 90 procent z částky, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích, a plného vyrovnání přímých plateb bylo dosaženo letos,“ vysvětlil ministr Toman. Věnoval se krátce i další podpůrné částce, jíž přináší uplatnění nástroje nazývaného  zelená nafta.

„Pro zemědělskou výrobu by bylo neúnosné zrušení podpory tzv. zelené nafty, a je proto nutné zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů v úrovni platné od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013. To znamená zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů ve výši 40 procent, respektive 57 procent,“

 řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Hlavním důvodem pro další uplatnění uvedené podpory v České republice je podle něj srovnání konkurenčních podmínek českých zemědělců se zemědělci v členských státech EU, kteří toto daňové zvýhodnění uplatňují.

Na závěr semináře si zemědělci v doprovodu renomované průvodkyně-historičky prohlédli krásné prostory senátu.

 

Komentář k fotografiím:

Během semináře, po vystoupení senátorů,  ocenil prezident AKČR Jan Veleba ministra zemědělství Miroslava Tomana výroční plaketou, znázorňující přínos  agrární komoře během jejího dvacetiletého působení v ČR.

Pohled do zaplněného sálu Valdštejnského paláce, kde měli pozvaní zemědělci seminář.

Za předsednickým stolem byli ministr zemědělství Miroslav Toman, senátor a prezident AKČR Jan Veleba, předseda Senátu PČR Milan Štěch a senátor Jan Hajda.

Foto Eugenie Línková

zdroj: Eugenie Línková