KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Rok 2013 a ztráty pěstitelů květin

22/08/13
viz. zdroj

Zdroj: SKF ČR

Letošní začátek roku (zejména únor a březen) se dají charakterizovat velmi podnormální světelností, počet slunečných dní je nejnižší za posledních cca 15-20 let. Když k tomu přidáme chladné počasí od cca ½ března do 1. dekády dubna (bohužel s termínem Velikonoc), které se týkalo i ostatních zahradnicky významných zemí (zejména Nizozemí) je i laikovi jasné, že se toto vše negativně odrazí na odbytu květin ve velikonočním období i na začátku období prodeje balkónového a záhonového zboží.

Počasí je v předjaří a na jaře největším fenoménem ovlivňujícím poptávku po květinách. Při jeho slunečném a teplém průběhu podporuje po zimním období tzv. impulzívní nákup květin. Při chladném počasí a nedostatku světla je poptávka významně nižší a z pohledu pěstitele (ve skleníku) zároveň bohužel dražší z hlediska energií a prodlužování pěstební doby kultur.

Negativa letošního jara v bodech:

A. vyšší náklady na energie při vyšší ceně paliv (zemní plyn) nákup 2. kvartálu byl dražší než již relativně drahé zimní měsíce prosinec, leden
B. prodlužování kultur z nedostatku světla
C. cca  o 30 – 60% snížené tržby v březnu a jen mírně nadprůměrné měsíce duben, květen a červen
D. dovoz nadbytečného zboží zejména z Nizozemí, které nutí tuzemské pěstitele také zlevnit  (např. Viola (Maceška) á 0,11EUR a Primula (petrklíč) á 0,24 EUR = cca 40-50% obvyklé ceny v období Velikonoc)

Výhled a ekonomický dopad:

V 1. pololetí se uskuteční cca 2/3 ročních tržeb pěstitelů. Dá se odhadnout  v případě , že ostatní část roku bude mít normální průběh  bude úbytek tržeb v tomto roce cca 10-15% , při současném malém navýšení nákladů na likvidaci neprodaného zboží a na energie.   

Negativně také do této situace zasáhly letní povodně, kde byli někteří pěstitelé zasaženi přímo, jiní nepřímo (pracovníci nesměli v uzavřených oblastech vstupovat do výrobních podniků). Povodně a následná rekordní horka měla také negativní vliv na poptávku po letním sortimentu a na kvalitu výpěstků zejména ze starých skleníků s horší větratelností. 
 

Kvantifikace ztrát květinářského sektoru (ze skleníkové produkce):

Při uvažované průměrné ziskovosti 5 %, lze nevyhnutelnou ekonomickou ztrátu pěstitelů květin v roce 2013 vyčíslit v průměru na 10% ročního obratu. Na 1 ha skleníku tedy výpočtově cca 1 mil. Kč, celorepublikově při cca 130 ha intenzivně využívaných zasklených plochách s květinami by se celkové ztráty mohly pohybovat okolo 130 mil. Kč.

 

Petr Nachlinger, místopředseda SKF ČR