Nová Společná zemědělská politika pro příští programovací období mění podstatným způsobem podobu podpor, zejména přímých plateb, oproti jejich současnému nastavení.

 

Přímé platby budou nově koncipovány formou vícevrstevného modelu, který je vstřícný k životní

24/mu prostředí a zvýhodňuje malé a mladé zemědělce. Zároveň bude umožňovat lepší cílení na citlivé sektory a poskytuje členským státům flexibilitu v rozhodování v mnoha oblastech. Bude však administrativně podstatně náročnější ve srovnání se současně aplikovaným režimem jednotné platby na plochu – SAPS.

 

Na novou SZP bude k dispozici méně prostředků než doposud. V důsledku rozhodnutí o Víceletém finančním rámci EU je v případě České republiky snížení větší v oblasti rozvoje venkova než v 1. pilíři SZP. V důsledku toho bude při plnění strategických cílů rozvoje českého zemědělství a potravinářství třeba zajistit vyšší efektivitu v nakládání s těmito finančními prostředky, tedy nasměrovat dostupné finanční prostředky efektivním způsobem.

 

V souladu se Strategií pro růst by se ČR měla zaměřit zejména na zvýšení ohleduplnosti zemědělství a potravinářství k životnímu prostředí, udržitelné hospodaření zemědělských podniků a zvyšování konkurenceschopnosti a přidané hodnoty a v neposlední řadě snižování závislosti na dotacích.

 

V souvislosti s novou SZP bude potřeba učinit celou řadu rozhodnutí, která bude nezbytné notifikovat Evropské komisi v legislativně daných termínech. Tento materiál je koncipován jako podklad pro tato rozhodnutí a návazné notifikace.

 

 

BODY K ROZHODNUTÍ S TERMÍNEM NOTIFIKACE:

• převod prostředků mezi pilíři – do 31. prosince 2013 nebo 1. srpna 2014

• redefinice LFA oblastí od 2015 nebo až 2018

• poskytnutí platby oblastem s přírodním omezením v rámci 1. pilíře – do 1. srpna 2014

• zavedení degresivity – do 1. srpna 2014

• aplikace redistributivní platby – do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci

• poskytnutí dobrovolné vázané podpory – do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci

• výše částky pro platbu mladým zemědělcům – do 1. srpna 2014

• rozhodnutí o aplikaci schématu pro malé zemědělce

 

 

 

 

 

Přechodné období v roce 2014

Na jednání Rady ministrů 22. 4. 2013 představila EK legislativní návrh řešící přechodné období roku 2014. V tomto návrhu jsou zahrnuty změny týkající se jak přímých plateb, rozvoje venkova, jednotné SOT i horizontálního nařízení. Předložený návrh EK přináší avizované úpravy nařízení pro přímé platby (ES) č. 73/2009 a navazující úpravy v návrhu nařízení EP a Rady pro přímé platby po roce 2014 (týkají se především aplikace čl. 14 – transfer mezi pilíři a úpravy v čl. 6 vnitrostátní stropy).

Za nejpodstatnější prvky návrhu z pohledu přímých plateb lze označit následující: prodloužení aplikace SAPS do konce roku 2014 a pokračování specifické podpory podle článku 68 s možností revize jejího poskytování v roce 2014 do jednoho měsíce od data účinnosti tohoto nařízení. Dále byl reflektován vývoj diskuze k VFR zohledňující požadavek na externí konvergenci a snížení rozpočtu na SZP, v této souvislosti došlo také ke stanovení nových stropů pro přímé platby pro rok 2014 (pro ČR mírně nižší) v příloze VIII nařízení Rady 73/2009 (ES). V upraveném návrhu nařízení za litevského předsednictví se také členskému státu dává možnost poskytovat v roce 2014 přechodnou národní podporu (Top–Up).

Jedním z nejpodstatnějších prvků návrhu je však zavedení možnosti aplikovat transfery mezi pilíři (až 15 %) již v roce 2014. Tato problematika je řešena vložením nového článku 136a do stávajícího nařízení č. 73/2009 a také drobnými změnami v čl. 14 v návrhu nařízení pro přímé platby. Převody prostředků mezi pilíři budou upraveny jak ve stávajícím nařízení č. 73/2009, tak i v budoucím nařízení pro přímé platby po roce 2014. Rozhodnutí o provedení transferu musí být notifikováno EK do 31. 12. 2013. Pokud členské státy nepřijmou rozhodnutí počínaje rokem 2014, mohou o přesunu rozhodnout a své rozhodnutí notifikovat v termínu do 1. srpna 2014 pro období 2015 – 2019. Za podstatný prvek u převodu prostředků mezi pilíři lze považovat fakt, že převod prostředků mezi pilíři vede ke změně (snížení) přílohy II – národní obálky pro přímé platby.

Další změny v oblasti přímých plateb se týkají úpravy v čl. 29 – možnost poskytnutí záloh od 16. 10. 2014 ve výši (50 % respektive 80 %), úpravy v čl. 40 – národní stropy a čl. 51 (2) – platby v rámci SPS (hovězí, telecí, skopové a kozí maso) či změny referenčních částek v čl. 90 – zvláštní podpora pro bavlnu.

Tímto návrhem také dochází ke změně přílohy II (GAEC) a přílohy III (SMR) – úprava týkající se směrnice o podzemních vodách.

Toto přechodné nařízení se aplikuje od 1. 1. 2014, převod mezi pilíři se provede po vstupu tohoto nařízení v platnost a změny v přílohách II a III (směrnice 80/68/EHS) se aplikují od 22. 12. 2013.

1) K ROZHODNUTÍ V ROCE 2013

Flexibilita – převod prostředků mezi pilíři

Návrh nařízení k PP pro budoucí nastavení SZP po roce 2014 dává členským státům v čl. 14 možnost přesunout prostředky mezi pilíři, a to jak z prvního do druhého pilíře, tak z druhého do prvního pilíře. Kterým směrem se prostředky převedou, bude záviset na rozhodnutí členského státu a existují zřetelné signály, že budou využívány obě varianty převodů. Rozhodnutí okolních členských států mohou ovlivnit konkurenceschopnost českého zemědělství. ČR je postavena před otázku zda, případně v jaké míře by měla kompenzovat propad alokace na rozvoj venkova snížením přímých plateb. V každém případě by převod měl odpovídat reálným potřebám P2 s důrazem na efektivitu opatření.

Tento nástroj je součástí jak legislativního návrhu EK pro přechodné období roku 2014, tak i rámce pro novou SZP od roku 2015. Členské státy mohou do 31. prosince 2013 rozhodnout, že alokují až 15 % národní obálky pro přímé platby v období od roku 2014 do roku 2019 ve prospěch EAFRD . Nebo se členské státy mohou rozhodnout, že naopak realokují až 15 % z celkové obálky EAFRD v období od roku 2015 do roku 2020. Tato problematika je řešena vložením nového článku 136a do stávajícího nařízení č. 73/2009 a čl. 14 návrhu nařízení pro přímé platby po roce 2014. Pokud členské státy nepřijmou rozhodnutí počínaje rokem 2014, mohou se o přesunu rozhodnout a své rozhodnutí notifikovat v termínu do 1. srpna 2014. V tom případě se přesun bude týkat částek generovaných z národní obálky přímých plateb pro období 2015 – 2019 a v případě přesunu do 1. pilíře části celkové obálky EAFRD pro období 2016 – 2020. Schválená verze umožňuje stanovit pro jednotlivé roky různá procenta realokace a k 1. 8. 2017 umožní revizi ve smyslu navýšení částek převodu (s platností této revize od kalendářního roku 2018). Na základě dohody k VFR nepodléhají tyto finanční přesuny v případě přesunu z 1. do 2. pilíře standardnímu kofinancování (z národních zdrojů) v rámci rozvoje venkova.

V souladu s ustanovením čl. 14 se snížení obálky pro přímé platby promítne poměrně do všech složek plateb a ovlivní tak výši prostředků vynakládaných na ozelenění, podporu citlivých sektorů v rámci dobrovolné vázané podpory, výši základní platby, i podporu pro mladé a malé zemědělce.

Celková úroveň obálky přímých plateb s ohledem na převod finančních prostředků mezi pilíři

	jednotky	2014	2015	2016	2017	2018	2019 a další
národní strop (P1-P2 – 0%)	tis. €	875 305	874 484	873 671	872 830	872 819	872 809
národní strop (P1-P2 – 15%)	tis. €	744 009	743 311	742 620	741 906	741 896	741 888
rok 2013	tis. €	909 313	909 313	909 313	909 313	909 313	909 313

Varianty přesunu z P1 do P2 a jejich vliv na výši obálky pro základní platbu

varianta A) přesun 15 % z P1 do P2
			jednotka		%	2014		2015		2016		2017		2018
národní strop			tis. €		100	875 305		874 484		873 671		872 830		872 819
přesun 15% z P1 do P2			tis. €		15	131 296		131 173		131 051		130 925		130 923
základní platba			tis. €		38	394 325		393 955		393 589		393 210		393 205
platba vázaná na produkci			tis. €		13+2	–		111 497		111 393		111 286		111 284
základní platba			€/ha			–		111,92		111,81		111,71		111,71
základní platba			Kč/ha			–		2 798		2 795		2 793		2 793
varianta B) přesun 10 % z P1 do P2
			jednotka		%	2014		2015		2016		2017		2018
národní strop			tis. €		100	875 305		874 484		873 671		872 830		872 819
přesun 10% z P1 do P2			tis. €		10	87 531		87 448		87 367		87 283		87 282
základní platba			tis. €		43	SAPS		417 129		416 741		416 340		416 335
platba vázaná na produkci			tis. €		13+2	–		118 055		117 946		117 832		117 831
základní platba			€/ha			–		118,50		118,39		118,28		118,28
základní platba			Kč/ha			–		2 963		2 960		2 957		2 957
varianta C) přesun 5 % z P1 do P2
			jednotka		%	2014		2015		2016		2017		2018
národní strop			tis. €		100	875 305		874 484		873 671		872 830		872 819
přesun 5% z P1 do P2			tis. €		5	43 765		43 724		43 684		43 642		43 641
základní platba			tis. €		48	SAPS		440 303		439 893		439 470		439 464
platba vázaná na produkci			tis. €		13+2	–		124 614		124 498		124 378		124 377
základní platba			€/ha			–		125,09		124,97		124,85		124,85
základní platba			Kč/ha			–		3 127		3 124		3 121		3 121
varianta D) přesun 0 % z P1 do P2
			jednotka		%	2014		2015		2016		2017		2018
národní strop			tis. €		100	875 305		874 484		873 671		872 830		872 819
přesun 0% z P1 do P2			tis. €		0	0		0		0		0		0
základní platba			tis. €		53	SAPS		463 477		463 046		462 600		462 594
platba vázaná na produkci			tis. €		13+2	–		131 173		131 051		130 925		130 923
základní platba			€/ha			–		131,67		131,55		131,42		131,42
základní platba			Kč/ha			–		3 292		3 289		3 286		3 285

Závěr:

Flexibilita mezi pilíři je jediným prvkem z nových nástrojů SZP, který může, pokud se tak členský stát rozhodne, být aplikován již v roce 2014. V případě, že bude o přesunu rozhodnuto letos (notifikace do 31.12.2013) bude obálka větší o alokaci 1 roku, tj. roku 2014. O transferu v rámci flexibility je třeba rozhodnout vzhledem k nezbytnosti disponovat příslušnými finančními alokacemi na jednotlivé priority a opatření, včetně konečné podoby struktury Programu rozvoje venkova v dostatečném předstihu, umožňujícím program předložit vládě ke schválení do 30. listopadu 2013. Zásadní vstupy bude v tomto ohledu rovněž třeba poskytnout Ministerstvu pro místní rozvoj jako koordinátorovi společného rámce 2014 – 2020, pro účely dopracování Dohody o partnerství, která má být vládě předložena do 31. října 2013. Příslušné termíny vyplývají z usnesení vlády č. 447 z 12. června 2013.

V souvislosti s přesunem finančních prostředků z rozvoje venkova do kohezní politiky byly zpracovány variantní návrhy rozpočtu PRV 2014-2020, přičemž ve variantách je počítáno i s přesunem 15 % obálky přímých plateb do PRV, a to s variantním zacílením jak na investiční opatření na podporu živočišné výroby tak i se za cílením na opatření AEO a LFA (viz Příloha č. 1 k tomuto materiálu).

2) DALŠÍ ROZHODNUTÍ V RÁMCI NOVÉ SZP

Platba na oblasti s přírodními omezeními v P1

Návrh nařízení k PP pro budoucí nastavení SZP po roce 2014 dává členským státům
v čl. 34 -35 možnost poskytnout platbu (až 5 % obálky na přímé platby) na oblasti s přírodním omezením (LFA). Platbu dostane pouze zemědělec na způsobilé hektary, pokud má nárok na základní platbu, a jehož podnik se zcela či částečně nachází v takto definovaných oblastech. Platba může být poskytnuta na všechny oblasti LFA nebo ji lze na základě objektivních a nediskriminačních kritérií (jako jsou jejich přírodní charakteristiky
a agronomické podmínky) omezit na některou z těchto oblastí vymezených dle čl. 33(1) návrhu nařízení pro rozvoj venkova. Rozhodnutí o aplikaci této platby je nutné provést do 1. srpna 2014 a lze jej přezkoumat do 1. 8. 2016.

Poskytnutí platby pro oblast LFA z P 1 lze provést pouze za podmínky, že bude zároveň implementována redefinice (nové vymezení) těchto oblastí včetně všech nových podmínek stanovených nařízením pro rozvoj venkova (dle legislativy povinné až od r. 2018)

Finanční nároky po zavedení redefinice LFA v ČR jsou na období 2014-2020 dle předběžných výpočtů (stávající platby aplikované na veškerou zemědělskou půdu v LFA při variantě vymezení 31 %, resp. 44 %) ve výši 24,42 mld. Kč, resp. 30,95 mld. Kč, což představuje požadavek navýšení finančních prostředků o 6,5 mld. Kč, resp. 13 mld Kč ve srovnání s rozpočtem 2007-2013. Tyto finanční prostředky nejsou v novém rozpočtu pro PRV 2014+ k dispozici.

Vymezení LFA	Výměra v ha	Finanční prostředky 2014-2020 v mld. Kč	Rozdíl oproti současnému období v mld. Kč
31 %	1 319 600 Z.P.	24,422	6,561
44 %	1 650 500 Z.P.	30,954	13,092
PRV 2007-2013 (51 %)	811 625 TP	17,861 (2007-2013)	–

Pozn.: po provedení revize plateb LFA dle nové metodiky dojde k dalšímu navýšení  požadavku na finanční nároky pro období 2014-2020.

Závěr:

Nedoporučujeme aplikovat zavedení nového vymezení dříve než v r. 2018 (nejsou k dispozici vysoké finanční požadavky pro zajištění plateb LFA po zavedení redefinice)

V souladu s výše uvedeným by mohla být platba na oblasti s přírodními omezeními v P1 až v roce 2018.

Redistributivní platba a degresivita

Degresivita

Návrh nařízení k přímým platbám nemá v současnosti konsolidovanou podobu obsahující kompromis dohodnutý na Radě ministrů 25. 6. 2013 v Lucemburku, který počítá s povinnou aplikací degresivity na úrovni 5 % u plateb nad 150 000 EUR s možností dalšího dělení na tranše. Členské státy mohou zároveň rozhodnout o zohlednění mzdových nákladů včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění vynaložené v souvislosti se zemědělskou aktivitou podniků. Dle studie ÚZEI – TÚ 4234-2012 by aplikace degresivity s odpočtem mzdových nákladů a povinných odvodů v podmínkách ČR měla mít jen minimální vliv. Generované částky pro rozvoj venkova by byly minimální. Daleko podstatnějším aspektem se v tomto ohledu jeví značná administrativní zátěž spojená s prokazováním objemu vynaložených finančních prostředků na straně žadatelů a s aplikací kontrolních mechanizmů na straně platební agentury – kontrola účetnictví u 100 % žadatelů, jejichž čerpání z přímých plateb převyšuje 150 000 EUR. Povinná aplikace degresivity může přinést prostředky do rozvoje venkova a ve svém důsledku tak ovlivnit výši finančních prostředků převáděných v rámci flexibility. V rámci případného rozhodnutí o využití odpočtu mzdových nákladů je však nutné zvážit přínos takového opatření ve smyslu snížení celkové úrovně degresivity a zvýšení administrativní zátěže spojené se sledováním mzdových nákladů.

Finanční prostředky generované v rámci degresivity budou přesunuty do P2 SZP. Členské státy mají povinnost oznámit svá rozhodnutí ohledně aplikace degresivity v termínu do 1. srpna 2014 s možností revize k 1. srpnu 2017 pro finanční roky 2019-2020.

 

Odhad dopadu realizace degresivity (bez započítání zaměstnaneckých nákladů) na základě aktuálního znění návrhu pro budoucí schéma přímých plateb (výsledek dohody z Lucemburku 25/6/2013, odhad pro rok 2015, s využitím struktury přímých plateb dle roku 2012)

degresivita (bez odpočtu zam. nákladů)	€	Kč
suma PP podniků s degresivitou	358 090 927	8 952 273 178
počet podniků s degresivitou	1 129	1 129
suma PP podléhající degresivitě	188 740 927	4 718 523 178
% degresivity	5%	5%
výsledná částka degresivity	9 437 046	235 926 159

 

Redistributivní platba = platba na první hektary

Představuje nástroj pro realokaci finančních prostředků v rámci P1. Tato platba, byla představena jako alternativa k aplikaci degresivity přímých plateb v případě, že členský stát na ni vyčlení více než 5 % roční obálky přílohy II (maximálně však 30 %) návrhu nařízení s maximální výší sazby na úrovni 65 % národního nebo regionálního průměru na hektar roku 2019 do limitu prvních max. 30 ha nebo průměrné velikosti farmy dle přílohy IV návrhu (ČR 89 ha). V takovém případě není členský stát povinen aplikovat degresivitu.

Členský stát může o aplikaci redistributivní platby rozhodnout do 1. srpna kteréhokoli roku předcházejícího aplikaci.

Předkládané varianty předpokládají minimalistickou variantu využití redistributivní platby v minimální výši potřebné pro využití této varianty jako alternativy degresivity.

Výše základní platby se v rámci použitého modelu snižuje v závislosti na % převodu z P1 do P2, a to o 264 – 310 Kč/ha.

Počty podniků a jejich výměra

limit	Počty podniků	Suma výměry v daném limitu (ha)
1-89 ha	23 866	411 569,68
89,01 ha a více	5 032	3 127 668,21

 

varianta A: přesun 15 % z P1 do P2

	jednotka	%	2015	2016	2017	2018	2019 a dále
národní strop	tis. €	100	874 484	873 671	872 830	872 819	872 809
přesun 15% z P1 do P2	tis. €	15	131 173	131 051	130 925	130 923	130 921
redistributivní platba	tis. €	5	37 166	37 131	37 095	37 095	37 094
základní platba	€/ha		101,36	101,27	101,17	101,17	101,17
základní platba	Kč/ha		2 534	2 532	2 529	2 529	2 529

 

Odhad výše redistributivní platby se pohybuje v rozmezí 1  081 Kč* – 1 815 Kč** na ha v závislosti na zvolené limitní výměře.

*S využitím údajů ÚZEI – výměra k redistributivní platbě 859 417,68 ha – limit do 89 ha.

** S využitím výše základní platby před odpočtem redistributivní platby

 

varianta B: přesun 0 % z P1 do P2

	jednotka	%	2015	2016	2017	2018	2019 a dále
národní strop	tis. €	100	874 484	873 671	872 830	872 819	872 809
přesun 0% z P1 do P2	tis. €	0	0	0	0	0	0
redistributivní platba	tis. €	5	43 724	43 684	43 642	43 641	43 640
základní platba	€/ha		119,25	119,14	119,02	119,02	119,02
základní platba	Kč/ha		2 981	2 978	2 976	2 976	2 975

 

Odhad výše platby v rozmezí cca 1 271* – 2 135 Kč** na ha v  závislosti na zvolené limitní výměře.

*S využitím údajů ÚZEI – výměra k redistributivní platbě 859 417,68 ha – limit do 89 ha.

** S využitím Výše základní platby před odpočtem redistributivní platby

Závěr:

Problematika byla posuzována s ohledem na objem přesunů finančních prostředků na základě kritéria velikostní struktury farem s přihlédnutím k administrativní náročnosti realizace režimu. Vzhledem k vysoké administrativní náročnosti realizace kontroly vynaložených mzdových nákladů se nabízí varianta s nižší úrovní realokace, která umožní korekci případné částky převodu do druhého pilíře – tj. degresivita. Nezbytné bude také zohlednit dopady jednotlivých variant s ohledem na strukturu podniků. Vzhledem k tomu, že toto téma, které patří do skupiny témat VFR, ještě není uzavřeno, bude při přípravě podkladů přihlíženo k aktuálnímu stavu podmínek pro aplikaci degresivity nebo redistributivní platby.

Schéma poskytování přímých podpor – SAPS x platební nárok

Nově schválený návrh nařízení Rady a Evropského parlamentu umožňuje následující varianty výplaty základní platby:

1. aplikace schématu s platebními nároky (PN) od roku 2015 ve všech členských státech podle návrhu EK,

2. pro státy doposud aplikující SAPS pokračování systému SAPS a přechod na aplikaci schématu s platebními nároky od roku 2018 podle návrhu Rady,

3. pro státy doposud aplikující SAPS pokračování systému SAPS až do roku 2020 – tento návrh vzešel jak ze strany Rady tak EP.

Všechny tři varianty počítají se zachováním modelu vícevrstevné struktury platby – tedy využití možnosti dobrovolné vázané podpory podle článku 38, možnosti alokovat podporu znevýhodněným oblastem podle čl. 34, poskytnout podporu mladým (čl. 36) a malým zemědělcům (čl. 47).

Pokračování systému SAPS s přechodem na PN od roku 2018 (2.)

Tato varianta je mezistupeň mezi variantami PN od 2015 a SAPS do 2020. Výrazným prvkem tohoto návrhu je skutečnost, že je nezbytné učinit rozhodnutí o přechodu na PN již na počátku nového programového období (tj. 1.8.2014). Pokud by ČR zvolila tuto variantu, mohla být podle návrhu Rady poskytována podpora oddělená od produkce ve výši až 20 % obálky (cca 1 800 – 2 500 mil Kč). V případě ČR by představovala pokračování oddělené platby za cukr, rajčata a podpor čl. 68 na úrovni 100 % plateb v roce 2013 (až cca 1 900 mil Kč). Po dobu aplikace SAPS by měl daný stát možnost poskytovat degresivní Top-Up s referencí na částky poskytnuté v rámci Top-Up v roce 2013 před modulací = cca 1 mld. Kč. Předpokládaná výše Top-Up je 75 % v 2015, 70 % v 2016, 65 % v 2017, 60 % v 2018, 65 % v 2019 a 50 % v 2020, to by představovalo nároky na státní rozpočet max. cca 813 –  542 mil. Kč v jednotlivých letech.

Následně po přechodu na PN by měl stát možnost aplikace odlišení hodnot PN ve zjednodušeném režimu kalkulace pouze ve vazbě na citlivé sektory do roku 2020 (článek 28f).

Prodloužení aplikace režimu SAPS jako alternativy základní platby by poskytlo prostor pro přípravu režimu PN, nicméně by nesnížilo administrativní náročnost spojenou se zavedením nového systému (vedení registru, evidování transferů PN, národní rezerva) a stejně jako čl. 22 tak i čl. 28f a Top – Up – by byly poskytnuty na základě historických referencí, tedy s rizikem alokace podpory i neaktivním pěstitelům, a to včetně odpovídajícího podílu historické reference u platby SAPS. Jako limitující faktor využití možnosti aplikovat Top – Up od roku 2015 lze považovat nutnost vyplatit alespoň v minimální výši také Top – Up v roce 2013.

Pokračování systému SAPS do 2020 (3.)

Návrh na pokračování v systému SAPS byl v době zahájení diskuze k reformě SZP jedním z hlavních požadavků nových států. SAPS je jednoduchý systém, který reflektuje aktuální obhospodařovanou plochu. SAPS by stejně jako ve variantě „přechod na PN v roce 2018“ nahrazoval základní platbu vázanou na PN, ale v tomto případě po celé nové programové období, tj. bez nutnosti změny režimu v průběhu období 2015 – 2020. Tato varianta umožňuje maximální cílení na aktivní pěstitele/chovatele. Státy by měly možnost poskytovat Top-Up s referencí na rok 2013 stejně jako ve variantě „přechod na PN v roce 2018“. Předpokládaná výše Top-Up je 75 % v 2015, 70 % v 2016, 65 % v 2017, 60 % v 2018, 55 % v 2019 a 50 % v 2020, to by představovalo nároky na státní rozpočet max. cca 813 –  542 mil. Kč v jednotlivých letech.

Pokud by se stát rozhodl k přechodu na PN, mohl by tak učinit kdykoliv během období (2015-2020). Tato varianta neumožňuje poskytnutí až 20 % podpory oddělené od produkce. Stejně jako ve variantě 2 by pro využití Top – Up bylo nutné vyplatit Top – up také v roce 2013.

Závěr:

Prioritou MZe je řešení situace citlivých sektorů s důrazem na živočišnou výrobu a „živé“ producenty. Vzhledem k tomu, že výše podpory „živých“ producentů je ve všech třech variantách stejná, nabízí se možnosti hodnotit varianty i na základě jiných kritérií jako je například zaměření se na minimalizaci administrativní zátěže, jak na straně zemědělců, tak na straně státu. V porovnání s minulým obdobím umožňuje nová vícevrstevná struktura přímých plateb lepší cílení na citlivé sektory, životní prostředí a generační obměnu.

Možné změny podmínek výroby cukrové řepy s ohledem na ukončení režimu kvót počínaje rokem 2017 budou evaluovány a případně zohledněny v rámci revize podmínek poskytování dobrovolné vázané podpory k 1. 8. 2016.

Dobrovolná vázaná podpora

Návrh EK na vymezení režimu přímých plateb od roku 2014 předpokládá v čl. 38 návrhu nařízení k PP možnost vyčlenit až více než 10 % národního stropu pro účely podpory vázané na produkci (tzv. couplovaná platba). V návrhu nařízení (čl. 38(1)) jsou stanoveny jednotlivé sektory, kterým by tato podpora měla být dostupná. V každém případě může být podpora vázaná na produkci poskytnuta pouze v míře nezbytně nutné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech.

V čl. 39 jsou, dle schváleného návrhu, vymezeny jednotlivé úrovně plateb spojených s produkcí, které členský stát může použít. V principu existují 3 pásma:

• do 8 % národního stropu – v podstatě přístupná všem členským státům s možností navýšení až o + 2 % pro proteinové plodiny (předpokládáme, že se jedná o hrachy, boby a sladké lupiny).

Nutno oznámit EK, přičemž oznámení musí obsahovat informace o dotyčných regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory;

• do 13 % národního stropu – pro státy do roku 2014 se SAPS, nebo státy poskytující prémie pro KBTPM, příp. Maltu, nebo státy, které uplatňovaly SPS a přidělily alespoň v průběhu jednoho roku z období 2010 – 2013 souhrnem podpor spojených s produkcí více než 5 % z celkového objemu přímých plateb specifikovaných v nařízení s možností navýšení až o + 2 % pro proteinové plodiny (hrachy, boby a sladké lupiny).

Oznámení EK musí v tomto případě navíc obsahovat podrobný popis zvláštní situace
a zvláštnosti zemědělské činnosti nebo zemědělských odvětví (zdůvodnění nedostatečnosti 5% podílu);

• více než 13 % – pro státy, které přidělily alespoň v průběhu jednoho roku z období 2010 – 2013 souhrnem podpor spojených s produkcí více než 10% z celkového objemu přímých plateb specifikovaných v nařízení (nelze započítat top-up či oddělenou platbu na cukrovku nebo rajčata).

Oznámení EK musí v tomto případě splňovat náležitosti podpory nad 8 %, ale navíc tato podpora podléhá schválení ze strany EK za předpokladu, že jsou splněny legislativní předpoklady uvedené v čl. 41 nařízení.

Dosavadní realizace podpor spojených s produkcí v ČR

Od vstupu do EU ČR využívala národních doplňkových plateb (top-up) pro zacílení podpory na sektory, které byly nejvíce dotčeny plošným charakterem podpor v rámci SAPS (2005 -2011). Tyto platby byly cíleny na citlivé sektory: bramborový škrob, chmel, přežvýkavci, KBTPM, ovce a kozy. Vlivem krizového vývoje v sektoru mléka bylo rozhodnuto o využití podpory dle čl. 68 od roku 2010 pro krávy chované v systému s tržní produkcí mléka.

V roce 2011 bylo rozhodnuto, že vzhledem k postupnému snižování top-up, bude od roku 2012 rozšířeno spektrum sektorů podporovaných prostřednictvím čl. 68 o sektory, doposud podporované top-up. Od roku 2012 se tedy prostřednictvím podpor dle čl. 68 podporují brambory pro výrobu škrobu, chmel, KBTPM (telata masného typu), bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech a krávy chované v systému s tržní produkcí mléka.

Zároveň je v rámci sektorově specifických plateb v ČR aplikována oddělená platba za cukr
a oddělená platba za rajčata. V rámci těchto plateb si je však nutné uvědomit, že se nejedná
o platby spojené s produkcí, ale platby, které jsou poskytovány sice ve vazbě na konkrétní sektory, ale ve formě oddělené od produkce k určitému historickému referenčnímu datu (tedy i v současnosti v daném sektoru neaktivním zemědělcům).

Možné varianty alokování podpory podle čl. 38:

V rámci využití nástrojů 1. pilíře pro zacílení podpory zejm. přežvýkavcům lze předpokládat hlavní důraz na využití čl. 38 – vázaná podpora. Tento mechanismus na rozdíl od jiných jako jediný umožňuje podporu vázat na skutečnou aktuální produkci, nikoliv historické údaje, a je u něj tedy zaručeno, že podpora bude alokována tzv. „živým producentům“.

Co se týká návrhů na možné alokace výše uvedené podpory, byl zpracován modelový materiál, otevřený dalším úpravám:

• v případě sektorů, které by mohly být zařazeny na seznam podporovaných sektorů dle čl. 38 nad rámec citlivých sektorů doposud podporovaných ve formě zvláštní podpory (dle čl. 68 nařízení rady č. 73/2009), resp. top-up, jako např. ovoce a zelenina:

1. otvírá možnost následně na národní úrovni rozhodnout, zda tyto sektory budou zařazeny mezi sektory podporované podle čl. 38;

2. v případě, kdy takový sektor bude zařazen dle bodu a), umožňuje následně na základě rozhodnutí vedení MZe upravit výši takové podpory pro daný sektor.

• v případě sektorů, které jsou již v současné době jako citlivé sektory podporovány ve formě zvláštní podpory (dle čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009), resp. top-up (přežvýkavci, chmel, bramborový škrob), u nichž panuje shoda ze strany nevládních organizací o nezbytnosti pokračování jejich podpory, byl v rámci modelových příkladů rozdělení finančních prostředků mezi těmito sektory využit alokační klíč, který je v současnosti aplikován pro zvláštní podpory, přičemž u chmele a škrobu byly vzaty referenční hodnoty z roku 2011 a přežvýkavci byli modelováni jako skupina celkem.

Všechny navržené modely jsou přizpůsobeny možnosti jakékoli úpravy na základě dalších rozhodnutí.

Pro určení alokačního klíče u přežvýkavců lze vycházet z:

• historické posloupnosti podpor výše uvedených citlivých sektorů pro čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009:

1. v letech 2005-2011 byly tyto sektory podporovány prostřednictvím top-up;

2. od roku 2012, vzhledem k postupně výrazně se snižujícímu objemu možností podpor top-up, bylo rozhodnuto o zařazení těchto sektorů do zvláštní podpory dle čl. 68 nařízení Rady č. 73/2009;

3. podmínky vázané podpory dle čl. 38 návrhu budoucího schématu přímých plateb jsou koncipovány jako pokračování doposud uplatňovaných sektorově specifických vázaných podpor (tedy v případě nových členských států aplikujících SAPS podpor dle čl. 68 a top-up).

• nebo variantně změnit podíly jednotlivých sektorů podle aktuálních požadavků.

Objemy finančních prostředků pro podporu dle čl. 38 – dobrovolná vázaná podpora

v tis. €	2015	2016	2017	2018	2019 a dále
národní strop	874 484	873 671	872 830	872 819	872 809
vázaná podpora 10 %	87 448	87 367	87 283	87 282	87 281
vázaná podpora 13 %	113 683	113 577	113 468	113 466	113 465
vázaná podpora 13 + 2 %	131 173	131 051	130 925	130 923	130 921

Objemy finančních prostředků pro podporu dle čl. 38 – dobrovolná vázaná podpora (po zohlednění přesunu 15 % P1 do P2)

v tis. €	2015	2016	2017	2018	2019 a dále
národní strop – 15 %	743 311	742 620	741 906	741 896	741 888
vázaná podpora 10 %	74 331	74 262	74 191	74 190	74 189
vázaná podpora 13 %	96 630	96 541	96 448	96 446	96 445
vázaná podpora 13 + 2 %	111 497	111 393	111 286	111 284	111 283

Varianty rozdělení podpory mezi sektory podle článku 38 pro rok 2015

Varianta A: Aktuálně podporované citlivé sektory v rámci čl. 68 a Top – Up

V mil. Kč.	Článek 38 (13 + 2 %)
PŘEŽVÝKAVCI (P1ÞP2 0 %)	2 666
(P1ÞP2 15 %)	2 266
ŠKROB (P1ÞP2 0 %)	113 (ref. 2011 – top – up + čl. 68)
(P1ÞP2 15 %)	96
CHMEL (P1ÞP2 0 %)	63 (ref. 2011 – top – up + čl. 68)
(P1ÞP2 15 %)	54
PROTEINOVÉ PLODINY (P1ÞP2 0 %)	437
(P1ÞP2 15 %)	372

P1P2	0%	-5%	-10%	-15%
přežvýkavci	2666	2 533	2 399	2266
škrob	113	107	102	96
chmel	63	60	57	54

 

Varianta B: Aktuálně podporované citlivé sektory v rámci čl. 68 a Top – Up + sektor ovoce a zeleniny

V mil. Kč.	Článek 38 (13 + 2 %)
PŘEŽVÝKAVCI (P1ÞP2 0 %)	2 416
(P1ÞP2 15 %)	2 053
ŠKROB (P1ÞP2 0 %)	113 (ref.2011 – top – up + čl. 68)
(P1ÞP2 15 %)	96
CHMEL (P1ÞP2 0 %)	63 (ref.2011 – top – up + čl. 68)
(P1ÞP2 15 %)	54
O a Z (P1ÞP2 0 %)	250
(P1ÞP2 15 %)	213
PROTEINOVÉ PLODINY (P1ÞP2 0 %)	437
(P1ÞP2 15 %)	372

 

P1P2	0%	-5%	-10%	-15%
přežvýkavci	2416	2 295	2 174	2053
škrob	113	107	102	96
chmel	63	60	57	54
O a Z	250	238	225	213

 

Závěr:

Předpokládá se, že této podpory bude využito jako součásti komplexního řešení citlivých sektorů s důrazem na podporu přežvýkavců s ohledem na doposud podporované sektory v systému přímých plateb na základě zvláštní podpory podle čl. 68 NR (ES) č. 73/2009 či národních doplňkových plateb (krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, KBTPM, ovce a kozy, škrob, chmel). K výše zmíněným sektorům byl v návrzích zahrnut také sektor ovoce a zeleniny.

Jelikož podpora podle čl. 38 je jedinou možností jak efektivně podpořit aktivní zemědělce předpokládá se využití limitu pro tuto podporu v maximální výši (13 + 2 %).

Platba pro mladé zemědělce

Jedním z hlavních cílů reformy SZP je podpořit zájem mladých lidí o podnikání v zemědělském sektoru.  Platba proto patří mezi povinné složky v rámci nastavení schématu PP a možností alokace do výše až 2 % národní obálky. Podle předběžných propočtů ÚZEI potřeby této platby v ČR odpovídají cca 0,5 % národní obálky.

V návaznosti na schválenou verzi návrhu, se pro ČS aplikující SAPS bude jednat o „prémii“ ve výši 25 % hodnoty platby SAPS dle čl. 28 c) na každý deklarovaný hektar žadatele nebo o částku na úrovni 25 % národní průměrné platby na ha v roce 2019 na deklarovaný hektar. Prémie bude poskytnuta až do výše limitu stanoveného státem v rozmezí 25 – 90 ha. Vzhledem ke své flexibilitě nařízení umožňuje rovněž výplatu na národní úrovni stanoveného paušálu na podnik založeného na průměrné velikosti podniků převzatých mladými zemědělci v  aktuálním referenčním období v daném ČS či regionu.

Kompromisní návrh zavádí povinnou povahu platby a dává možnost každoroční revize před 1. 8. roku předcházejícího aplikaci nově alokovaného procenta.

Závěr:

I přes prosazování dobrovolnosti platby v rámci vyjednávání na úrovni EU, nelze na národní úrovni ČR tento fakt interpretovat jako neochotu tuto platbu zavést. ČR by měla v rámci generační obměny a strategického rozvoje zemědělského sektoru alokovat 0,5 % národní obálky na platbu pro mladé zemědělce i v případě schválení dobrovolné povahy této platby. Současně by ČR měla volit metodu kalkulace, která poskytne platbu na maximální možný počet hektarů.

Schéma pro malé zemědělce

Původní návrh EK v čl. 47-51 ukládá ČS povinnost poskytnout platbu (až 25 % obálky na PP) na schéma pro malé zemědělce. Vstup do schématu je možný pouze do 15. 10. 2015. Podpora má podobu paušální platby a měla by být dle návrhu EK stanovena členským státem v závislosti buď na průměrné platbě na jednoho žadatele, nebo na průměrné platbě na hektar vynásobené maximálně třemi a musí se pohybovat v rozmezí 500-1250 €. Kompromisní návrh zavádí dobrovolnou povahu této platby. Nařízení bude umožňovat automatické zahrnutí zemědělců do schématu, pokud výše jejich platby nepřesáhne limit.

V současných návrzích existují následující metody kalkulace:

– paušální platba stanovená členským státem v závislosti na průměrné národní platbě na žadatele či paušální platba stanovená členským státem v závislosti na průměrné platbě na hektar vynásobené maximálně pěti s tím, že výsledná částka na žadatele se musí pohybovat v rozmezí 500 – 1250 €;

– výpočet přesné částky na základě podané žádosti v prvním roce před vstupem do schématu.

Malí zemědělci jsou a priori vyjmuti z povinnosti plnit povinnosti cross-compliance a greeningu.

Podle předběžných propočtů ÚZEI by se tato platba týkala cca 27 % žadatelů o přímé platby s výměrou mezi 1 a 5 hektary což by představovalo nárok na cca 0,6 % národní obálky.

Závěr:

Vzhledem k množství žadatelů, jichž by se schéma týkalo (cca 27 %), by ČR měla alokovat pro tuto platbu cca 0,6 % národní obálky vzhledem ke snížení administrativního zatížení žadatelů i SZIF v rámci kontrol, a to i v případě schválení dobrovolné povahy tohoto schématu. Rozhodnutí o metodě výpočtu a tedy i výsledné výši platby by mělo zohlednit požadavek nevládních organizací na určitou vyváženost systému.

Předkládaný materiál může být průběžně upravován a aktualizován.

PŘÍLOHA Č. 1

Varianty stanovení rozpočtu na Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020

Jedná se o ilustrativní varianty, které zohledňují výši stávajících plateb AEO, EZ a LFA, a které budou pro nové programové období aktualizovány.

Předpokládaný rozpočet na budoucí období:

Celkem na SZP 8,3 mld. EUR: z toho 1. pilíř 6,2 mld. EUR a 2. pilíř 2,13 mld. EUR (jedná se o EU část – včetně národního kofinancování činí rozpočet cca 2,8 mld. EUR; pro srovnání v současném období činí celkový rozpočet 3,6 mld. EUR)

Možnost přesunu z 1. do 2. pilíře až 15 % – cca 802 mil. EUR

Poznámky k navrženým variantám rozpočtu:

Vzhledem k prodloužení závazků u AEO a EZ budou v r. 2014 (přechodné období) sazby na 1 ha zachovány ve stejné výši jako v období 2007 – 2013.

Součástí rozpočtu jsou i staré závazky AEO, PUZČ a zalesňování ve výši 301 702 987 EUR – tyto závazky nejsou do jednotlivých typů opatření zahrnuty, promítají se až v posledních řádcích tabulky

Varianta A – bez přesunu z 1. pilíře, s důrazem na investiční podpory

Typ podpory (v součtu opatření)	Rozpočet 2007 – 2013 (EUR)	Podíl na rozpočtu 2007 – 2013	Návrh rozpočtu 2014 – 2020 (EUR)	Podíl na rozpočtu 2014 – 2020
Investiční pro zemědělce	1 015 959 762	28%	1 224 835 556	50%
Investiční pro lesníky	126 025 169	3%	135 680 000	5%
Nároková pro zemědělce (AEO, EZ, LFA, Natura 2000)	1 870 049 294	51%	821 335 410	33%
Nároková pro lesníky	19 980 782	1%	26 156 250	1%
LEADER a obce	517 111 945	14%	242 000 000	10%
Nezemědělští podnikatelé	102 917 909	3%	0	0%
Technická pomoc	18 019 240	0%	20 000 000	1 %
Celkem	3 670 064 101	100%	2 470 007 215	100%
včetně starých závazků			2 771 710 202

Dopady varianty A:

AEO, EZ – snížení sazeb od r. 2015 na 1 ha o 50 %.

Platby v LFA od r. 2016 na 37 %.

Lesnická environmentální opatření snížena na 12,5 až 25 % vypočtených sazeb (v závislosti na typu opatření).

Investice jsou zachovány ve stávající výši, nebo dokonce vyšší (dle konkrétního opatření), Leader a obce jsou podporovány zhruba v poloviční výši, nezemědělští podnikatelé nejsou podporováni vůbec.

Varianta B – bez přesunu z 1. pilíře, s důrazem na environmentální podpory

Typ podpory (v součtu opatření)	Rozpočet 2007 – 2013 (EUR)	Podíl na rozpočtu 2007 – 2013	Návrh rozpočtu 2014 – 2020 (EUR)	Podíl na rozpočtu 2014 – 2020
Investiční pro zemědělce	1 015 959 762	28%	360 391 111	14 %
Investiční pro lesníky	126 025 169	3%	136 293 333	5 %
Nároková pro zemědělce (AEO, EZ, LFA, Natura 2000)	1 870 049 294	51%	1 722 062 717	69 %
Nároková pro lesníky	19 980 782	1%	44 793 750	2 %
LEADER a obce	517 111 945	14%	208 666 667	8 %
Nezemědělští podnikatelé	102 917 909	3%	0	0%
Technická pomoc	18 019 240	0%	20 000 000	1 %
Celkem	3 670 064 101	100%	2 492 207 579	100%
včetně starých závazků			2 793 910 565

Dopady varianty B:

AEO, EZ, LFA – zachovány sazby současného programového období.

Lesnická environmentální opatření snížena na 25 až 50 % vypočtených sazeb (v závislosti na typu opatření).

Investice pro zemědělce se v závislosti na opatření pohybují na třetinové a nižší hodnotě oproti současnému období, některá opatření by nebylo smysluplné vůbec spouštět, navržený počet opatření (který je vyšší než v současném období) by se měl redukovat pouze na ta nejpotřebnější.

Lesnická investiční opatření jsou sice v souhrnu vyšší, ale jedná se de facto pouze o environmentální investice, ostatní investice jsou zredukovány na méně než polovinu stávajícího stavu.

Leader a obce jsou podporovány v méně než poloviční výši, nezemědělští podnikatelé nejsou podporováni vůbec.