Vzniká řada dotazů, o kolik sníží pozdní setí a pozdní nástup plošné vegetace výnosy. Z našeho pohledu (řepka, pšenice, ječmen, mák) nejde o nic kritického. Jaro je v našich podmínkách velmi proměnlivé. Uspěchané setí dá často horší výsledky než časově uvážené.

Na výnosy plodin ozimých i jarních má rozhodující vliv doba mezi polovinou dubna až polovinou června. V té době potřebujeme vlhké a chladné počasí s teplotami přes den mezi 10–20 °C, v noci 8–15 °C, polojasno, vysokou vzdušnou vlhkost a časté přepršky asi s 50–70 mm za měsíc.

Založení porostu máku

Založení porostu a následné vzejití je kritickým bodem agrotechniky máku i při dodržení všech známých pravidel, a to podzimní urovnání povrchu při orebném zpracování a při bezorebném hlubokém kypření kombinovanými kypřiči. Za těmi zůstává také rovný pozemek. Na jaře pak pouhé provzdušnění půdy mělkou přípravou (kompaktor, brány, aktivní nebo pasivní pracovní orgány secích kombinací). Seje se pokud možno takzvaně na vodu – do hloubky, kde je vlahá, tmavá, kapilárně aktivní půda. Proto při teplém a suchém počasí je vhodné mák zasít i hlouběji, až okolo dvou centimetrů. ? Vlhkost půdy Vlhkost půdy při setí by měla být taková, že se půda na pracovní orgány secího stroje nelepí, netvoří se hrudky, ale po přejezdu secího stroje je patrná vlhká stopa. Setí máku by se nemělo uspěchat. Z dlouholetých pokusů vyplývá, že průměrný výnos z březnových výsevů je nižší než z dubnových. Dřívější doporučení z minulého století vysévat na tající sníh byla tehdy správná. Sely se ale asi 3 kg/ha osiva a jednotilo se. Vybraly se ve fázi 2–4 listů nejlepší rostliny, a to jen 15–20/ m2. V současné době mechanizovaného pěstování preferujeme výsev do správně připravené, zralé půdy, která zajistí co nejrychlejší vzejití co nejvíce rostlin.

I přes dodržení všech výše uvedených zásad sklízíme porosty s průměrným počtem okolo 55 rostlin na metru čtverečním, když optimum by mělo být kolem 80 rostlin/m2. Přitom při výsevku 1,5 kg a HTS 0,5 g vysejeme na metr čtvereční 300 semen máku. To znamená, že výsledný výnos porostu tvoří něco okolo 20 % zasetých rostlin. K tomuto úbytku dochází zejména napadením houbovými patogeny, likvidací krytonoscem kořenovým a v neposlední řadě prostým nevzejitím osiva v důsledku sucha a špatného setí, tedy nezvolení správné hloubky.

? Teplota a srážky Teplota patří k rozhodujícím činitelům ovlivňujícím klíčení a energii klíčení semen. Například při teplotě 10 °C začínají semena klíčit po 5 až 6 dnech, při teplotě 18–20 °C již klíčí během 3 až 4 dnů. Další zvyšování teplot již klíčení neurychluje. Může naopak klíčivost o dost snížit. Rychle se vyvíjející rostlinky jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům, kterým „utečou“, jsou vitálnější, lépe se vyrovnávají se stresovými faktory a poskytují vyšší výnos. V posledních letech často docházelo k problematickému vzcházení máku způsobeného suchem v dubnu. Velký důraz se proto musí klást již při předseťové přípravě na zabránění ztrátám půdní vlhkosti a docílení optimální struktury půdy, to znamená co nejméně s ní hýbat. Hrudky nevadí.

? Struktura půdy a výsev Docílení optimální struktury půdy nabývá na významu zejména při sníženém výsevku, kdy se snažíme dosáhnout optimálního počtu rostlin na ploše. Semeno totiž při klíčení přijímá asi 90 % vlastní hmotnosti vody, a tak střídající se vlhké a suché periody počasí mohou podstatně omezit vyrovnanost vzcházení už i tím, že se obvykle vytváří málo propustný půdní škraloup. Naopak přílišné vlhko a chladno může v době vzcházení urychlit šíření houbových chorob a způsobit padání klíčních rostlin.

Vysévat můžeme všemi dostupnými secími stroji, které dokáží zabezpečit výsevek 1,2–1,75 kg/ha a uloží osivo do hloubky maximálně 1–2 cm. Platí pravidlo, že čím těžší půda, tím sejeme mělčeji.

Při seřízení hloubky se snažíme, aby osivo leželo na seťovém lůžku. Tak uložené osivo dokáže využít kapilární vzlínavosti spodní vody a bez problémů klíčí a vzchází. Jestliže je půda například po jarním zpracování hrudovatá nebo proschlá hlouběji než 5 cm, zasejeme mák hlouběji a po zasetí pozemek uválíme, nejlépe rýhovanými válci. Válení zcela vynecháme na těžkých půdách se sklonem ke tvorbě škraloupu. Jestliže je půda zpracovaná na jaře hluboko a nastavením secího stroje nejsme schopni zabezpečit uložení osiva do požadované hloubky, je vhodnější za sucha provést válení před setím.

Termín setí a výnosy máku

V tabulce jsou uvedeny termíny setí, délka vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě 2000–2012 na prakticky stejně ošetřované variantě. Neuvádí se rok 2007, kdy byly porosty poškozeny suchem natolik, že nebyl porost doveden do sklizně. V roce 2008 porosty zaseté v únoru nevzešly a byly přesety těsně před polovinou dubna.

Z uvedené tabulky vyplývá, že termín setí a délka vegetační doby nemá na výnos semen máku tak výrazný vliv, jak se doposud uvádělo a jak je v agronomickém povědomí. Naopak, dubnové výsevy vykazují mnohdy vyšší výnos semen než březnové.

Z tabulky 2 vyplývá, že nejvyšších výnosů dosahujeme v termínu výsevu 1.–10. dubna. Je také patrné, že ani porosty založené po 10. 4. nezaznamenávají žádný významný propad výnosu. Důležitější je kvalita než rychlost za každou cenu. To je velmi aktuální pro sezónu 2013.

(Poznámka: Studii, ověřenou léty výzkumů a praxe si vyžádal Svaz producentů máku, členská organizace Agrární komory ČR, u odborníků z České zemědělské univerzity Praha, aby ji nabídl široké agrární veřejnosti.)

Tab 1 – Termín výsevu, délka vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě 2000– 2012 

 

Rok	Termín setí	Délka vegetace (dny)	Výnos semen (t/ha)
2000	26.3	158	1,36
2001	3.4	150	1,62
2002	10.3	174	1,44
2003	20.3	164	1,48
2004	19.3	163	1,56
2005	29.3	155	1,81
2006	20.4	129	1,60
20081)	13.4	136	1,43
2009	3.4.	151	1,68
2010	26.3	161	1,37
2011	30.3.	154	1,98
2012	22.3.	161	1,35

1) přesev

Tab. 2 – Četnost setí v letech 2000– 2012 a průměrný výnos semen v lokalitě Červený Újezd

 

Ing. Pavel Cihlář, Ph. D. Prof. Jan Vašák, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze

 

Termín výsevu	Četnost setí 2000 – 2012	Výnos semen (t/ha)
10.3.- 20.3.	2	1,50
21.3. – 30.3.	6	1,56
1.4. – 10.4.	3	1,58
11.4. – 20.4.	2	1,52

Ing. Pavel Cihlář, Ph. D. Prof. Jan Vašák, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze