KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Projev prezidenta AK ČR, Ing. Jana Veleby – AGRÁRNÍ FÓRUM 2013

16/05/13
viz. zdroj

Lucerna 14.5.2013

Vážený pane premiére, vážený pane ministře,
vážené kolegyně, vážení kolegové,

dnes se jako mnohokrát předtím, když o něco jde, když se láme chleba, scházíme zde, v Lucerně. Dnes jde o to, že nadešla doba, která je pro další osudy českého zemědělství rozhodující a která je poslední příležitostí pro jeho oživení. V Bruselu vrcholí jednání o konečné podobě reformy SZP a u nás doma vrcholí souboj o to, zda české zemědělství půjde i nadále pod pláštíkem vzletných frází o rozvoji venkova, který se nerozvíjí, frází o plnění role veřejných statků apod. cestou snižování svého rozměru a produkce, cestou hluboké nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí a cestou enormních a zbytečných dovozů potravin.

Dnešní shromáždění sem do Lucerny jsme svolali proto, abychom zde společně probrali otázky zásadního významu a řekli si, co dál.

Dovolte, abych se podíval na naše zemědělství poněkud netradičním, zato ale výstižným a pro nezemědělce srozumitelným pohledem.

Když jedete českou krajinou, tak vidíte převažující plochy obilí, řepky, kukuřice. Naproti tomu vidíte minimální plochy krmných víceletých pícnin, brambor, luskovin. Zmizel len, z tradičních pěstebních oblastí jižní Moravy zelenina, je minimum brambor, chmele a ovoce.

Když budete pozorní a podíváte se do stájí na farmách, pak zjistíte, že zde chybí dobytek a nebo jsou jeho stavy velmi malé.

Když si vezmete statistiku ČSÚ, tak zjistíte nezvykle vysoké tempo poklesu pracovníků zaměstnaných v resortu a na něho navazujících oborech. 110 tisíc od vstupu do EU.

Když si vezmete statistiku mezinárodní, pak zjistíte, že vyspělé země EU 15 plus Polsko mají trajektorii vývoje svého zemědělství naprosto opačnou – drží výrobu a tam, kde to jde, tak ji navyšují. Drží zaměstnanost a maximální potravinovou soběstačnost.

Poslední „když“ – jel jsem před měsícem vlakem z rakouského Lince do Prahy.

Když se podíváte na rakouskou krajinu před hraničním přechodem Dolní Dvořiště, tak si připadáte jako například na Vysočině – orná půda, louky, pastviny a u farem stáje s dobytkem. Klasika a rozumná intenzita. Jakmile přejedete hranici, je obrázek úplně jiný. Zelené plochy TTP a tu a tam dobytek navolno. V Rakousku běžící výroba nabalující zaměstnanost a zajišťující potraviny, u nás extenzita bez lidí.

Sečteno a podtrženo – hrubě nevyužíváme svoje přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svoji potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti.

Bez dobytka není rovnovážná krajina, nejsou pracovní příležitosti, není surovina pro zpracovatelský průmysl. A tak rok co rok jsme nuceni vyvézt dva až tři miliony tun obilí, pro které zde není užití. To se v zahraničí zpracuje, zaměstnají se lidi, získá přidaná hodnota a ve formě hotových potravin, např. masných výrobků, doveze k nám.

České zemědělství má přitom velké tradice a hrálo vždy v Evropě významnou roli – například cukrovarnictví, bramborářství, lnářství, sladařství, chmelařství, travičkářství a chovatelství.

Dnes v podstatě 3,5 mil hektarů půdy využíváme na výrobu surovin bez vyšší přidané hodnoty a pracovních míst.

Tento vývoj je třeba zastavit. Právě nyní k tomu máme příležitost a šanci. Dokonce dvojnásobnou. Tou první šancí je nová reforma SZP od roku 2014, respektive 2015, kterou jsme si odpracovali a ještě odpracujeme, tou druhou je Strategie pro růst neboli koncepce českého zemědělství 2014 – 2020, kterou pan ministr Petr Bendl představil počátkem letošního roku a kterou považujeme za dobrou, vyváženou a rozumnou.

Zdálo by se, že není co řešit, že materiál Strategie pro růst zpracovaný kolektivem pracovníků Mze, ÚZEI a odborníků z vysokoškolských pracovišť je dostatečně fundovaným základem, který nebude nikdo zpochybňovat.

Opak je ale pravdou a chci tomuto reprezentativnímu shromáždění zemědělců, politiků a médií s plnou vážností sdělit, že začaly přípravy, jejichž cílem je Strategii pro růst otupit a zásadní cíle podpory živočišné produkce a zaměstnanosti zeslabit.

Pokud se bude další vývoj ubírat tímto směrem, tak v resortu nastane obdobná situace, jaká vznikla u solární energie. Mluvím o situaci, kdy hrstka kmotrů vydávající se za představitele skupiny obdělávající málem ne polovinu půdy ČR, začíná úspěšně ovlivňovat přípravu konečného znění Strategie pro růst. Mluvím o uskupení, které zaměstnává všeho všudy necelých 200 lidí a které pobralo od roku 2004 podpory v řádu 1,6 mld. Kč, respektive 9 mil. Kč na jednoho zaměstnaného pracovníka. Spočítejte si prosím vy všichni, hospodáři a majitelé farem a firem, kteří sedíte v tomto sále, jaká jsou tato čísla u vás a jaký mají trend. Bez ohledu na to, v jaké oblasti hospodaříte, uvedených čísel nedosahujete nikdo. Spočítejte si vy, hospodáři a majitelé firem, kteří děláte živočišnou výrobu a zaměstnáváte lidi, jak jde v tomto směru vývoj u vás a zjistíte, že rok od roku dostáváte podpor stále méně.

Chci před pokračováním této politiky, která přináší ztrátu konkurenceschopnosti, zvyšuje potravinovou závislost a snižuje zaměstnanost, varovat.

Chci zde sdělit, že české zemědělství přestalo být záležitostí samotných zemědělců, ale stalo se záležitostí všech občanů této země. Ti musí jasně říct, zda si přejí domácí a kvalitní potraviny, zda si přejí smysluplně obdělanou krajinu a v ní zaměstnané lidi.

Chci sdělit, že by se české zemědělství konečně po létech mělo stát bodem zájmu českých politiků a makroekonomů. Když k samotné zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory jako jsou zpracování, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento komplex představuje 15 až 17% HDP.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte, abych svoje vystoupení zakončil jednoduchým poselstvím vedení AK ČR:
chci jasně sdělit, že důrazně požadujeme návrat politiky podporující staleté principy klasického zemědělství v našich přírodních podmínkách. To jest pěstování plodin, navazující živočišnou produkci a zaměstnanost a údržbu kulturní krajiny. To všechno předpokládá přes všechny svoje nedostatky Strategie pro růst.

Aby nedošlo ke zkreslení názorů AK, pak zde ještě zdůrazňuji, že podporujeme zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských podniků, snížením ekonomicky neodůvodnitelných rozdílů v dopadech mezi jednotlivými kategoriemi podniků, se spravedlivější a vyváženou alokací podpor, při zohlednění tvorby pracovních míst a diferenciací plateb ve prospěch vybraných citlivých komodit, zejména živočišné výroby.

Jinými slovy, je zde prostor a nejvyšší čas na renesanci českého zemědělství.

Chci jasně sdělit, že tyto, v jiných zemích zcela samozřejmé principy budeme bránit a že si vyhrazujeme prostředky, jaké si k tomu vybereme.