Vážený pane předsedo,

kolegyně a kolegové, dámy a pánové!

Je asi dobře, že česká veřejnost začíná více vnímat, co jí je vkládáno do nákupních košíků a předkládáno na talířích. Že tomu tak je, vidíme každý den, protože kvalita a bezpečnost potravin už dávno není tématem jednotlivých politiků a odborníků, ale širokým mediálním, či spíše celospolečenským proudem, zájmem, trendem.

To ale neznamená, že bychom v Praze na Těšnově na ministerstvu ustrnuli a přestali se věnovat ostatním klíčovým zemědělským tématům. Z nich – a nepochybně se mnou budete souhlasit – je nejdůležitější evropská problematika v celé své šíři a hloubce. A právě jí se chci dnes na setkání s vámi věnovat.

Začnu přímými platbami. Dovolte mi připomenout, že dotace do českého zemědělství z evropských zdrojů dosáhly v roce 2012 úrovně téměř 35 mld. Kč. Významný pozitivní vliv na jejich nárůst má především postupné zvyšování přímých plateb, které v roce 2012 tvořily největší část evropských dotací, a to zhruba 22 mld. Kč. Významně se zvýšil především podíl jednotné platby na plochu, tzv. SAPS, na necelých 20 mld. Kč. Letos očekáváme další navýšení čerpání evropských financí, a to až k hranici 40 mld. Kč, z toho na přímé platby z Bruselu doputuje do ČR zhruba 23 mld. Kč.

Ministerstvo zemědělství se snaží za současné nepříznivé ekonomické situace pomoci zemědělcům, proto bylo v loňském roce rozhodnuto, že platba SAPS jako jedna z hlavních příjmových dotačních položek našich zemědělců bude vyplacena v předstihu. Po 16. 10. 2012 bylo zahájeno vyplácení záloh ve výši 50 %, zbývající část platby příjemci dostali po 1. 12. 2012. Toto opatření bylo zároveň součástí balíčku na řešení dopadů sucha v loňském roce.

Jednou z významných součástí cílení podpor na specifické, tzv. citlivé sektory v rámci přímých plateb, je zvláštní podpora, neboli podpora podle čl. 68. Strukturu této podpory Ministerstvo zemědělství od roku 2012 významně upravilo tak, aby maximalizovalo její zacílení právě na tyto sektory. Sektory, které od roku 2012 profitují z této podpory, jsou sektory masných a mléčných krav, ovcí a koz, chmele a bramborového škrobu. Více než 90 % této podpory přitom putuje za přežvýkavci, což bereme jako významný prvek boje za změnu trendu dlouhodobě se propadající živočišné výroby. V rámci těchto podpor je zemědělcům k dispozici ročně cca 800 mil. Kč.

Když hovořím o přímých platbách, nemohu se nezmínit o národních doplňkových platbách, tzv. top-up, které jsou financovány z rozpočtu ČR. I když se možnosti této podpory kvůli stanoveným podmínkám meziročně snižují, podařilo se pro rok 2012 – zdůrazňuji, že i přes velmi napjatou rozpočtovou situaci – zajistit dodatečné finanční prostředky ve výši cca 450 mil. Kč. Stejně jako u zvláštní podpory i zde jsou pravidla nastavena tak, aby byla podpora maximálně efektivně využita pro přežvýkavce. Sazby plateb top-up za rok 2012 byly schváleny 30. 4. 2013, Státní zemědělský intervenční fond bezodkladně zahájí výplatu těchto plateb.

U dalších národních dotačních programů, které jsou rovněž hrazeny z rozpočtu ČR, se Ministerstvu zemědělství podařilo docílit už druhý rok po sobě navýšení objemu vyplacených prostředků, přičemž největší podíl z tohoto navýšení směřoval do dlouho výrazně opomíjené živočišné výroby. V rámci národních dotací bylo v roce 2012 vyplaceno 1,3 mld. Kč, z nichž více než 900 mil. Kč šlo na podporu živočišné výroby.

Logicky teď řeknete, že minulost je minulost, a dodáte, že budoucnost vás zajímá mnohem víc. A já odpovím, že jednou z klíčových priorit Ministerstva zemědělství je vyjednání co nejvýhodnějších podmínek pro budoucí rámec Společné zemědělské politiky pro období let 2014 – 2020, o kterém aktuálně probíhá velmi intenzivní diskuze. Na základě posledního vývoje v rámci jednání ohledně Společné zemědělské politiky pak dodám, že je jasné, že rok 2014 bude rokem přechodným, kdy zemědělci obdrží přímé platby ve stejné podobě, jak byli doposud zvyklí, tedy včetně SAPS a podpory dle čl. 68.

K oblasti přímých plateb chci ještě připomenout, že se Ministerstvo zemědělství i nadále zasazuje o takové budoucí nastavení, které zajistí pro nové členské státy včetně ČR stejný systém plateb jako pro tzv. staré členské státy. Mezi další klíčové otázky, na které ČR klade největší důraz, patří za prvé dobrovolnost zastropování a za druhé možnost pokračování v SAPS (jako alternativa k základní platbě na základě platebních nároků).

Třetí klíčovou otázkou, které se chci věnovat podrobněji, je maximální využití vázané podpory pro některé citlivé sektory, kde směřujeme k úrovni 12 % rozpočtového stropu pro ČR, na základě dalšího vývoje jednání případně až k 15 %.

Vedle dosavadní preference živočišné výroby chce Ministerstvo zemědělství v rámci budoucího směřování této podpory citlivým sektorům klást důraz také na sektor ovoce a zeleniny. Jde o pracovně náročná odvětví s nevyužitým potenciálem pro produkci s vyšší přidanou hodnotou. Samozřejmě nám jde o zvyšování podílu domácí produkce na celkové spotřebě v čr, k čemuž nám může pomoci podpora  dalšího rozvoje organizací producentů, podpora zvyšování domácí poptávky i po regionální a ekologické produkci a také zaměření na investiční podpory v tomto odvětví – mám na mysli restrukturalizace sadů, skladovacích a zpracovatelských kapacit, skleníky ve spojení s bioplynovými stanicemi apod. Při zaměření na vysokou kvalitu a zavedení nejnovějších technologií do praxe v oblastech s vhodnými klimatickými a vodními poměry a blízko městských aglomerací pro odbyt se ovoce a zelenina mohou stát intenzivně produkovanými komoditami.

Dámy a pánové, dovolte mi teď od přímých plateb přejít ke druhému velkému okruhu, který nás zajímá nejen jako zemědělce, ale také jako obyvatele a příznivce venkova. Ano, mluvím o programu environmentálních podpor, neboli o programu rozvoje venkova.

Protože se blíží konec současného programového období 2007 – 2013, je již možné konstatovat, že Program rozvoje venkova na toto období bezpochyby přispěl ke konkurenceschopnosti českého zemědělství a lesnictví, posílil dynamiku podnikání na venkově, napomohl zde zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí a krajinu. Na tento úspěšný koncept bychom rádi navázali i v budoucím období 2014 – 2020, a právě v tomto duchu v současnosti na ministerstvu připravujeme návrh nového programu.

Zároveň budeme do budoucna mnohem více usilovat o provázání projektů a společné zapojení všech aktérů na venkově do jejich realizace. V programovém období 2014 – 2020 totiž bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, ze kterého je spolufinancován PRV, součástí tzv. Společného strategického rámce. Velký důraz bude kladen na doplňkovost a synergii s ostatními operačními programy, což bude zajištěno prostřednictvím strategického dokumentu, tzv. Dohody o partnerství, o které už s jednotlivými resorty také jednáme.

Neméně důležitým aspektem nového programového období je stanovení jasných cílů prostřednictvím měřitelných ukazatelů a jejich vyhodnocení v mezidobí. Teprve na základě vyhodnocení splnění předem stanovených „milníků“ totiž bude uvolněna částka 7 % rozpočtu  Programu rozvoje venkova.

A jaké jsou hlavní cíle připravovaného Programu rozvoje venkova?

Prvním cílem je podpořit komplexní přístup ke vzdělávání a přenosu znalostí ve venkovském prostoru. To znamená posílit přenos výsledků výzkumu do praxí se zaměřením na inovace a různé formy spolupráce. Zásadně hodláme zvýhodnit projekty širšího partnerství mezi zemědělci zpracovateli a obcemi – např. při komplexním řešení zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Druhým cílem je posílit konkurenceschopnost zemědělských, potravinářských a lesnických podniků. Investice budou cíleny zejména do posílení produktivity a inovativních technologií. Zajištěna bude kontinuita pozemkových úprav, podporovány budou i investice do zemědělské i lesnické infrastruktury. Neméně významnou součástí podpor bude i podpora generační obměny.

S konkurenceschopností úzce souvisí i třetí cíl, podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik. Podpora bude cílena na projekty vedoucí k seskupování prvovýrobců, podporu programů jakosti a spolupráci mezi aktéry potravinové vertikály při přenosu informací, sdílení postupů a technologií, využívání biomasy, apod. Podporováno bude rovněž preventivní opatření pro podporu řízení rizik.

Za čtvrté zmíním opatření zaměřená na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví, která budou zahrnovat podpory méně příznivých oblastí, agroenvironmentální a lesnická opatření.

Pátým cílem PRV je podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči klimatu. Bude naplněna pomocí investic zaměřených na úspory energií a vody, na zvýšení účinnosti a využívání biomasy a ostatních obnovitelných zdrojů energie. Dále se jedná o projekty snižující rizika úniku skleníkových plynů např. úpravy stájí, nebo budování a obnova skladů na statková hnojiva.

Konečně za šesté budeme pokračovat v podpoře usnadnění diverzifikace a vytváření pracovních míst a posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech zejména pomocí metody LEADER.

Kromě cílů jsou ovšem důležité i finance. Z tohoto úhlu pohledu je bohužel třeba konstatovat, že rozpočet budoucího PRV bude oproti současnému období výrazně snížen. Prozatím pracujeme s neoficiálním údajem, který včetně národního kofinancování hovoří o 2,8 mld. EUR. To je oproti cca 3,7 mld. EUR rozpočtu PRV na dosavadní období podstatně méně, chci vás však ujistit, že intenzivně usilujeme o kompenzaci dopadu snížení rozpočtu PRV o 300 mil. EUR, které byly převedeny ve prospěch kohezní politiky.

Současně je potřeba dodat, že pro potřeby venkova bude resort zemědělství hledat prostor v jiných dotačních programech. Například při podpoře občanského vybavení pro obce by měl pomoci Integrovaný regionální operační program financovaný z Evropského fondu pro rozvoj venkova. Z tohoto programu by měly mít obce možnost čerpat též podporu na zpracování územních plánů. Z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude možné podpořit vysokorychlostní internet. Vodohospodářská infrastruktura by mimo PRV měla být řešena z Operačního programu Životní prostředí. Lze tak konstatovat, že PRV bude v příštím období primárně zaměřen na podporu zemědělství a navazujících sektorů.

Dámy a pánové, dovolte mi na závěr shrnout, jaké nejbližší kroky při přípravě nového programového období jsou před námi.

Na evropské úrovni čekáme na výsledky vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci trialogu. Zatím proběhla dvě jednání koncem dubna a jedno minulý týden, a to v dobré atmosféře. Obě instituce (Evropský parlament i Rada) zdůraznily silný mandát, ale byla uznána potřeba flexibility. S uspokojením mohu konstatovat, že naše snaha o odstranění limitu podpor pro velké zemědělské podniky byla na půdě Evropského parlamentu i Rady úspěšná. Věřím, že se nám tuto změnu podaří prosadit i ve finální verzi nařízení.

Na národní úrovni pak bude koncem května předložen PRV pro informaci vládě spolu s operačními programy a rámcovou Dohodou o partnerství. Výraznější posun při zpracování dokumentu však lze očekávat až po zveřejnění oficiálního rozpočtu, což lze odhadovat až na letní termín, poté, co bude dosaženo interinstitucionální dohody o Víceletém finančním rámci.

Vzhledem k již zmíněnému trialogu k legislativním návrhům na nové programové období 2014-2020 je ale zřejmé, že nebude možné začít implementovat nový Program rozvoje venkova od roku 2014. Legislativní návrhy nařízení Rady a Evropského parlamentu k  SZP budou schváleny nejdříve na konci roku 2013 a poté musí následovat schválení implementačních a delegovaných aktů. Finanční zdroje a jejich rozdělení v přechodovém roce 2014 budou řešeny v návrhu přechodového nařízení k přímým platbám a rozvoji venkova.

Dámy a pánové, kvůli poměrně pomalému postupu jednání na evropské úrovni mají podobné souhrnné projevy, jako byl ten dnešní, smysl pouze několikrát do roka. Bylo mi potěšením, že jsem vývoj za poslední dva měsíce mohl shrnout právě tady, a chci vám za tuto příležitost poděkovat. Přeji úspěch vašemu jednání a především nám všem přeji co nejlepší počasí a dobrou úrodu.