Co jsou genetické zdroje?
Genetický materiál, který má aktuální nebo potenciální hodnotu  pro využití“ (FAO 2001). V ČR definuje „Zákon 148/2003 Sb.  genetické zdroje rostlin jako „druhy a odrůdy pěstované rostliny, krajové odrůdy, šlechtitelské linie nebo příbuzné plané druhy zemědělských plodin“. U všech uvedených kategorií jde o materiály, které jsou přímo nebo zprostředkovaně (prostřednictvím šlechtění, výzkumu) využitelné pro výživu a zemědělství.

Jaký je význam GZ?
Zajištění  zemědělské produkce pro rychle rostoucí populaci nelze nadále realizovat zvyšováním vstupů průmyslových hnojiv a pesticidů (s negativními dopady na životní prostředí, zdraví i nároky na ekonomiku) ani rozšiřováním zemědělsky využitelných ploch (ty se naopak snižují). Základem setrvalého rozvoje zemědělství se (vedle optimalizace  pěstitelských a zpracovatelských technologií) stává genetické zlepšování (šlechtění) plodin, dle potřeb zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu. GZ jsou jedinečným a nenahraditelným zdrojem nové genetické diversity  pro šlechtění plodin a zajistit jejich konzervaci,  dostupnost a efektivní využití  jako donorů  nových znaků a vlastností je základním posláním práce s GZ a ve pro šlechtění nezbytným předpokladem dosažení dalšího pokroku.

Jakými výchozími  metodickými a legislativní normami se práce s GZ řídí ? 
Český NP vychází z mezinárodních standardů (FAO/Globální plán akcí), ze zákona č. 148/2003 Sb., o  konzervaci a využívání GZ rostlin a mikroorganismů a související vyhlášky č. 458/2003 Sb. V  rámci NP je zajišťována spolupráce dvanácti  organizací (účastníků NP) při sběrech, shromažďování, dokumentaci, hodnocení a poskytování GZ uživatelům.  Podobné závazky vyplývají i z  mezinárodních dohod kterými je ČR vázána (CBD- Úmluva o biologické rozmanitosti, , ITPGRFA- Mezinárodní dohoda o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství, SMTA- Standardní dohoda o poskytování GZ). Podrobné informace o NP jsou dostupné na URL adrese: http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/.

Práce s GZ v ČR , stav v roce 2012
Práce s GZ má v regionu ČR dlouhou tradici, sahající do počátku minulého století, kdy šlechtitelská a výzkumné stanice začala shromažďovat domácí i zahraniční materiály. Tyto sbírky převzaly později zemské ústavy v Čechách a na Moravě, od nich potom v padesátých létech nově zakládaní zemědělské výzkumné ústavy, jejichž právní nástupci zajišťují tyto činnosti i dnes, v rámci NP. V roce 2012 se na  řešení NP podílelo 12 organizací v ČR (viz Příloha), v jejichž kolekcích je shromážděno 52,6 tis. GZ, s převládajícím podílem obilnin, zelenin, pícnin, luskovin a ovocných rostlin; na vegetativně množené kolekce připadá 18,6% GZ. VÚRV v.v.i.  Praha zajišťuje koordinaci NP, služby genové banky semen (GB) a informačního systému GZ EVIGEZ (http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/).  V  EVIGEZ jsou u všech položek evidována pasportní data (která identifikují daný GZ), popisná data jsou v různém rozsahu dostupná  u 70% položek. Podle finančních možností se provádí hodnocení GZ (polní pokusy, laboratorní testy) s cílem zvýšit hodnotu GZ pro uživatele. V roce 2012 účastníci NP regenerovali 4,1 tis. GZ a do GB předali vzorky semen 998 GZ. V GB je nyní uloženo 95% všech semeny množených GZ z českých  kolekcí. Zavedením kontroly kvality (ISO 9001:2009), technologie skladování při -18oC a zlepšením technologie vysoušení semen vyhovuje GB všem mezinárodním kriteriím.  Vegetativně množené druhy (9,8 tis. GZ) jsou uchovávány v polních kolekcích (75,2 %), menší část v in vitro kultuře (24 %); rozvoj kryokonzervace (nyní v kryobance 300 GZ) je omezen dostupnými prostředky. Uživatelům bylo v roce 2012 předáno  4,4 tis. vzorků  GZ (v posledních  10 létech 3-8 tis. ročně), z toho 43% bylo odesláno do zahraničí. Pracoviště NP jsou intenzivně zapojena do mezinárodní spolupráce, zejména v rámci Evropského programu spolupráce pro GZ (ECPGR) a  projektu Integrovaného systému evropských genových bank (AEGIS). Plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a rozvoje spolupráce rychle nabývá na významu a směřuje k evropskému  integrovanému systému péče o GZ, na kterém se většina účastníků českého NP významně podílí.

20 let NP (1993-2013)- jaké jsou jeho  úspěchy a problémy?
Zahájením NP v roce 2012 zajistilo MZe ČR kompatibilitu práce s GZ rostlin s vyspělými státy (kde podle doporučení FAO tyto programy existují již od osmdesátých let). Zahájení NP rovněž pomohlo zvládnout rozdělení původních československých genofondů mezi oba nástupnické státy. Již v prvých létech se projevily zásadní výhody tohoto projektu:

• Během několika let se podařilo zcela odstranit pracovní duplicity a snížit objem dosud vynakládaných prostředků. Došlo k významné racionalizaci práce a jasnému rozdělení kompetencí v rámci NP (jedna metodika). Podstatně se rozšiřovala i mezinárodní spolupráce, což umožnilo mj.  zvyšování kvalifikace českých specialistů (mezinárodní kurzy a jiné formy pomoci) a přístup k novým technologiím.
• V důsledku těchto změn došlo ke zvýšení úrovně práce s genofondy u všech účastníků NP a rozšíření poskytovaných služeb  v rámci NP (vedení informačního systému GZ, konzervace všech semeny množených druhů v GB VÚRV Praha). Vzrostl i rozsah a kvalita vzorků GZ a informací poskytovaných uživatelům ve výzkumu, šlechtění a vzdělávání. Tyto činnosti NP přispívají k péči o GZ a jejich využívání v globálním měřítku.
• Slabou stránkou je dosavadní systém financování NP prostřednictvím dotačního titulu, což vede k jisté nestabilitě a nejistotě ve financování (dlouhodobý projekt typu NP vyžaduje jistotu, stabilitu a možnost plánování v několikaletém výhledu).  Dotační titul rovněž neumožňuje využít části prostředků na investice a negarantuje valorizaci prostředků podle inflace (což vede při stejných částkách k propadu reálné hodnoty). V zahraničí je proto financování obdobných programů řešeno buď jako institucionální příspěvek, nebo samostatná rozpočtová kapitola (veřejně prospěšná činnost, ze které vzhledem k bezplatnému poskytování služeb neplyne žádný výnos). 

Zahájením a trvalou podporou Národního programu pro GZ rostlin umožnilo MZe zachovat domácí GZ pro současné a budoucí využití- jako významnou hodnotu ekonomickou a kulturní a jako příspěvek ČR k uchování světových genofondů a biodiversity. Lze konstatovat, že díky NP je dnes ČR v péči o genofondy srovnatelná s předními státy v Evropě i ve světě. Vážíme si zájmu a podpory pana ministra Bendla a dalších pracovníků MZe a věříme, že s jejich pomocí si NP udrží své postavení v rámci rychle se rozvíjející evropské spolupráce na tomto úseku.

Za účastníky NP pro GZ rostlin

Ing. Ladislav Dotlačil, CSc., koordinátor NP rostlin
Praha 21. 3. 2013

Výroční zpráva úkolu za rok 2012