KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Prevence nákazám včel

18/02/13
viz. zdroj

Zdroj: SVS ČR

14. 2. 2013 – Varroáza a mor včelího plodu jsou, bohužel, stále aktuálními problémy, se kterými se včelaři musejí potýkat. Právě proto v rámci tlumení a omezení šíření těchto významných nákaz včel, které se v současnosti vyskytují na území České republiky, vydává Státní veterinární správa soubor preventivních opatření, jejichž naplňování by mělo chovatelům včel pomoci při řešení zdravotního stavu včelstev.

Tato opatření budou umístěna na webových stránkách Státní veterinární správy (www.svscr.cz.), uveřejněna v odborných časopisech nebo o nich budou včelaře informovat inspektoři krajských veterinárních správ při řešení konkrétních případů.

Věříme, že tato opatření pomohou nejen mladým, začínajícím včelařům zvládnout problematiku zdraví včel a povedou k úspěšnému včelaření. V příloze jsou uvedená opatření k tlumení a zamezení šíření varroázy a moru včelího plodu.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

 


 

 

Preventivní opatření k tlumení a k zamezení šíření moru včelího plodu

 

Mor včelího plodu způsobuje každoročně citelné ztráty v chovech včel a jednou z cest, jak tyto ztráty omezit, je systém prevence. Použití preventivních opatření v chovech s nízkým i vysokým počtem včelstev na stanovišti může hrát zásadní roli v boji s touto nákazou. Ztráty, které vznikají v souvislosti s výskytem moru včelího plodu, nejsou jen přímé, tedy ztráty kondice včelstev a jejich užitkovosti, ale i nepřímé, vznikající v souvislosti s likvidací ohnisek a eradikací nákazy. Omezení všech těchto ztrát je nesporně cílem jak chovatelů včel, tak také dozorového orgánu.  Ve svém důsledku povede k zlepšování zdravotní kondice včelstev a jejich lepší užitkovosti.  Níže uvádíme preventivní zásady, které mohou chovatelům včel pomoci udržet mor včelího plodu pokud možno na co nejnižší úrovni.
Státní veterinární správa doporučuje všem chovatelům včel dodržovat následující opatření k tlumení a k zamezení šíření moru včelího plodu:

 

  • Zjišťovat příčiny zimních úhynů a slábnutí včelstev; při zvýšených úhynech kontaktovat neprodleně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy
  • Systémem správné včelařské praxe chovat pouze silná včelstva s vyvinutým čistícím pudem, pravidelně kontrolovat jejich kondici a zdravotní stav
  • Utrácet roje neznámého původu a divoce žijící včelstva
  • Nepoužívat plásty, vosk, med a pyl z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel
  • Zamezit přístupu včel do neobsazených úlů, přemísťovaného a skladovaného včelího díla
  • Provádět průběžně dezinfekci úlů, souší, včelařských potřeb a pomůcek a veškerého dezinfikovatelného materiálu, který přichází do kontaktu se včelami a včelími produkty
  • Používat pouze mezistěny z výroben, které vosk tepelně opracovávají (117°C po dobu 60 minut)
  • Nezařazovat včelí dílo, nedezinfikované úly, včelařské potřeby, pomůcky a zařízení do chovu včel v případě neznámé nákazové situace v místě a době jejich původu
  • Nově přisunutá včelstva a oddělky umísťovat do nových úlů
  • Soustavně monitorovat intenzitu varroázy a v návaznosti na výsledky tuto nákazu účinně tlumit podle aktuální situace v průběhu celého roku
  • Při podezření na mor včelího plodu se nepokoušet o léčbu podezřelých včelstev ale o neprodlené nahlášení podezření příslušné krajské veterinární správě Státní veterinární správy
  • Pravidelně sledovat nákazovou situaci v okolí stanoviště (v doletové vzdálenosti včel), např. spolupracovat s ostatními včelaři, kteří mají stanoviště na stejném katastrálním území
  • Likvidovat staré nepoužívané úly (prevence usazování rojů)
  • Pravidelně, každé tři roky, obměňovat veškeré včelí dílo, např. každý rok obměnit třetinu
  • Pořizovat nová včelstva (oddělky) nebo matky pouze z důvěryhodných zdrojů (pokud možno vyšetřených na mor včelího plodu)
  • Podporovat chov včelstev s velmi dobrým čistícím instinktem
  • Vyvarovat se zásahů a úkonů, které by mohly vést k loupeživosti mezi včelstvy – pokles zásob pod 10 kg po vytáčení, opožděné zakrmení po posledním vytočení medu, držení slabých včelstev
  • Nepřekračovat úživnou kapacitu lokality vysokou koncentrací včelstev na stanovišti a usilovat o rovnoměrné rozmístění stanovišť v krajině, zejména při kočování

 


 

Preventivní opatření k tlumení a k zamezení šíření varroázy včel

 

Z důvodu vysoké hustoty zavčelení na území České republiky a současně nemožnosti kontrolovat pohyb jednotlivých včel není možné účinně zabránit přenosu nákazy. Varroáza způsobuje každoročně citelné ztráty v chovech včel a jednou z cest, jak tyto ztráty omezit, je systém prevence. Zavedení preventivních opatření v chovech s nízkým i vysokým počtem včelstev na stanovišti může mít zásadní význam pro omezení ztrát včelstev, pro ozdravení včelstev a v neposlední řadě pro minimalizaci nákladů, vynaložených každoročně na boj s touto nákazou. Níže uvádíme preventivní zásady, které mohou chovatelům včel pomoci udržet varroázu na co nejnižší úrovni.

Státní veterinární správa doporučuje všem chovatelům včel dodržovat následující opatření k tlumení a k zamezení šíření varroázy včel:

  • Pravidelné sledování přirozeného spadu roztočů, zejména v podletí
  • Při zjištění vysokého spadu roztočů neprodlené vyšetření včelstva a jeho léčebné ošetření
  • Léčebné ošetřování včelstev provádět pouze schválenými léčivými přípravky, postupovat vždy v souladu s příbalovou informací k léčivému přípravku, nepoužívat léčiva nadměrně nebo neefektivně, aby nedocházelo k rezistenci roztočů případně výskytu reziduí těchto léčiv ve včelích produktech
  • Provádět léčebná ošetření pokud možno ve stejnou dobu (v co nejkratším časovém rozmezí) na souvisejících stanovištích
  • Pořizovat nová včelstva (oddělky) nebo matky pouze z důvěryhodných zdrojů
  • Provádění vhodných chovatelských opatření jako pravidelná obnova včelího díla (během tří let obměnit veškeré včelí dílo), odstranění zavíčkovaného trubčího plodu, omezování plodování na podzim, odstranění plodu ze včelstva v době léčebného ošetřování apod.
  • Provádění vhodných protirojových opatření (např. tvorba oddělků)
  • Začít včas zakrmovat v podletí, což omezí loupeže jako jednu z cest šíření nákazy
  • Pravidelné sledování nákazové situace v okolí stanoviště (v doletové vzdálenosti pro včely)
  • Potřeba spolupráce mezi chovateli, hledání společných řešení, která mohou nákazu řešit účinněji
  • Utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev jako potencionálních zdrojů nákazy
  • Nepřekračovat úživnou kapacitu lokality vysokou koncentrací včelstev na stanovišti a usilovat o rovnoměrné rozmístění stanovišť v krajině zejména při kočování