KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Hledání alternativních plodin při klimatických změnách

08/02/13
viz. zdroj

Zdroj: ÚZEI

Závěry studie CGIAR zdůrazňují nutnost vývoje nových odrůd a hledání alternativ, které nahradí pokles produkce kukuřice, pšenice, rýže, brambor aj., především v rozvojových zemích.

(ÚZEI, Agronavigator.cz) – Konzultační skupina International Agricultural Research (CGIAR)  ve své zprávě (policy brief) upozorňuje, že je nutné zaměřit se na alternativní plodiny, protože v důsledku změn klimatu bude nutné nahrazovat tradiční produkci kukuřice, rýže a pšenice. V mnoha kulturách světa bude nutné adaptovat se na jinou stravu.

Alternativní  komodity musí být schopny snášet změněné podmínky v příslušných regionech.

Podle zpracované studie mohou mít plodiny ve vyšších nadmořských výškách při vyšších teplotách vyšší výnosy, ale v tropických a subtropických oblastech, kde je největší hlad, dojde do r. 2050 ke snížení produkce o 10 až 20 %.

Banány a cizrna, které snášejí vyšší teploty a sušší podmínky, budou možná alternativou k bramborám a kukuřici, které vyžadují spíše chladnější prostředí. Obzvlášť citlivou plodinou je kukuřice. Protože se očekává, že v rozvojových zemích bude potřeba potravinových surovin v r. 2050 asi zdvojnásobená, je zřejmé, že pěstování bude muset být převedeno do chladnějších oblastí.

Bude třeba začínat se setím časněji a vyvíjet odrůdy s kratší vegetační dobou.

Jako alternativa – dodavatel kalorií by při snížení produkce pšenice mohla být kasava (maniok). Studie upozorňuje i na ječmen, který snáší klimatické změny a může zlepšit zásobování potravinami v sušších částech světa. Tato plodina zároveň snáší vyšší salinitu půdy.

Studie také uvádí, že teplejší a sušší podmínky mohou postihnout zelené hnojení např. bob obecný (Vicia faba).

Změna podnebí zřejmě povede k většímu výskytu  plísní a chorob, např. u základní plodiny rozvojového světa, jako jsou batáty. Proto je důležité, aby se výzkum zaměřoval na odolnější odrůdy (např. geneticky modifikované).

 

EU Food Law, 2012, č. 554, s. 25-26