KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Společná zemědělská politika po roce 2013 – Podrobnější návrh Copa-Cogeca k zelenání a zelenému růstu

19/10/12
viz. zdroj

Zdroj: www.apic-ak.cz

PAC(12)4958:4-SM 

21 září 2012

Společná zemědělská politika po roce  2013 – Podrobnější návrh Copa-Cogeca k zelenání a zelenému růstu

  1. SZP po roce 2013 se musí přizpůsobit výzvám, jimž bude zemědělský sektor čelit v následujících letech. Jde o bezpečnost potravin a rostoucí světovou poptávku po nich, klimnatické změny a snižující se zdroje půdy a vody. Těchto cílů lze dosáhnout pomocí zeleného růstu, tedy opatření, která umožní farmářům  zlepšit jejich účinnost a produktivitu práce.
  2. Hlavní návrh Komise v nové reformě SZP spočívá v zelenání. Copa-Cogeca souhlasí se zavedením zelenání do prvního pilíře, avšak  domnívá se, že přínosu pro životní prostředí může být dosaženo jinak. Návrhy Copa-Cogeca k zelenání se tedy od návrhů Komise liší a jsou uvedeny níže.
  3. Samotné zelenání však farmářům nezajistí potravinovou bezpečnost. Copa-Cogeca požaduje, aby opatření v prvním pilíři byla doplněna opatřením v druhém pilíři, jež by mělo podpořit zelený růst na farmách. Návrhy Copa-Cogeca jsou nastíněny níže v sekci ii.
  4. Copa-Cogeca vyzývá Radu, Evropský parlament a Komisi, aby vzaly v úvahu návrhy nastíněné níže týkající se současné diskuze k budoucí SZP.

 


 

 

i) Zelenání v rámci prvního pilíře

Copa-Cogeca podporuje zavedení opatření k zelenání do prvního pilíře za předpokladu, že budou respektovány následující zásady:

Při zajišťování bezpečnosti potravin by nemělo dojít k podkopání výrobních kapacit farmářů, farmáři by měli mít sami možnost zvolit si ta nejefektivnější opatření na ochranu životního prostředí, která nejlépe odpovídají místním podmínkám. Aby nedošlo k narušení konkurenceschopnosti, měli by mít farmáři možnost vybrat si opatření ze seznamu Evropské unie. Opatření by měla být snadno kontrolovatelná a jednoduše administrativně zpracovatelná, částečně by měla překrývat i opatření  týkající se životního prostředí tak, aby environmentální opatření prováděná farmáři ve druhém pilíři nebyla podkopávána.

Navrhuje se, aby část národní obálky členských států v rámci pilíře jedna byla vyčleněna na zelenání. Tuto část určeno na zelenání by mohly členské státy použít pro platby jednotlivým farmářům. Nevyužité finanční prostředky ze zelenání by členskému státu měly zůstat a byly by použity na financování  opatření zeleného růstu v rámci pilíře 2.

Navrhovaný seznam společných opatření EU k zelenání v rámci pilíře 1


Farmáři, kteří mají nárok na platbu budou muset realizovat 2 ze šesti níže uvedených opatření dle svého výběru. Farmáři hospodařící na ploše menší než 3 hektary budou muset  realizovat 1 z těchto šesti opatření. První opatřeníje diverzifikace půdy, kdy farmáři musí na své půdě pěstovat 3 různé plodiny.  Hlavní plodina by měla být pěstována na ploše max. 70 % celkové farmářem obdělávané plochy. Dvě hlavní plodiny by měly být na max 97 % půdy a třetí plodina by byla na 3 %, Komise navrhuje 5 %.  U pastvin by měla být plocha do 85 % místo současných 70 % plochy. Požadavek 3. plodin by se snižoval na 2 u těch farmářů, kteří  mají z klimatických důvodů problém pěstovat 3 plodiny a nebo u těch, kteří mají méně než 3 hektary orné půdy. Druhým opatřením je pěstování příležitostných plodin neobilního charakteru. Na ploše max. 25 % a v případě 2 plodin 70 %. Příležitostné plodiny jsou definovány jako olejniny, olejnaté ovoce, bílkovinné plodiny, len, konopí, cukrová řepa, brambory, bavlna, tabák.  Třetí opatření je  pěstovat alspoň na 95 % tech půdy stálé plodiny nebo travalé travní porosty a to po dobu 8 let kdy by se neprováděla rotace plodin.  Nebo plodin pěstovaných ve vodě (rýže).  Návrh zachování stálých plodin je přidán k návrhu Komise zachovat stálé travní porosty, protože ovocné stromy, olivy a vinice jsou prospěšné pro zadržování uhlíku. Podobně je zahrnuta i rýže, protože  podporuje zachování mokřin. Protože Copa-Cogeca navrhuje, že si farmáři mohou vybrat opatření týkající se zelenání,  nebude zelenání garantovat zachování trvalých travních porostů, což by mohlo oslabit současné regionální požadavky. Proto se navrhuje, aby požadavek zachování trvalých travních porostů byl součástí křížové kontroly a byl realizován na regionálním základě jako v současnosti. Čtvrtým opatřením je návrh Komise, že farmáři musí zajistit, aby alespoň 7 % nárokových hektarů bylo ekologicky zaměřeno s cílem zachování produkční kapacity bezpečných potravin.  Toto by mělo být nahrazeno opatřením, kdy by farmáři měli mít možnost zachovat alespoň  3 % plochy půdy jako ekologické.  Páté opatření se týká životního prostředí.  Agrárně – environmentální opatření jsou podle definice považována za zelená, jestliže plán těchto agrárně-environmelntálních opatření “jde” za zelenání. To by umožňovalo farmářům, kteří to chtějí, aby se požadavky zelenání staly součástí plánu životního prostředí v oblasti zemědělství.  Tento plán by pak musel pokrývat opatření, která jsou považována za ekvivalentní, nikoliv však nezbytně stejná,  jako ta opatření k zelenání, jež jsou v prním pilíři.  Aby však bylo se všemi farmáři zacházeno stejně, to znamená, aby dostávali platby za plnění požadavků zelenání v rámci prvního pilíře, dostávali by platby v rámci druhého pilíře pouze za plnění těch opatření v oblasti životního prostředí, která by šla za ekvivalentní požadavky zelenání.  Šesté opatření říká, že farmáři budou rovněž považováni za “zelené” pokud vyhovějí požadavkům  uznaného plánu pro certifikaci, jenž jde v oblasti životního prostředí a klimatikých změn za křížovou kontrolu a pokrývá veškerou ornou půdu na farmě.

ii)  Opatření na podporu zeleného růstu


Má-li být dosaženo potravinové bezpečnosti, zotavení ekonomiky EU, vytvoření více pracovních míst a cílů v oblasti životního prostředí, musí nová SZP podporovat zelený růst. Opatření zeleného růstu však nemůže být dosaženo v rámci prvního pilíře. Proto Copa-Cogeca navrhuje zavedení specifických opatření v rámci rozvoje venkova spojených s pátou prioritou Unie pod názven “Podpora zeleného růstu na farmách”. Jde o pobídky na zvýšení efektivnosti zdrojů, včetně efektivosti výživy, ochrany rostlin, vodních zdrojů a snížení odpadů, snížení skleníkových plynů, odstraňování uhlíku.  Dále sem patří efektivnější využívání dešťových vod, lepší metody zavlažování,  využití geotermální energie např. pro sušení úrody a vytápění skleníků, lepší hospodaření s půdou a zelenými travními porosty, využití bioenergie.

 


PAC(12)4986:3-SM

 

6. září 2012

Poslední stanovisko Copa-Cogeca k budoucímu financování SZP


Pružnost mezi pilíři – jestliže má být zajištěn trvalý charakter životního prostředí a bezpečnost potravin, pak první pilíř je důležitější než kdykoliv předtím. Navíc bude řada farmářů v důsledků návrhů Komise čelit snížení přímých plateb.  Proto by měla být možnost členských států přesunovat finanční prostředky z prvního pilíře do druhého limitována na maximálně 5 % z ročních finančních prostředků 1. pilíře a toto opatření by mělo být zavedeno v období 2014-2019. Finanční prostředky přesunuté z prvního do druhého pilíře musí být spolufinancovány. Copa-Cogeca poporuje návrh Komise, aby tam, kde jsou přímé platby pod 90 % průměru Evropské unie, mohlo být čerpáno 5 % finančních prostředků z rozvoje venkova na přímé platby v rámci prvního pilíře.

Zrušení finacování v rámci prvního pilíře


Komise navrhuje, aby členské státy daly na zelenání 30 % své národní obálky. Copa-Cogeca si myslí, že takto vysoké procento přímých plateb může  být spojeno s opatřeními na zelenání pouze za předpokladu, že si farmáři sami budou moci vybrat nejvhodnější environmentální opatření pro svou farmu. Komise dále navrhuje vyčlenit 10 % národní obálky malým farmářům, 2 % mladým farmářům a pokud budou chtít, 5 % na oblasti s přírodním omezením. Zároveň by členské státy měly dbát na to, aby to nevedlo k přílišnému snížení přímých plateb pro jiné farmáře.

Spolufinancování v rámci druhého pilíře


První pilíř je veden tak,aby plnil strategické cíle EU jako bezpečnost potravin a trvalou stabilitu. Z toho vyplývá, že je to plně financováno z rozpočtu EU.  Naopak, politika rozvoje venkova dává členským státům značnou svobodu  vyhovět národním a regionálním zájmům a vzít v úvahu specifika.  Proto musí být zajištěna silná národní a mezinárodní podpora opatřením pro rozvoj venkova prostřednictvím spolufinancování. Přitom se budou muset vzít v úvahu rozdíly v úrovni rozvoje mezi regiony.

Opatření na podporu zeleného růstu v rámci druhého pilíře


Protože svět musí čelit rostoucí poptáce potravin, poklesu ploch půdy a snižování vodních zdrojů, klimatickým změnám a je potřeba zajistit trvalý rozvoj a zotavení ekonomiky, je potřeba těmto tendencím čelit prostřednictvím zeleného růstu.  Copa-Cogeca proto navrhuje zavedení specifických  opatření v rámci rozvoje venkova spojených s pátou prioritou Unie pod názvem “Podpora zeleného růstu na farmách”. Cílem je podpora ochrany životního prostředí včetně potírání klimatických vlivů takovým způsobem, kdy jsou zachovány výrobní kapacity, zvyšuje se efektivnost a produktivita práce a jsou zaváděny inovace.

 

překlad zdroj: ing. Pavel Říha