KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Chybí řešení proti suchu

23/10/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

Dopady sucha jsou na jižní Moravě velké a pro samotné zemědělce velmi nepříjemné. Jde jim doslova o přežití této sezóny. Propady rostlinné produkce nejdou jen do ztrát z ušlých tržeb, ale mají přímý vliv také na živočišnou výrobu, krmivovou základnu. Jedním z témat tiskové konference Agrární komory ČR v uplynulém týdnu bylo proto právě sucho.

Suchu a dalším neméně vážným tématům se věnovali na tiskové konferenci prezident a viceprezident Agrární komory ČR Jan Veleba a Jindřich Šnejdrla.

Možná řešení

Zemědělci stále častěji hovoří a předkládají návrhy na vytvoření rizikového fondu. Jde o legislativní opatření, které by v praxi znamenalo spolupodílnictví zemědělců a státu. Pro případy sucha, přívalových dešťů, záplav či jiných definovaných přírodních katastrof by měl tento fond nesmírný význam. Odvod do společného fondu by přitom v případě zemědělců znamenal řádově stokoruny na hektar. „Průběžná jednání s Podpůrným garančním a rolnickým fondem (PGRLF) a komerčními subjekty proto zvláště nyní intenzivně probíhají,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Veleba.

Dlouhodobá a systémová opatření

Na tiskové konferenci se hovořilo i o systémových opatřeních, která v bodech nastínil Jindřich Šnejdrla. Jde o:
* zařazení postiženého území s kritickým a vysoce kritickým suchem do oblastí trvale znevýhodněných (LFA), * rebonifikace BPEJ, * zapojení státu do šlechtění nových typů plodin tuzemského původu se zaměřením na nejvýznamnější pěstované plodiny, * revitalizace melioračních zařízení, * zachování národních dotačních titulů k budování soustavy k zadržení a užití vody v krajině včetně kapkových závlah.

Propad produkce, soběstačnost a dostupnost českých potravin

Pod tímto mezititulkem se skrývá další z velmi důležitých bodů tiskové konference. Po roce 1989 a posléze po roce 2004 došlo v České republice k prudkému propadu objemů výroby, především živočišné produkce. Znamená to jediné, masivní dovozy ze zemí EU-15. Tento stav způsobila jednoznačně historicky založená a stále trvající nerovná pozice politik EU-12 a EU-15. Pak je to z národního pohledu dlouhodobá absence koncepce, podpory, stimulačních a prorůstových opatření. „Trvalý nezájem politiků, bez možnosti obhájit potřeby zemědělství a potravinářství,“ to je další přitěžující vliv na situaci českých zemědělců, uvedl Jan Veleba. Tento sektor potřebuje podle jeho slov oživit.

Namísto toho ale dochází k dalším škrtům a úsporným opatřením, která ale víc než kýžené úspory přináší další útlum produkce. „Česká republika se tak propadla a dále propadá v mnoha komoditách pod hranici vlastní soběstačnosti,“ konstatoval Jindřich Šnejdrla. Existují sice programy propagace domácích potravin – Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou, chráněné značení původu, to vše ale nestačí. Podle zemědělců by měla souběžně s tím fungovat domácí agrární koncepce, která by podpořila zaměstnanost a rozvoj venkova.

Negativní příklad – vepřové a drůbeží maso

Soběstačnost (poměr tuzemské výroby a spotřeby) v roce 2009 činila asi 65 %, v roce 2010 dále klesla na 64 %, přitom po vstupu do Evropské unie v roce 2005 byla přibližně 83 %. Podle údajů Zelené zprávy ministerstva zemědělství za rok 2011 se naše soběstačnost ve vepřovém mase snížila na 61 %. Dovozy od roku 2000 vzrostly čtrnáctkrát.
Soběstačnost v drůbežím mase v roce 2009 činila asi 88 % a v roce 2010 byla 85 %, přitom po vstupu do EU v roce 2005 ještě byla zhruba 90 %. V roce 2011 se soběstačnost v drůbežím mase snížila na 79 %.

***

Přehled soběstačnosti v rostlinných komoditách

 

ROSTLINNÉ KOMODITY
(bilance výroby, dovozů a spotřeby za rok 2011)
soběstačnost (%)
obiloviny
149,9
 v tom pšenice
161,9
cukrová řepa/cukr
124,2
brambory
85,4
řepka olejná
118,5
ovoce mír. pásma
67,7
zelenina
36,9
víno
28,5

 

 

Přehled soběstačnosti v živočišných komoditách

 

ŽIVOČIŠNÉ KOMODITY
(bilance výroby, dovozů a spotřeby za rok 2011)
soběstačnost (%)
hovězí maso
121,7
vepřové maso
60,8
drůbeží maso
78,8
skop.a kozí maso
90,2
mléko
124,6
vejce
87,6

 

 

Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR (mil. Kč, ČSÚ)

 

Rok
Vývoz
Dovoz
Agrární saldo
1993
32 276
31 497
       779
1994
28 722
40 195
 -11 473
1995
35 596
47 636
-12 040
1996
32 555
54 353
-21 798
1997
38 792
59 677
-20 885
1998
41 223
61 000
-19 777
1999
39 757
60 484
-20 727
2000
47 729
65 011
-17 282
2001
49 411
69 228
-19 817
2002
45 174
69 040
-23 866
2003
48 805
74 259
-25 455
2004
(vstup do EU)
61 526
93 822
-32 295
2005
78 520
103 522
-25 003
2006
78 542
112 737
-34 195
2007
96 880
129 333
-32 453
2008
106 931
131 048
-24 117
2009
101 708
133 735
-32 027
2010
105 364
140 008
-34 644
2011
121 069
156 046
-34 977

 

Poznámka: čím větší agrární dovozy, tím menší tuzemská zemědělská výroba

 

Porovnání produkce vybraných zemědělských komodit za rok 1990 a 2011

 

Rostlinné komodity
jednotka
produkce
v r. 1990
produkce v r. 2011
rozdíl
obiloviny
tis. t
8947
8285
-662
brambory
tis. t
1755
805
-905
zelenina
tis. t
555
191*
-364
 
 
 
 
 
Živočišné komodity
jednotka
produkce
v r. 1990
produkce v r. 2011
rozdíl
hovězí maso
tis.t ž.hm.
515
170
-347
vepřové maso
tis.t ž.hm.
740
336
-404
drůbeží maso
tis.t ž.hm.
210
220
-10
mléko
mil. l
4802
2664
-2138
vejce
mil. ks
3681
2168
-1513

 

* zelenina – údaj z roku 2010