KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Informace Agrární komory ČR č. 19/2012

28/06/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 V Praze 29. června 2012

 Návrh opatření AK ČR ke zmírnění krize v komoditě mléko
 Komuniké ze 45. jednání nevládních agrárních organizací zemí V-4, které se konalo 25. – 26. června v České republice
 Nabídka účasti na III. Ukrajinském obilnářském kongresu, který se koná ve dnech 16. – 17. října 2012 v Kyjevě

Návrh opatření AK ČR na zmírnění krize v komoditě mléko

Popis současného stavu :
Cena mléka pro chovatele v současné době prudce klesá. Průměrná cena v dubnu 2012 byla v ČR 7,85 Kč/ litr s tím, že prakticky celý rok 2011 až do února 2012 byla průměrná cena stabilní na úrovni cca 8,3 Kč. V květnu došlo k dalšímu poklesu, který pokračuje i v červnu. Průměrnou cenu v červnu odhaduji výrazně pod 7,5 Kč / litr. Dalším negativním aspektem je schválené zrušení mléčných kvót, ke dni 31.3. 2015, které výrazným způsobem zamíchá karty s touto komoditou. Je obava, že především zahraniční mlékárny po zrušení kvót odřeknou dovážené české mléko a využijí navýšenou výrobu především v Německu. Díky těmto dvěma aspektům a navíc v době velmi dobré rentability rostlinné výroby  hrozí, že zemědělci zruší své chovy mléčných krav a budou se věnovat pouze rostlinné výrobě, a nebo v lepším případě chovu krav bez tržní produkce mléka. To by mělo velmi negativní dopad na zaměstnanost lidí na venkově, protože chov mléčných krav významnou měrou přispívá k zaměstnanosti nejen v zemědělském podniku, ale i v navazujících odvětví. Dále by to mělo negativní dopad na životní prostředí, protože chov dojnic na sebe váže pěstování zlepšujících plodin především víceletých pícnin, které mají významný vliv na půdní úrodnost a snížení rizika eroze půdy.

1) Jednání mezi zemědělci a zpracovateli  s cílem přípravy období po zrušení kvót
Je pozitivní, že je v pozici MZe i nevládních organizací prodloužit mléčné kvóty za rok 2015, přesto je velmi malá pravděpodobnost toho, že se to podaří.
Cílem jednání by mělo být odhodit emoce a snažit se najít co nejlepší dlouhodobé řešení, jak pro chovatele, tak pro mlékárny v podobě dobrovolných dlouhodobých smluv.
Ve smlouvách by měla být dohodnuta konstrukce ceny na dlouhodobé období, obdobně, jak to uzavírají mlékárny v Německu.
Koordinací těchto jednání by se měli zabývat MZe, PK ČR a AK ČR.

2) Reforma SZP (2014-2020 )
V připravované Reformě lze docílit velmi významné navýšení  podpory  pro chovatele dojného skotu a zpracovatele mléka v porovnání se současným stavem.
Tato podpora je možná v těchto opatření  – přímé platby:
• Couplované platby spojené s produkcí na citlivé komodity v prvním pilíři – to by byla obdoba současného článku 68, kde je možná dotace na krávu, nebo litr mléka na stav v daném roce. V současné době se v článku 68 rozděluje cca 800 mil., pokud by se podařilo dojednat 12 % a cukrovku řešit v platebních nárocích, tak by se rozdělovalo cca 2,6 mld. Kč.
• Doplnění do podmínek ozelenění v prvním pilíři pěstování trvalých travních porostů a víceletých pícnin a tím nepřímo podpořit chovatele skotu
• Výše platebních nároku na základní sazbu by mohla brát v úvahu, kdo dostával dotaci z článku 68 a tím by dostávali více chovatelé skotu.

PRV :
• Platby na LFA a AEO ve druhém pilíři podmínit minimálním zatížením VDJ na hektar půdy, která bude podporovaná, ať již to bude zemědělská půda celkem, nebo TTP a víceleté pícniny. Udělat odstupňovaný rozptyl například 0,3 až 0,5 VDJ na hektar zemědělské půdy. Čím by bylo větší zatížení, tím by byla vyšší dotace v těchto opatření.
• Připravit v rámci PRV opatření na podporu welfare zvířat, kde je možné také aplikovat podporu celé živočišné výroby.
• Alokovat dostatečné množství financí na investiční opatření pro chovatele i zpracovatele mléka.

Pokud se to dobře vyjedná v EU a nastaví v ČR, tak by chovatelé skotu dostávali násobně větší dotace na skot, než v současné době. Tyto možnosti by se měly co nejvíce prezentovat, aby pozitivně ovlivnily rozhodování chovatelů nad případným zrušením chovu. Bylo by vhodné toto prezentovat, jako společný cíl ministra zemědělství a nevládních organizací. AK je připravená toto maximálně podpořit a svůj mandát projedná na představenstvu v rámci výstavy Země Živitelka 2012.

3) Krátkodobá pomoc v roce 2013
Není mnoho prostoru pro finanční pomoc této komoditě v roce 2013, přesto je důležité něco realizovat. Je nezbytné pokrýt alespoň část ztráty a především dát pozitivní signál pro chovatele, pro které je důležité vědět, že se to snaží MZe řešit – možnosti jsou v národních dotací (vyšší podpora kontroly užitkovosti, genetický potenciál, nákazový fond atd. ), článek 68 v roce 2013, podpora úvěrů přes PGRLF, podpora chovu dojnic a výstavba skladovacích kapacit na kejdu a hnůj  v případném kole žádostí o investiční dotaci v rámci PRV v roce 2013. K podporám na rok 2013 by bylo dobré zpracovat analýzu, jakou jsou možnosti a jaké by mohli být finanční prostředky k dispozici.
V rámci EU jednat o případném zahájení celoevropského intervenčního nákupu na mléčné výrobky – pokud nastane doba, kdyby to této komoditě pomohlo.

4) Obchodní řetězce
Aby bylo umožněno  mlékárnám  uzavírat dlouhodobé smlouvy je třeba jednat a případně legislativně upravit chování obchodních řetězců, kde hrozí díky zahraničním vlastníkům bojkotování českých mléčných výrobků. Toto nebude jednoduché, přesto by bylo vhodné se inspirovat u ostatních členských zemí EU a u doporučení Komise EU v této záležitosti.
Bylo by vhodné prověřit fungování nařízení v Maďarsku, kde je určeno minimální procentuální zastoupení domácích výrobků v obchodních řetězcích.
Je důležité pokračovat v intenzivních kontrolách obchodních řetězců.

5) Podpora propagace kvalitních českých mléčných výrobků
Pokračovat v podpoře spotřeby kvalitních českých mléčných výrobků s odkazem na původ (vlajka) regionální značky a čerstvost – to výrazně podpoří mlékárny v ČR.
AK ČR se na tomto podílí programem Bílé plus. Bylo by vhodné více koordinovat ze strany MZe různé propagační projekty.
Do budoucna by bylo ideální udělat v propagačních projektech financování, kde by 50% hradili producenti a potravináři a 50% Mze, obdobně jako to má Vinařský fond. Podíl privátních peněz nejlépe ohlídá účelovost a smysl vynaložených prostředků.

6) Podpora exportu
Systémově podporovat export nejen mléka a mléčných výrobků do třetích zemí EU z ČR.
Využívat k tomu exportní banku s pojištěním EGAP, zahraniční cesty členů vlády, naše velvyslanectví, kde je třeba aktivně pracovat na úrovni obchodních Radů s cílem dosáhnout v některých důležitých zemí i agrární specialisty v rámci velvyslanectví.

Uvítáme zde veškeré další podněty a připomínky členské základny AK ČR, které pomohou k řešení stávajícího negativního vývoje v sektoru prvovýroby mléka.

Návrh zpracoval Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Komuniké ze 45. jednání nevládních agrárních organizací zemí V-4, které se konalo 25. – 26. června v České republice

Ve dnech 25. – 26. června 2012 hostila AK ČR v Jaroměřicích nad Rokytnou 45. setkání nevládních agrárních organizací zemí V-4.
Program jednání a závěrečné výstupy jsou detailně obsaženy v závěrečném Komuniké z tohoto jednání, v příloze č. 1 této Informace.

Nabídka účasti na III. Ukrajinském obilnářském kongresu, který se koná ve dnech 16. – 17. října 2012 v Kyjevě

Ukrajinské velvyslanectví informovalo AK ČR o možnosti účasti českých partnerů na III. Ukrajinském obilnářském kongresu, který se koná ve dnech 16. – 17. října 2012 v Kyjevě. Tuto nabídku, včetně odkazů s dalšími kontakty a informacemi přikládáme v samostatné příloze ZDE.
 

Příloha č. 1
Komuniké
ze  45. setkání zástupců nevládních agrárních organizací zemí Visegrádské čtyřky konaného ve dnech 25. a 26. června 2012 v Jaroměřicích nad Rokytnou v České republice

Zástupci Agrární komory České republiky, Maďarské agrární komory, Národní rady polských zemědělských komor a Slovenské zemědělské a potravinářské komory se setkali na 45. jednání nevládních agrárních organizací zemí V-4 ve dnech 25. a 26. června 2012 v Jaroměřicích nad Rokytnou v České republice.

Byly projednány následující body programu:
1. Otázky týkající se SZP EU pro plánovací období 2014 – 2020.
2. Současná situace na agropotravinářských trzích zemí V-4.
3. Ztráty způsobené mrazem a suchem na polních porostech během vegetačního období  2011/2012.
4. Různé.

Účastníci potvrdili svá předchozí stanoviska a priority směrem k budoucí Společné zemědělské politice pro plánovací období 2014 – 2020 s důrazem na následující požadavky:
– udržet pro následující plánovací období současnou úroveň rozpočtu SZP tak, aby byla i nadále zachována možnost zabezpečit řádné plnění produkčních a neprodukčních úkolů sektoru požadovaných ze strany evropské společnosti. 
– pro farmáře zastoupené  zúčastněnými organizacemi je pokračující prioritou otázka nastavení výše a rozdělení přímých plateb. Současný návrh Evropské komise stále znevýhodňuje farmáře v nových členských zemích a prohlubuje tak nerovnováhu v konkurenceschopnosti na trzích Evropské unie. Proto podepsané organizace zásadně odmítají jakékoliv prodloužení přechodného období v systému přímých plateb po roce 2013, protože by to dále narušovalo konkurenceschopnost na jednotném trhu Evropské unie a pokračovala by diskriminace nových členských států;
– při vytváření podmínek nové Společné zemědělské politiky EU je nezbytné vzít v úvahu globální tlak na produkci potravin. Zásadní nesouhlas musí být proto vyjádřen s těmi návrhy nové SZP, které by dále zatížily evropské zemědělce novými požadavky (zastropování, ozelenění, atd.), když na druhé straně EU otevírá evropský trh dovozům ze zemí, které tyto a podobné standardy ochrany krajiny, přírodních zdrojů, pohody zvířat apod. nastaveny nemají.

Zástupci zúčastněných organizací vyjádřili opakovaně svou podporu Společné deklaraci k legislativním návrhům Evropské komise k SZP v letech 2014-2020, která byla přijata a podepsána nevládními agrárními organizacemi osmi členských zemí a Chorvatska dne 29. listopadu 2011 v Budapešti.  Účastníci tak potvrzují svůj prvořadý zájem pokračovat v jednání o ochraně stanovených priorit. Zúčastněné organizace vítají rozhodnutí, aby se příští Kongres evropských farmářů, který bude rovněž jednat o nové SZP, konal v říjnu 2012 v Budapešti v Maďarsku.  Vyzývají Kongres, aby rovněž prodiskutoval již dříve zmíněnou společnou Deklaraci z Budapešti a Komuniké zemědělských komor zemí V-4 přijaté a podepsané 2. března 2012 v Nitře na Slovensku a Komuniké z 26. června z Jaroměřic nad Rokytnou v České republice. Uvedené dokumenty tvoří nedílnou součást tohoto Komuniké. Signatáři Komuniké apelují na EK, aby věnovala těmto dokumentům nejvyšší pozornost, neboť vyjadřují postoje značného počtu farmářů a zemědělských podniků EU.

Trváme na našem požadavku ustavit pro období 2014-2020 takovou novou Společnou zemědělskou politiku, která bude rovná a spravedlivá ke všem členům Evropské unie a odstraní tak dvojí přístup mezi EU 15 a EU 12 nastavený v roce 2004. Zlepšování světové konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství EU s vysoce kvalitními a zdravými potravinami, které produkuje, musí být společným a jednotným cílem, protože je to v zájmu prvovýroby, zpracovatelů i spotřebitelů. Stejně racionálně musí být pojato řešení dalších výzev SZP EU, například péče o krajinu, vodní zdroje, půdu, životní prostředí a ochranu ovzduší.

Naše organizace projednaly návrhy týkající se zelenání zakotvené v návrhu zprávy o přímých platbách pro Evropský parlament (PAC(12)4257) prezentovaném panem Luis Manuel Capoulas Santos na Prezídiu COPA ve dnech 20.-21. června. Považujeme tyto návrhy směrem k zjednodušení opatření týkajících se zelenání za první kroky správným směrem. Důrazně však odmítáme jakékoliv dodatky, které by mohly vést na základě rozdílných velikostí farem k zásadní diskriminaci mezi členskými státy.

Účastníci setkání projednali současnou situaci a vývoj na agropotravinářském trhu středoevropského regionu. Konstatovali, že pokračující nerovnováha trhu nepřináší tolik potřebnou stabilitu zemědělské výroby. To vyžaduje nezbytnost posílení řízení rizik zemědělské výroby v rámci reformy SZP EU. Naše organizace i nadále požadují, aby byly intervenční ceny obilovin aktualizované a upravené pro stávající podmínky trhu.
Zástupci organizací prodiskutovali odhady a úroveň škod způsobených extrémními vlivy počasí jak v průběhu zimy 2011/2012, tak mrazy a suchem během jarních měsíců 2012. Při této příležitosti rovněž konstatovali, že výkyvy počasí přinesly regionální problémy s trvalým či částečným narušením vegetačního růstu polních plodin a trvalých travních porostů a způsobí tak propad produkce a příjmů farmářů. Mezi nejvíce poškozené plodiny patří vinná réva, ovoce, ozimé plodiny, řepka, jařiny a zelenina. Místně i totální ztráty mohou vážně ohrozit některé podniky a lze očekávat i podstatný propad produkce ve středo a východoevropském regionu. Tento fakt vyzdvihuje opět požadavek na ustanovení instituce pro řízení rizik a možnost pojištění jako trvalé a nedílné součásti SZP EU. 

Zástupci setkání rovněž projednali vyhlídky sektoru mléka v některých členských státech po zrušení systému mléčných kvót. Tento krok sníží radikálně produkci a vážně ohrozí celý zemědělský sektor mléka v zemích V-4. Proto naše organizace plně podporují současný systém mléčných kvót a vyzývají Evropskou komisi, aby jej zachovala jako základní nástroj stabilizace ceny a příjmu evropského trhu i po roce 2015.

Zástupci nevládních zemědělských organizací zemí V-4 se dohodli, že se další setkání Visegrádské čtyřky uskuteční v září  2012 v Polsku.

Toto Komuniké bylo vyhotoveno v 7 originálech v angličtině a zástupci každé zúčastněné delegace obdrželi jeden originál. Jeden originál bude zaslán organizaci evropských farmářů COPA-COGECA, jeden komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova, Dacianu Ciolosovi, jeden panu Paolo de Castro, předsedovi Rady Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova.

Podepsáni: Jan Veleba (ČR), Géza Poprády (Maďarsko) Milan Semančík (Slovensko) a Robert Nowak (Polsko).