KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Sektorová dohoda pro oblast mlynářství, pekařství a krmivářství

27/02/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

S pojmem a názvem školicího projektu, který naplňuje Agrární komora ČR svými dílčími akcemi, jsme se přijeli v uplynulém týdnu seznámit do Průhonic.

 

Sešlo se tam přes třicet zástupců z oborů mlynářství, pekařství a krmivářství se školiteli a zástupci ministerstva zemědělství, Hospodářské komory ČR, ale i z úřadu hejtmana Pardubického kraje, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Národního ústavu vzdělávání a zástupců zaměstnavatelů.

K jednání u kulatého stolu nás pozvala Ing. Jaroslava Nekvasilová z Agrární komory ČR, která je koordinátorem projektu.

Za ministerstvo zemědělství ČR se k tématu vyjádřil MVDr. Pavel Bohatec, vrchní ředitel sekce potravinářských výrob a šéf Úřadu pro potraviny. „Sektorová dohoda je společným vyjádřením partnerů o koordinaci aktivit na trhu práce v daném konkrétním sektoru. Jako první sektorovou dohodu v oblasti potravinářství se ji podařilo uzavřít pro zpracování obilí a mouky,“ uvedl. Ministerstvo zemědělství ve své komunikaci s jednotlivými obory využívá především profesní svazy jako zástupce zaměstnavatelů. Je to Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR, Českomoravské sdružení organizací ZZN a Svaz průmyslových mlýnů, dodal na vysvětlenou Bohatec. Jednání sektorových rad zaštiťuje ministerstvo zemědělství.
Jak dále upřesnila Jaroslava Nekvasilová, během jednání se přítomní dozvídají podstatné otázky související s vývojem v personální a mzdové oblasti daných oborů, které jsou důležitými kritérii konkurenceschopnosti oboru, respektive našeho potravinářství jako celku. Na společenském zadání a náplni se podílí na 1200 zástupců zaměstnavatelů. Dochází k vytváření rekvalifikačních programů a školí se autorizované osoby, které musí nejdřív složit příslušné zkoušky, aby mohli spolehlivě spolupracovat s úřady a agenturami práce.

 

Sedm pilotních sektorových dohod


Sektorová dohoda pro oblast zpracování obilí a mouky je jednou ze sedmi pilotních sektorových dohod, které se zabývají podobnými problémy, ale v různých oblastech hospodářství. Na jednání uvedl předseda představenstva Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip, že u pekařů jde o personální otázky týkající se zhruba 800 ekonomických subjektů, u cukrářů 2500 a mlynářů 50 subjektů. Zejména v posledních letech došlo v těchto firmách a provozech k velmi dynamickým změnám týkajících se modernizace provozů a potřeby úzce specializovaných profesí.

Vyjadřují to mimo jiné i další čísla, s kterými seznámil přítomné Pavel Filip. Zatímco dnes v mlýnech pracuje zhruba 850 lidí, ještě v roce 1990 to bylo 2100. Nové technologie šetří pracovní místa na jedné straně, ale na druhé kladou daleko vyšší nároky na odbornost a je třeba zvyšovat kvalifikaci, zejména na středoškolské i vysokoškolské úrovni. Ve svém důsledku to klade nároky na příslušné školství a změnu jeho struktury. Složitost je ale i v tom, že mlýny v ČR potřebují konkrétně pět vysokoškolsky vzdělaných a úzce specializovaných odborníků. U pekáren je to obdobné, tam je ročně potřeba tak dvacet středoškolsky vzdělaných odborníků a dva s vysokoškolským vzděláním.

Žádná z vysokých ani středních škol si ale nemůže dovolit mít v ročníku dva studenty, dokonce nestačí ani dvacet, a tak je třeba po dohodě s příslušnými školskými zařízeními vytvářet na klíč i výuku, jejíž gró sice tvoří obory společné pro všechny potravináře, ale zhruba 20 % výuky už je šitých na míru dané profesi. Vysvětlil to ředitel Střední školy potravinářství a služeb Petr Šedivý z Pardubic, kde sektorová dohoda chce vytvořit centrum odborného vzdělávání jak pro počáteční, tak pro další vzdělávání oborů zpracování obilí a mouky. Škola dnes zaměstnává na 90 pedagogů a ti učí asi 2000 studentů v různých potravinářských oborech.

„I kdybych měl jediného uchazeče o profesi, tak jej přijmu a na dostatečné odborné úrovni jej proškolíme,“ sdělil ředitel Šedivý a dodal, že si zajistil učitele odborníky na danou tematiku a ti se o kvalifikaci v daném oboru postarají.

 

Věková struktura v potravinářství


Na průzkumu věkové struktury pracovníků v potravinářském průmyslu ukázala Jaroslava Nekvasilová, s jakými rezervami pracovních sil je nutné počítat a jaká je skladba zaměstnanců podle věku. V rozmezí od 15 do 30 let jsou to jen 3,1 % zaměstnanců, nejsilnější je skupina pracovníků ve věku od 31 do 55 let, to je 69,5 %. V rozmezí 55-60 let je to 11 % lidí, nad 60 let 3,1 % a těsně před důchodem je 14 % zaměstnanců. Největším nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil trpí řeznický obor a pak i pekařský. Velkou bolestí všech potravinářských oborů jsou kvalifikovaní technologové výroby. A právě tím, že se zástupci sektorových rad těmito problémy zabývají, jednají s příslušnými školami, jako je konkrétní střední škola nebo univerzita pro potravinářství, zejména Vysoká škola chemicko-technologická Praha, může být konečný efekt sektorových dohod penězi nevyčíslitelný a velkým přínosem pro naše potravinářství.

Na řešení problému formou sektorové dohody se shodlo a podepsalo celkem osmnáct zástupců různých státních institucí, zaměstnavatelů, vzdělavatelů a samosprávy. Pokud každý přispěje ke splnění vytyčených cílů, bude problém vyřešen.

Eugenie Línková